Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
The Reflection of the Exclusion Crisis (1678-1683) in Contemporary Literature
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Reflexe vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře Kristýna Hoblová abstrakt Tato literárněhistorická práce se věnuje reflexi vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře napříč žánry na základě teorie vzniku veřejné sféry Jürgena Habermase a pochopení ideologie posledních Stuartovců jako poslední výspy aristokratické ideologie v koncepci Michaela McKeona. Vylučovací krize se ukazuje jako doba otřesená hledáním rovnováhy mezi ustupujícím stuartovským viděním světa a ideologií Whigů spojených s rostoucí merkantilní třídou. Interpretace vybraných textů daného období zkoumá tvůrčí proměny politického diskurzu nově vznikajících politických stran whigů a toryů s důrazem na vztahy mezi žánry, jednotlivými autory a politickými ideologiemi. První kapitola nabízí přehled sociálně-historického kontextu, Habermasovy teorie vzniku veřejné sféry a koncepce aristokratické ideologie Michaela McKeona. Představuje také politickou teorii toryů obhajující svaté právo na trůn Stuartovců za pomoci patriarchální teorie Roberta Filmera, jež se opírá o analogii mezi státem a domácností, a obranu Whigů proti absolutistickým tendencím Stuartovců prosazováním legislativy jako konceptu nadřazeného královským výsadám, stejně jako náboženské spory, které byly součástí těchto politických diskusí. Následující čtyři kapitoly...
The Reflection of the Exclusion Crisis (1678-1683) in Contemporary Literature
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Reflexe vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře Kristýna Hoblová abstrakt Tato literárněhistorická práce se věnuje reflexi vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře napříč žánry na základě teorie vzniku veřejné sféry Jürgena Habermase a pochopení ideologie posledních Stuartovců jako poslední výspy aristokratické ideologie v koncepci Michaela McKeona. Vylučovací krize se ukazuje jako doba otřesená hledáním rovnováhy mezi ustupujícím stuartovským viděním světa a ideologií Whigů spojených s rostoucí merkantilní třídou. Interpretace vybraných textů daného období zkoumá tvůrčí proměny politického diskurzu nově vznikajících politických stran whigů a toryů s důrazem na vztahy mezi žánry, jednotlivými autory a politickými ideologiemi. První kapitola nabízí přehled sociálně-historického kontextu, Habermasovy teorie vzniku veřejné sféry a koncepce aristokratické ideologie Michaela McKeona. Představuje také politickou teorii toryů obhajující svaté právo na trůn Stuartovců za pomoci patriarchální teorie Roberta Filmera, jež se opírá o analogii mezi státem a domácností, a obranu Whigů proti absolutistickým tendencím Stuartovců prosazováním legislativy jako konceptu nadřazeného královským výsadám, stejně jako náboženské spory, které byly součástí těchto politických diskusí. Následující čtyři kapitoly...
Mamet's men
Koranda, David ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
1 Resumé Tato bakalářská práce, částečně teoreticko-společensky-vědní a částečně literárně-analytická, se zabývá krizí maskulinity v současné společnosti s důrazem na americké prostředí. Coby odrazový můstek využívá divadelní hry soudobého amerického dramatika Davida Mameta. Mamet je ve svých dílech všeobecně přitahován světem mužů, a ženských postav v nich lze nalézt pouze hrstku. Své mužské postavy, povětšinou se honosící typicky maskulinními vlastnostmi a projevující se typicky maskulinním chováním, navíc často umisťuje do tradičně mužských prostředí - například na loď nebo do nelítostně soupeřivé realitní kanceláře. Tímto si vytváří půdu, aby tak mohl náležitě prozkoumat jeden z nejvýraznějších amerických společenských mýtů - mýtus o mužnosti. Druhá kapitola práce se ve své počáteční společensko-vědní části zaměřuje na koncept maskulinity jako takový. Na úvod je představen jakýsi historický průřez vývoje lidského chápání maskulinity. Z dostupných pramenů vyplývá, že teprve s příchodem průmyslové revoluce a vzestupem feministického hnutí došlo ve společnosti k drastickým změnám, které bychom mohli chápat, že ve výsledku vyústily v krizi maskulinity. Dále je představena teorie performativní maskulinity Judith Butlerové a trojí dělení maskulinity Matthew C. Gutmanna, podle nějž je maskulinní buď vše, co si...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.