|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Bicanová, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Záhora, Jozef (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz je institutem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Založen je na vzájemné důvěře členských států ve své právní systémy. Jeho vznik zapříčinila nejen neúspěšná situace při ratifikaci mezinárodních smluv upravujících extradici, ale také teroristické útoky, k nimž došlo 11. září 2001 v New Yorku. Evropský zatýkací rozkaz znamenal průlom do národních tradičních suverenit členských států, a to za účelem zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v rámci Evropské unie. Vznik evropského zatýkacího rozkazu vedl k omezení některých zásad, které ovládaly extradiční řízení, kdy mezi ty nejdůležitější řadíme zásadu zákazu nevydávání vlastních občanů. Evropský zatýkací rozkaz je nezbytným prostředkem a nástrojem policejních i justičních orgánů v boji proti národní a nadnárodní trestné činnosti, jehož využívání každým rokem stoupá.
|
|
|
Princip solidarity a burden-sharing v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU
Zilvarová, Aneta ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce zpracovává téma solidarity a burden-sharingu, neboli sdílení "břemene" (respektive odpovědnosti) v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU. Jejím cílem je aplikovat teorii burden-sharingu na příklad azylové politiky EU a konkrétně verifikovat či falsifikovat Olsonovu hypotézu o vykořisťování velkých států malými (rozuměno bohatých chudými). Hypotéza bude testována pomocí smíšené metody výzkumu, tedy kvalitativně a kvantitativně. Kvalitativní část se zaměří na analýzu Dublinského nařízení (Dublin II a III) a jím stanovených kritérií a mechanismů určování odpovědného státu pro posouzení žádosti o azyl. Zvláštní pozornost bude upřena na proces vyjednávání Dublinského nařízení II ve snaze identifikovat a pomocí Moravcsikova liberálního mezivládního přístupu objasnit pozice dominantních členských států a jejich vliv na výslednou podobu nařízení. Následně bude míra burden-sharingu ilustrována na příkladu mezistátního předávání žadatelů o azyl (tzv. fyzický burden-sharing). Ten bude dále demonstrován i kvantitativně za pomocí statistických dat pro období 2008-2013, která budou interpretována ve vazbě na velikost HDP na obyvatele ve snaze prokázat vztah mezi azylovým "břemenem" a ekonomickou silou států. Závěrem bude optikou liberálního intergovernmentalismu a teorie...
|
|
|
Princip solidarity a burden-sharing v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU
Zilvarová, Aneta ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce zpracovává téma solidarity a burden-sharingu, neboli sdílení "břemene" (respektive odpovědnosti) v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU. Jejím cílem je aplikovat teorii burden-sharingu na příklad azylové politiky EU a konkrétně verifikovat či falsifikovat Olsonovu hypotézu o vykořisťování velkých států malými (rozuměno bohatých chudými). Hypotéza bude testována pomocí smíšené metody výzkumu, tedy kvalitativně a kvantitativně. Kvalitativní část se zaměří na analýzu Dublinského nařízení (Dublin II a III) a jím stanovených kritérií a mechanismů určování odpovědného státu pro posouzení žádosti o azyl. Zvláštní pozornost bude upřena na proces vyjednávání Dublinského nařízení II ve snaze identifikovat a pomocí Moravcsikova liberálního mezivládního přístupu objasnit pozice dominantních členských států a jejich vliv na výslednou podobu nařízení. Následně bude míra burden-sharingu ilustrována na příkladu mezistátního předávání žadatelů o azyl (tzv. fyzický burden-sharing). Ten bude dále demonstrován i kvantitativně za pomocí statistických dat pro období 2008-2013, která budou interpretována ve vazbě na velikost HDP na obyvatele ve snaze prokázat vztah mezi azylovým "břemenem" a ekonomickou silou států. Závěrem bude optikou liberálního intergovernmentalismu a teorie...
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Bicanová, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Záhora, Jozef (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz je institutem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Založen je na vzájemné důvěře členských států ve své právní systémy. Jeho vznik zapříčinila nejen neúspěšná situace při ratifikaci mezinárodních smluv upravujících extradici, ale také teroristické útoky, k nimž došlo 11. září 2001 v New Yorku. Evropský zatýkací rozkaz znamenal průlom do národních tradičních suverenit členských států, a to za účelem zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v rámci Evropské unie. Vznik evropského zatýkacího rozkazu vedl k omezení některých zásad, které ovládaly extradiční řízení, kdy mezi ty nejdůležitější řadíme zásadu zákazu nevydávání vlastních občanů. Evropský zatýkací rozkaz je nezbytným prostředkem a nástrojem policejních i justičních orgánů v boji proti národní a nadnárodní trestné činnosti, jehož využívání každým rokem stoupá.
|
host ::
RSS.