|
|
Těhotenství, porod a období šestinedělí z pohledu mužů
POCHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce pojednává o tématu nahlížení mužů na těhotenství, porod a období šestinedělí. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je charakterizováno období těhotenství, kde jsou popsány změny v organismu ženy, ke kterým v tomto období dochází, a diagnostika těhotenství. Jsou zde vypsána a charakterizována vyšetření, která jsou prováděna v prenatální poradně. Je rozebrána péče porodní asistentky a úloha muže během těhotenství. Poté se práce zaměřuje na jednotlivé doby porodní a péči porodní asistentky o rodící ženu a doprovázejícího muže během porodu. Rovněž je zde popsán průběh šestinedělí a k čemu v tomto období u ženy dochází. Jako poslední je zde zmíněn a objasněn pojem bonding. Pro praktickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byl stanoven jeden cíl, a to zjistit, jak muži vnímají období těhotenství, porodu a šestinedělí u své partnerky. Na základě zvoleného cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka je zaměřena na to, jak muži vnímají období těhotenství u své partnerky. Druhá výzkumná otázka zjišťuje, jak muži vnímají období porodu u své partnerky. A poslední výzkumná otázka se zabývá tématem, jak muži vnímají u své partnerky období šestinedělí. Pro sběr dat v praktické části bakalářské práce byl využit polostrukturovaný rozhovor. Kdy výzkumný soubor byl tvořen 10 muži, kteří mají zkušenost s těhotenstvím partnerky a zúčastnili se porodu. Tito muži byli informováni o zachování anonymity. Z tohoto důvodu jsou zde označováni jako M1 až M10. Souhlas s provedením rozhovoru a zpracováním získaných dat muži vyjádřili slovně. Dále nesouhlasili s vytvořením audionahrávky během rozhovoru. Z tohoto důvodu byla získaná data doslovně zapisována do počítače a následně byla analyzována pomocí metody kódování a barvení textu. Mužům byly položeny čtyři základní a předem připravené otázky. V případě potřeby byly položeny doplňující otázky pro upřesnění informací. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí u informantů nebo v kavárně. Po zpracování a vyhodnocení získaných dat byly vytvořeny celkem 3 kategorie a 17 podkategorií. V podkategoriích jsou podrobně popsány výsledky a informace získané z výzkumného šetření. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že se muži během partnerčina těhotenství cítili dobře. Nejčastější změny, které u své partnerky během tohoto období zaznamenali, byly změny nálady, únava, zvýšená konzumace potravin, také ale nevolnost nebo zvýšení tělesné hmotnosti. Muži během období těhotenství své partnerky nepřišli do kontaktu s porodní asistentkou, jelikož svou partnerku nedoprovázeli do prenatální poradny, ani společně nenavštěvovali předporodní kurz. Tudíž informace o období těhotenství, porodu a období šestinedělí čerpali nejčastěji z internetu. Překvapujícím výsledkem bylo, že ne každý muž hodnotí kladně přístup a péči porodní asistentky k rodičce a k němu samotnému během porodu. Dále muži vnímali období šestinedělí jako bezproblémové. Výsledky této bakalářské práce mohou být použity pro zlepšení informovanosti mužů, například na předporodních kurzech.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u žen po císařském řezu v poporodním období
ČALOUNOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie u žen po císařském řezu v poporodním období. Je zaměřena hlavně na práci s jizvou a na jednotlivé metody, které lze použít v terapii těchto žen. V teoretické části je popsána anatomie břišní stěny, samotný císařský řez, hojení ran, jizvy a fyzikální terapie, která může být použita při terapii. V kapitole metodika pak popisuji jednotlivé metody, které jsem použila v terapii probandek. Praktická část je zpracována kvalitativně. Výzkumný soubor tvoří 4 probandky po porodu SC. Výzkum trval cca 2 měsíce. V kapitole výsledky pak popisuji průběhy terapií a celkové výsledky.
|
|
|
Porod s dulou
VYČÍTALOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou porodu s dulou. V práci je popsána profese duly a její historie. Dále je zmíněno, v jakých obdobích dula může ženu provázet. Další část práce se zabývá fyziologií těhotenství, porodu a období šestinedělí. Byl vytyčen jeden cíl práce. Cílem bylo zjistit, jak ženy vnímají péči dul. V práci byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Dulu si ke spolupráci k porodu vybírají spíše nulipary než multipary. H2: Ženy využívají služby duly spíše při porodu než v průběhu šestinedělí. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření formou online dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník, který byl použit pro sběr dat, obsahoval celkem 23 otázek. Z toho bylo 20 otázek povinných, což zajišťovalo vysokou úroveň spolehlivosti a přesnosti dat. Z 23 otázek bylo 15 uzavřených otázek s možností výběru odpovědi z daných možností, což zjednodušilo analýzu dat a umožnilo lepší porovnání odpovědí. Dále bylo 7 polouzavřených otázek, které poskytly další možnosti výběru odpovědi a zároveň umožnily respondentům vyjádřit své názory a zkušenosti. Byla zde také jedna otevřená otázka, která umožnila respondentům sdílet své myšlenky a názory o tématu dotazníku. Dotazník, který byl použit pro sběr dat, byl rozdělen do tří částí, z nichž každá se věnovala jinému tématu. V první části byly respondentkám položeny otázky týkající se jejich identifikačních údajů, jako věku, vzdělání, počtu porodů a při kolikátém porodu si vybraly dulu jako doprovod. V druhé části dotazníku respondentky odpovídaly na otázky zabývající se profesí duly (kdo je dula, kde dulu vyhledaly a zda vědí, kdo je dula a o koho může pečovat). Poslední část dotazníku se pak zaměřila na to, jakou péči respondentkám duly poskytly a jaký byl jejich zážitek z porodu s dulou. Z výsledků výzkumu vyplývá, že ženy mají největší potřebu psychické podpory jak během podporu, tak i v průběhu těhotenství a šestinedělí, stejně tak mají potřebu informovanosti o dané problematice. Většina žen si vybírá dulu pro celkové zvýšení pocitu bezpečí. Uspokojujícím výsledkem je, že u 94,9 % žen péče duly splnila jejich očekávání. Díky tomu by 93,2 % žen péči duly využilo při dalším porodu a 98,3 % žen by dulu doporučilo i ostatním. Ze získaných výsledků můžeme vyvodit, že ženy jsou s péčí dul spokojené. Práce a získané výsledky mohou sloužit jako podklad k prezentování výzkumného šetření na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Pohybová aktivita a výživa v těhotenství a po porodu
SEIDLOVÁ, Karolína
Bakalářská práce s názvem Pohybová aktivita a výživa v těhotenství a po porodu zjišťuje, jak se ženy připravovaly na těhotenství v oblasti pohybové aktivity a výživy a také zjišťuje, jak se ženy stravovaly a cvičily v těhotenství a po porodu. K vypracování bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. První cíl si klade za úkol zjistit připravenost žen na těhotenství z hlediska výživy a pohybových aktivit. Bylo zjištěno, že své stravování v průběhu gravidity změnily informantky I1, I6, I10. Informantky I2, I3, I4, I5, I7, I8, I9 svou stravu v rámci přípravy na těhotenství nezměnily. Pravidelný pohyb byl zařazen v rámci přípravy na graviditu u informantek I9, I10 a ostatních žen bylo zjištěno, že se během těhotenství věnovaly stejným pohybovým aktivitám jako dříve. Druhým cílem jsme zjišťovaly, jak se ženy stravovaly a cvičily v těhotenství a po porodu. Na základě stanovených cílů bylo vytvořeno šest výzkumných otázek. První výzkumná otázka se zaobírala informovaností žen o správné výživě v těhotenství. Výsledky výzkumu ukázaly, že všechny ženy byly správně informovány o důležitosti pestré a vyvážené stravy v těhotenství s bohatým zastoupením ovoce a zeleniny. Informantky také zmínily potraviny, které nejsou vhodné ke konzumaci v těhotenství. Nejčastěji uváděly plísňové sýry, nedokonale tepelně upravené maso a syrová vejce. Druhá výzkumná otázka se zabývala informovaností žen o pohybových aktivitách v těhotenství. Šetření prokázalo, že informantky měly ve většině případů vyhovující znalosti o této problematice. Za nejvhodnější aktivitu uvedly nejčastěji chůzi či plavání. Další část žen uvedla jógu a posilování pánevního dna. Třetí výzkumná otázka zjišťovala, jak jsou ženy informovány o správné výživě v poporodním období. Na poměru pestré a vyvážené stravy se ovšem informantky neshodly. Na druhou stranu byly všechny ženy správně informovány o těch druzích potravin, jenž během kojení mohou způsobovat nadýmání. Čtvrtá výzkumná otázka zkoumala, do jaké míry byly rodičky informovány o pohybové aktivitě v období po porodu. Z odpovědí vyplynulo, že ženy považují za nejvhodnější aktivity procházky, posilování pánevního dna či jógu. Některé odpovědi žen se však neshodovaly. Jednalo se především o názor na posilování břišního svalstva, plavání nebo běžecké aktivity, kdy některé ženy vnímaly tyto činnosti jako vhodné, jiné nikoliv. Pátá výzkumná otázka nám přinesla odpovědi na změny ve stravovacích návycích žen v těhotenství. Bylo zjištěno, že informantky změnily svou stravu k lepšímu. Všechny ženy dodržovaly během těhotenství pravidelnou stravu. Informantky I1, I3, I6, I8 také referovaly úplnou eliminaci některých potravin, jednalo se zejména o tučné maso, plísňové sýry, tepelně neupravené maso, syrová vejce či uzeniny. Šestá výzkumná otázka si kladla za úkol zjistit změnu stravovacích návyků žen po porodu. Bylo zjištěno, že všechny ženy v poporodním období, jež kojily své dítě, vyřadily ze své stravy potraviny způsobující nadýmání. Informantky I7, I3 také zcela eliminovaly konzumaci exotického ovoce. Tato práce poukazuje na důležitost správného stravování a pravidelného pohybu během období těhotenství a také v období po porodu. Z uvedených informací vyplývá také fakt, že součástí práce porodní asistentky v prenatální péči, je mimo jiné edukace o správné životosprávě včetně správné výživy a pohybové aktivity. Výsledky práce mohou mít valný přínos pro profesi porodních asistentek, aby došlo ke zlepšení a zkvalitnění edukace v rámci prenatální péče. Zpracovaná data mohou být publikována na odporných konferencích pro porodní asistentky. Výstupem práce je také informační leták, ve kterém je popsáno, jak se správně v těhotenství a po porodu stravovat, a jakou pohybovou aktivitu zvolit. Leták by mohl být umístěn v čekárnách u obvodních gynekologů.
|
|
|
Poporodní blues
Chrástecká, Natálie ; Slabá, Šárka (vedoucí práce) ; Poncová, Renata (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem poporodní blues a obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá třemi hlavními okruhy. První popisuje fyziologické šestinedělí a poporodní změny, ke kterým na jednotlivých orgánech dochází. Druhý se zabývá patologickým šestinedělím a nejčastějšími komplikacemi, které mohou v průběhu tohoto období nastat. Třetí okruh teoretické části této práce rozebírá problematiku poporodní psychiky, konkrétně se pak věnuje tématům poporodní blues, poporodní deprese, poporodní psychóza a podpora ženy v průběhu šestinedělí. Hlavním cílem práce je zjistit, zda existují faktory, díky kterým lze u rodiček predikovat výskyt poporodního blues, dále zjistit míru informovanosti žen po porodu ohledně tématu poporodního blues, a nakonec navrhnout edukační leták, který by tuto informovanost u těhotných a žen po porodu podpořil. Pro praktickou část práce bylo využito dotazníkového šetření, které probíhalo od 12.1.2021 do 4.3.2021 na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Respondentkám byl na oddělení šestinedělí rozdáván dotazník skládající se z části vlastní konstrukce a ze standardizovaného dotazníku Maternity Blues Questionnaire, který byl přeložen a validizován pro českou populaci....
|
|
|
Komunitní péče o ženu po porodu
HENDRYCH LORENZOVÁ, Eva
Úvod: Mateřství představuje pro každou ženu velkou životní změnu, která se dotýká jak tělesné, ale také psychické a spirituální roviny bytí. Všechny tyto změny proměňují vnímanou kvalitu života ženy po porodu. Kvalifikovaná komunitní porodní asistentka je zdravotnický odborník, který je schopen ženám po porodu v jejich vlastním komunitním prostředí poskytnout erudovanou a holistickou zdravotní péči. Cíl práce: Hlavním cílem empirické části práce bylo popsat význam péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu v komunitním prostředí. Metodologie: Empirická část disertační práce je vystavěna na smíšeném výzkumném designu (Mixed-Method Design). Používáme sekvenční kombinovaný výzkumný design typu QUAN + qual. V kvantitativním výzkumném šetření jsme si stanovily za hlavní cíl popsat vliv péče komunitních porodních asistentek pečujících o ženy po porodu na jejich celkový zdravotní stav a úroveň kvality života. Výzkumný soubor (N= 123) čítal dvě skupiny respondentů. Skupinu zkoumanou (s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky, N= 56) a skupinu kontrolní (bez komunitní ošetřovatelské péče porodní asistentky po porodu, N=67). K zisku výzkumných dat byly použity 3 nástroje: dotazník MGI, hodnoticí škála MIFR Scale a dotazník vlastní konstrukce. Výsledky výzkumného šetření byly statisticky zpracovány, byla použita hladina významnosti 0,05 (5 %). Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo podrobně popsat zkušenost žen po porodu s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 5 informantek se zkušeností s komunitní péčí porodní asistentky v poporodním období, se kterými byly provedeny hloubkové polostrukturované rozhovory face to face. Výsledky a diskuse: Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,873) ve výsledcích zdravotního stavu mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,539) ve výsledcích stavu kojení na konci šestinedělí mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi doporučením plošné komunitní ošetřovatelské péče po porodu a skupinou žen, které v poporodním období samy využily opakované komunitní ošetřovatelské péče od porodní asistentky (p <0,001). Většina žen, která po porodu využila péči komunitní porodní asistentky (58,9 %), byla s péčí porodní asistentky úplně spokojena, nic dalšího by v péči nepotřebovala. Ženy ve 45,7 % odpovědích udávaly, že jim péče komunitní porodní asistentky nejvíce pomohla jako psychická podpora. Výsledky dále přinesly alarmující zjištění - 49,2 % žen, které po porodu nevyužily péče komunitní porodní asistentky, o této službě nevěděly! Výsledný Index kvality života žen po porodu dosáhl v průměru hodnotu 7,5 ? 1,38. Životní oblast Vztah s vlastní matkou se ukázala jako originální ve srovnání s jinými výzkumnými studiemi a navrhujeme provést další výzkumné šetření. Z kvalitativního šetření vyplynulo zjištění, že poskytnutá komunitní péče porodní asistentky v poporodním období byla pro ženy nejpřínosnější ve smyslu poskytnutí tzv. mateřské náruči. Což znamená podporu, sdílení, vyslechnutí a respektující provedení poporodním obdobím. Závěr: Disertační práce poskytuje komplexní pohled na problematiku komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu. Výsledky práce prokázaly, že komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu je pro ženy významná. Užité dotazníky MGI a MIRF Scale byly komunitními porodními asistentkami hodnoceny jako užitečné.
|
|
|
Psychické změny u žen v poporodním období a jejich vliv na péči o dítě
JANEČKOVÁ, Pavlína
Cíl práce: Cílem výzkumné části je zmapovat informovanost a profesní přístup nelékařských zdravotnických pracovníků k matkám, u kterých došlo k psychickým změnám po porodu. Prvním cílem bylo zjistit znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků v oblasti psychických změn u matek. Druhý cíl se týkal profesní zkušenosti dotazovaných k matkám s psychickými změnami. Třetí cíl se týkal zmapování profesního přístupu k těmto matkám. Posledním cílem bylo zaměření se na profesní zkušenosti nelékařských zdravotníků psychiatrického oddělení při péči o dítě. Způsob dosažení cíle: Pro výzkumné šetření jsme zvolili kvalitativní výzkumnou strategii. Použili jsme metodu sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Poskytnuté rozhovory byly nahrávány na diktafon, přepsány a pomocí kódovací techniky tužka a papír byla data uspořádána do kategorií. Při kódování rozhovorů byly vytvořeny 4 kategorie u rozhovorů se sestrami psychiatrie, 5 kategorií u rozhovorů s porodními asistentkami a u rozhovorů se sestrami 5 kategorií. Výběr respondentů byl záměrný. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou zdravotnických zařízeních v období od února do března 2018. Celkem nám bylo poskytnuto 12 rozhovorů. Získané poznatky a závěry: Z prováděného výzkumu vyplynulo, že znalosti spolu s profesním přístupem dotazovaných sester jsou dostačující k tomu, aby byly schopny odhalit počínající příznaky poporodní deprese nebo jiné duševní poruchy. Určitou nejistotu vyjádřily sestry v oblasti přístupu k matkám. Ocenily by více seminářů na téma psychických změn u matek po porodu. Vědecké přínosy práce: Práce mapuje přehled znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a oblasti, které by se měly do praxe zlepšit. Jedná se o oblast komunikace a práce s matkami s psychickými změnami. Práce může být využita v oboru neonatologie a oboru psychiatrie.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u žen s genitální mutilací v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím
BRÁZDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá tématem "Specifika ošetřovatelské péče u ženy s genitální mutilací v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím".Je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení základních témat, která mají pomoci porozumět problematice genitální mutilace u žen: definice a terminologie, historie a příčiny provádění, geografické rozšíření, zákonné normy, anatomie zevních pohlavních orgánů ženy, klasifikace genitálních mutilací. Teoretická část práce se dále zaměřuje na zdravotní důsledky, komplikace a dlouhodobé následky mutilačních zákroků. Do teoretické části byla také včleněna kapitola týkající se péče porodní asistentky o ženy s genitální mutilací v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Praktická část bakalářské práce předkládá prostřednictvím výsledků výzkumu přehled komplikací, se kterými se porodní asistenky nejčastěji setkávají u žen s FGM, dále poukazuje na specifika a překážky v péči porodní asistentky o ženy s genitální mutilací v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaká jsou z pohledu porodní asistentky specifika ošetřovatelské péče u žen s genitální mutilací v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. Na základě tohoto stanoveného cíle byly položeny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka měla za úkol zjistit, jakými komplikacemi jsou ženy s genitální mutilací ohroženy v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Záměrem druhé výzkumné otázky bylo zjistit, co je z pohledu porodní asistentky nejčastější překážkou v oblasti péče o ženy s mutilací pohlavních orgánů v období těhotenství, porodu a šestinedělí a konečně třetí výzkumná otázka, jejímž úkolem bylo zjistit, jakou roli hraje genitální mutilace v rozhodnutí ženy, zda rodit ve zdravotnickém nebo domácím prostředí. Ke zjištění potřebných informací bylo použito kvalitativního šetření pomocí hloubkových rozhovorů. Sběr dat byl realizován u porodních asistentek, které měly s ošetřováním žen s genitální mutilací v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí vlastní zkušenosti. Rozhovory byly nahrány do audio souborů MP3 a později doslovně přepsány. Získaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování a následně kategorizována.Výsledky výzkumného šetření byly v diskuzi konfrontovány s dostupnými teoretickými poznatky. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že rozsah komplikací a specifik v péči porodní asistenky o ženy s genitální mutilací závisí na typu mutilačního zákroku. Dále na období, kterým žena s genitální mutilací prochází. Období těhotenství probíhá u většiny žen s FGM bez závažných komplikací a nevyžaduje mnoho specifických intervencí ze strany porodních asistentek. Naopak v období porodu a šestinedělí má rozsah komplikací a intervencí, zejména v případě infibulace větší dopad na zdraví ženy. Porodní asistenky vyjadřovaly nejčastěji názor, že hlavními překážkami v poskytování péče ženám s FGM je vliv kultury, jazyková bariéra a nedostatečná informovanost žen, komunit, porodních asistentek a tradičních porodních asistentek. Jak se ukázalo z druhé části výzkumného šetření, právě silný vliv kultury, tradic a rituálu je důvod, proč některé ženy s FGM upřednostňují porod v domácím prostředí. Závěr této práce obsahuje doporučení k jejímu využití. Práce může být doporučena jako zdroj informací porodním asistentkám. Za tímto účelem byl vypracován návrh informační brožury, která by porodním asistentkám poskytla důležité informace týkající se problematiky genitální mutilace u žen v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí.
|
|
|
Metodologie snižování nadváhy u žen po porodu.
ŠULCOVÁ, Veronika
Nadváha či dokonce obezita vzniká u žen nejčastěji v období gravidity. Zvýšení hmotnosti u nich mnohdy přetrvá i dále po porodu. Velmi často již není žena schopna nikdy zredukovat svoji hmotnost na stav před začátkem těhotenství. Nadváha a obezita je pro ženy samozřejmě nepříjemná z kosmetického hlediska, mnohem závažnější jsou ale komplikace, které mohou významně zkracovat délku života. Pokud má tedy žena po porodu nadváhu nebo je dokonce obézní, měla by se snažit svoji hmotnost rozumně redukovat. Správným řešením je příjem vyvážené stravy s přiměřenou energetickou hodnotou v kombinaci s pravidelnou pohybovou aktivitou. Součástí této práce bylo vytvoření tříměsíčního intervenčního programu na bázi jógových technik pro ženy po porodu. Těmto pěti ženám se nenásilnou a příjemnou cestou podařilo zhubnout v průměru 3 kg. Program měl však i další velmi přínosné účinky na všechny oblasti zdraví žen.
|
host ::
RSS.