|
|
Genetically modified organisms and legal regulation of their use
Kaplán, Martin ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Cieľom tejto diplomovej práce je analyzovať právnu úpravu nakladania s geneticky modifikovanými organizmami (GMO). Táto práca sa skladá zo siedmich kapitol a zameriava sa hlavne na porovnanie úprav nakladania s GMO v Spojených štátoch amerických (USA) a Európskej únii (EU). Zatiaľ čo USA považuje GMO za rovnaké ako ostatné produkty a nemá žiadne GMO špecifické právne normy, v EU platí pre GMO zvláštna úprava pozostávajúca zo smerníc a nariadení, ktorá GMO odlišuje od ostatných produktov. V poslednej kapitole sú formulované závery vyplývajúce z predchádzajúcich kapitol. Je navrhované, aby záujmy na ochrane životného prostredia a zdravia a záujmy ekonomické boli na medzinárodne právnom poli vyvažované takým spôsobom, aby nedošlo k prílišnému spomaleniu výskumu v oblasti GMO, ale zároveň bola zabezpečená ochrana životného prostredia a ľudského zdravia.
|
|
|
Princip předběžné opatrnosti a jeho role v ochraně životního prostředí
Krabec, Jakub ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá principem předběžné opatrnosti a jeho rolí v ochraně životního prostředí. V úvodní části se autor věnuje počátkům aplikace tohoto principu, jeho definování a základním znakům. Princip předběžné opatrnosti je zde odlišen od principu prevence a jsou zde zhodnoceny rozdíly mezi pojmy princip a přístup. Práce následně detailně popisuje současný stav zakotvení principu předběžné opatrnosti v jednotlivých oblastech ochrany životního prostředí a rovněž vymezuje typologii různých způsobů zakotvení. Dále je uvedena významná judikatura věnující se předmětnému principu a je hodnocen současný význam principu. Uvedeny jsou také podstatné argumenty kritiků principu předběžné opatrnosti. V závěru práce pak autor nastiňuje vlastní pohledy na princip předběžné opatrnosti de lege ferenda, kdy především uvádí vhodné způsoby efektivního zakotvení principu, navrhuje řešení nedostatků současné úpravy a načrtává vzorová ustanovení aplikace předběžné opatrnosti.
|
|
|
Genetically modified organisms and legal regulation of their use
Kaplán, Martin ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Cieľom tejto diplomovej práce je analyzovať právnu úpravu nakladania s geneticky modifikovanými organizmami (GMO). Táto práca sa skladá zo siedmich kapitol a zameriava sa hlavne na porovnanie úprav nakladania s GMO v Spojených štátoch amerických (USA) a Európskej únii (EU). Zatiaľ čo USA považuje GMO za rovnaké ako ostatné produkty a nemá žiadne GMO špecifické právne normy, v EU platí pre GMO zvláštna úprava pozostávajúca zo smerníc a nariadení, ktorá GMO odlišuje od ostatných produktov. V poslednej kapitole sú formulované závery vyplývajúce z predchádzajúcich kapitol. Je navrhované, aby záujmy na ochrane životného prostredia a zdravia a záujmy ekonomické boli na medzinárodne právnom poli vyvažované takým spôsobom, aby nedošlo k prílišnému spomaleniu výskumu v oblasti GMO, ale zároveň bola zabezpečená ochrana životného prostredia a ľudského zdravia.
|
|
|
Použití epidemiologických dat při odhadu míry rizika karcinogenity a pincip předběžné bezpečnosti
Bencko, Vladimír
Tradiční přístupy a metody používané ve studiích zabývajících se epidemiologií zhoubných nádorů byly v řadě případů neúspěšné, pokud se jednalo o identifikaci kauzálních faktorů potenciálně souvisejících s výskytem příslušného novotvaru. Neúspěch obvykle spočíval v nedostatečném počtu probandů nebo v nedostatečné charakteristice míry expozice u případů. V souborném referátu jsou diskutovány obě zmíněná úskalí. Multicentrické studie jsou alternativou dřívějších přístupů, zajišťují dostatečný rozsah do studie zahrnutých případů i kontrol a zmírňují důvody ke kritickým postojům vůči meta-analýzám nezávislých studií. Individuální multicentrické studie mohou být hodnoceny po vytvoření společné databáze, nebo vyhodnoceny jednotlivě a pak společně hodnoceny obvyklými metodickými postupy pro metaanalýzu. Multicentrické studie, rozsáhlé kohortové studie, nebo retrospektivní studie případů a kontrol poskytují také mimořádnou příležitost studia epigenetických aspektů spojených jak se životním stylem, tak s faktory prostředí. Optimalizace metod odhadu expozice a redukce s ní spojených nejistot reprezentují klíčovou a současně nejobtížnější komponentu tohoto druhu studií. Využití biomarkerů představuje v uvedeném kontextu možnost významného zlepšení současné situace. V závěru je prezentován názor, že odhad rizika i princip předběžné bezpečnosti by neměly být nahlíženy jako protichůdné principy, ale spíše pojímány jako komplementární přístupy v závislosti na údajích, které jsou k rozhodování v konkrétním případě k dispozici. Oba přístupy mohou být využity pro návrh adekvátních politických rozhodnutí nejen o míře odhadu rizika expozice karcinogenům, ale i v případě širokého spektra jiných rizikových faktorů ohrožujících zdraví člověka.
|
|
|
Zásada opatrnosti v účetnictví a v daních
Káňová, Monika ; Müllerová, Libuše (vedoucí práce) ; Janhubová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zásadu opatrnosti. Popisuje podrobně z daňového i účetního hlediska její nástroje. První kapitola je věnována všeobecně uznávaným účetním zásadám a jejich popisu. Další kapitoly už se přímo zaměřují na konkrétní nástroje. Na konci každé kapitoly, která je věnována nástrojům zásady opatrnosti, jsou uvedeny vzorové příklady.
|
|
|
Právní úprava GMO v Evropské unii
Křivánek, Michal ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Vavrečka, Jan (oponent)
Těžištěm této práce je regulace geneticky modifikovaných organismů v Evropské unii. Cílem práce je podat přehled a analýzu právního rámce pro záměrné uvolňování do životního prostředí geneticky modifikovaných organismů a jejich uvádění na trh, jakož i problematiky geneticky modifikovaných potravin a krmiv. Dalším cílem této práce je navrhnout potřebné úpravy právního rámce na základě zmíněné analýzy. První část pojednává o povaze a zkoumá rozsah použití genetické modifikace a vlastnosti a možnosti geneticky modifikovaných organismů, přičemž má zároveň na paměti jejich potenciál, stejně jako nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí, které by mohly představovat. Druhá část se zabývá právní úpravou geneticky modifikovaných organismů jako takovou, porovnává základní zásady v ní stanovené se stavem vědeckého poznání geneticky modifikovaných organismů, vyhodnocuje jejich přiměřenost a navrhuje změny, které by bylo vhodné přijmout.
|
host ::
RSS.