|
|
Potřeby seniorů a problematika jejich naplňování v nemocniční péči
Bláhová, Hana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Macková, Marie (oponent) ; Kisvetrová, Helena (oponent)
Předložená disertační práce doktorského studijního programu Ph.D. oboru Studia dlouhověkosti byla zpracována a finančně podporována projektem GAUK - Grantové agentury Univerzity Karlovy č. 760219 s názvem "Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči", jehož jsem spoluřešitelkou. Uvedený výzkumný projekt je zároveň v intencích strategického záměru a dlouhodobé činnosti výzkumného týmu CELLO (Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče), který je vědeckou základnou doktorského studia Longevity Studies (Studia dlouhověkosti). Hlavním cílem projektu GAUK je poskytnout komplexní přehled potřeb zranitelných starších pacientů, kterým je poskytována zdravotní péče. Projekt je směřován do tří oblastí, kterými jsou: potřeby pacientů s demencí, potřeby geriatrických pacientů v domácí péči a potřeby geriatrických pacientů v nemocniční péči. Dílčími cíli je explorace dosavadního poznání uvedené problematiky na základě review české i zahraniční literatury. Cílem vlastního šetření je, zjištění postojů a názorů na uspokojení potřeb pohledem pacientů a zdravotníků. Praktickým cílem pak je vytvoření doporučení dobré praxe pro zdravotní péči o tyto pacienty. Disertační práce se skládá z celkem sedmi publikací. V době psaní této práce byly publikovány...
|
|
|
Uspokojování potřeb pacienta s chronickou obstrukční plicní chorobou
Čejková, Denisa ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Křivková, Jana (oponent)
Záměrem bakalářské bylo na základě průzkumného šetření zjistit, zda se potřeby pacientů s CHOPN mění v závislosti na stadiu onemocnění. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je rozdělená do tří kapitol. První se zabývá charakteristikou CHOPN, její diagnostikou a následnou léčbou. Druhá pojednává o klasifikaci potřeb, motivech a důsledcích, které plynou pro pacienty z nedostatečného uspokojení potřeb. Třetí část se zaměřuje na specifika ošetřování pacientů s CHOPN. V empirické části jsou prezentovány výsledky kvantitativního průzkumu, který probíhal pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky byly distribuovány hospitalizovaným pacientům s chronickou obstrukční plicní chorobou ve stadiu II, III a IV na Pneumologické klinice 2. LF UK a FN Motol. Průzkumné šetření probíhalo anonymně, od července do prosince 2017. Celkem bylo osloveno 76 pacientů, z nichž se šetření tři zúčastnit nechtěli. Z průzkumného šetření vyplynulo, že pacienti ve II. stadiu mají odlišně stanovené potřeby, než pacienti ve stadiu III a IV. U respondentů ve II. stadiu byla zjištěna na prvním místě potřeba lásky, 100% z nich ji uvedlo jako potřebu důležitou. U pacientů ve III. stadiu jsou na prvním místě zachovány fyziologické potřeby, potřebu kyslíku uvedlo 100% respondentů, dále byly jako důležité stanoveny...
|
|
|
Problematika zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v LDN a v domácí péči z pohledu sester
GUIDOVÁ, Hana
Abstrakt Cílem ošetřovatelské péče je udržet člověka co nejdéle soběstačného, zlepšit kvalitu života, zajistit směr nebo životní program v psychických i sociálních aktivitách. Potřeba vzniká z pocitu nedostatku nebo přebytku v oblasti biologické, psychologické, sociální nebo duchovní. Tato práce se zabývá problematikou zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v léčebně dlouhodobě nemocných a v domácí péči z pohledu sester. Součástí práce bylo kvantitativní šetření pomocí dotazníků. Zúčastnilo se ho 64 sester z 6 oslovených LDN a 50 sester z 9 oslovených ADP. V bakalářské práci byli zjišťovány možnosti na poskytování zdravotní péče a možnosti na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Stanoveny byly tři hypotézy. První hypotéza se zabývala sestrami z domácí péče, které zajišťují klientům komplexnější ošetřovatelskou péči. Výsledky šetření tuto hypotézu potvrdily. Sestry z domácí péče zajišťují současně odbornou zdravotní péči, nižší i vyšší potřeby. Sestry z LDN zajišťují nižší a vyšší potřeby méně než sestry z domácí péče. Druhá hypotéza se zabývala vlivem typu organizace na uspokojování potřeb klientů. Tato hypotéza byla na základě výsledků šetření potvrzena. Sestry v domácí péči mají více prostoru pro zajišťování potřeb, než sestry v LDN. Třetí hypotéza šetřila, zda sestry z domácí péče mají více prostoru k uspokojování vyšších potřeb než sestry v LDN. Tato hypotéza byla rovněž na základě výsledků potvrzena. Z šetření vyplynulo, že část sester pracujících v LDN má málo času na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Bohužel nebyla výjimkou odpověď, že zajištění těchto potřeb není nutné, a i kdyby bylo, tak pro tuto péči není časový prostor. Přístup k ošetřovatelské péči a k potřebám nemocných prochází neustálým vývojem. Co dříve bylo dostačující, dnes již není. Domnívám se, že přínosem pro sestry by bylo doporučení, aby více využívaly vzdělávání. Aby si uměly uvědomit potřeby, které nemoci vznikají. Vždyť pokrývání těchto potřeb je součástí léčebného procesu. Vedoucím pracovníků léčeben pro dlouhodobě nemocné a agentur domácích péčí, bych doporučila zajistit více kvalitních kompenzačních pomůcek a moderního zdravotnického materiálu. Dále pak, aby zvážily počet ošetřujícího personálu na počet ošetřovaných klientů. Vždyť poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, je cílem každé sestry.
|
|
|
Pohled sester na regulační poplatky ve zdravotnictví v souvislosti s poskytovanou ošetřovatelskou péčí.
SALOTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na regulační poplatky ve zdravotnictví, které byly zavedeny 1.1 2008 v České republice. Problematika regulačních poplatků ve zdravotnictví je v současné době velmi citlivým a diskutovaným tématem, které i po téměř roce stále plní přední stránky novin, časopisů a televizních pořadů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části uvádíme zásady, kdy se regulační poplatek hradí a kdy ne. Zmiňujeme se také o ochranném limitu a o administrativní práci, které jsou spojené s vybíráním regulačních poplatků. Pro představu, jak fungují regulační poplatky v sousedních státech, zde uvádíme situaci v zahraničí. V praktické části této práce jsme si zvolili tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají regulační poplatky vliv na poskytovanou ošetřovatelskou péči a třetím cílem našeho výzkumu bylo zjistit, co sestry považují za nejvíc problémovou oblast v rámci regulačních poplatků. Tyto cíle byly splněny. Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Jak sestry vnímají regulační poplatky ve zdravotnictví, co by chtěly změnit ve vybírání regulačních poplatků, jaká by měla být poskytovaná ošetřovatelská péče z pohledu sester a co vidí jako nejvíce problémovou oblast v rámci regulačních poplatků. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativního šetření, metody dotazování. Sběr dat byl realizován technikou nestandardizovaného, strukturovaného rozhovoru. Náš průzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnici Strakonice a.s. Odpovědi sester byly zpracovány do dvaceti kazuistik. Šetření probíhalo v únoru 2009. Výsledky naší bakalářské práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnice, kde bylo šetření realizováno. Následně by mohly přispět k vytvoření jednotné formy pro vybírání regulačních poplatků a to jak z pohledu platby, tak i administrativní práce. Dále by výsledky mohly posloužit k podpoře spolupráce mezi pacientem a zdravotním personálem. Doporučila bych také školící akce pro zdravotnický personál, aby uměl zvládat problematické situace. Například jak přistupovat k pacientovi, který odmítá zaplatit regulační poplatek. Pravidelné školící akce bych dále také doporučila pro staniční a vrchní sestry v oblasti legislativy v rámci regulačních poplatků.
|
|
|
ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA JAKO NUCENÝ ŽIVOTNÍ STYL
JAKEŠOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou života osob nemocných roztroušenou sklerózou. Roztroušená skleróza postihuje zejména osoby v produktivním věku, tedy mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života a jejím důsledkem je vznik invalidity. V této práci je popsána nemoc jako taková, její klinické projevy, příčiny vzniku, dopady. Tato práce se zabývá změnami v oblasti bio-psycho-sociální, ale zejména změnami v kvalitě života vzniklé v důsledku onemocnění. Pro praktickou část byl použit kvalitativní výzkum. Výběr respondentů byl náhodný, stratifikovaný. Technikou sběru dat byl polostandardizovaný řízený rozhovor a také dotazník pro zjišťování kvality života SEIQoL. Výzkum byl proveden v Domově Svatého Josefa v Žireči u Dvora Králové nad Labem v listopadu 2007 s osmi respondenty, šesti ženami a dvěma muži. Cílem této práce bylo zjištění změn v kvalitě života nemocných roztroušenou sklerózou. Dalším cílem bylo zmapování potřeb samotných nemocných a možností, které jsou jim poskytovány pro zlepšení kvality života. Zajímalo mě také, zda jsou nemocní roztroušenou sklerózou spokojeni s finanční pomocí státu, zda roztroušená skleróza zasahuje nějakým způsobem do rodinných a sociálních vztahů, či zda samotní nemocní znají možnosti využití státní pomoci ve smyslu pobírání různých příspěvků. Z výsledků mé práce vyplývá, že kvalita života nemocných roztroušenou sklerózou je v důsledku nemoci změněna, ať již ve smyslu ekonomickém, či ve smyslu kvality sociálních vztahů. Většina nemocných také není dostatečně informována o možnostech čerpání státních příspěvků a tedy je ani nevyužívá. Překvapilo mě však, že většina respondentů je spokojená s finanční podporou státu. Utvrdila jsem se také v mém přesvědčení, že v České Republice je stále nedostatečný bezbariérový přístup nejenom ke službám ale také po venkovních prostorách. Většina respondentů se právě z tohoto důvodu separuje ze společenského života a raději se vůbec neúčastní sociálních vztahů. Proto bych doporučila zlepšení dostupnosti ve veřejných prostorách. Také bych radila zvýšení povědomí o nemoci nejenom veřejnosti, ale také mezi samotnými nemocnými, kteří mnohdy vůbec netuší, co znamená tato choroba, ani jaké jsou možnosti pro zlepšení jejich kvality života.
|
|
|
Hospice a péče orientovaná na potřeby jejich klientů
SEKYRKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá hospicem a kvalitou péče, jež je poskytována jeho klientům, a plně saturuje komplexní potřeby i jejich změny v průběhu těžké nemoci a respektuje důstojnost člověka do poslední chvíle jeho života. Zároveň tato péče slibuje, že člověk v nejtěžší chvíli svého života nezůstane sám. Teoretická část charakterizuje hospicovou péči a její formy u nás včetně hospicového managementu. Celá tato část je jakýmsi návodem či příručkou v doprovázení umírajícího a má nás upozornit nejen na změnu priorit v jeho potřebách nebo fáze jimiž prochází, ale především na naše nezastupitelné místo u jeho lůžka. V praktické části jsou pomocí ilustračního průzkumu zjišťovány názory pracovníků hospice a veřejnosti na problematiku spojenou s umíráním člověka. Výsledky průzkumu ukazují, že u klientů v terminálním stádiu nemoci se mění hierarchie potřeb a na významu nabývají potřeby duchovní, a to zejména potřeba smíření se se sebou, s lidmi a u věřících s Bohem; upozorňují, že většina naší veřejnosti není dostatečně obeznámena s problematikou umírání i smrti, a nemá téměř žádné znalosti a dovednosti v doprovázení nejbližších.
|
host ::
RSS.