|
|
Polská národnostní skupina v Německu
Cimflová, Marcela ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá polskou národnostní skupinou v Německu, ke které se hlásí okolo 2 miliónů Poláků a Němců s polskými kořeny. Polonia má v Německu velmi rozvinutou organizační strukturu, která pečuje o polskou kulturu, jazyk i tradice a také prosazuje její práva, která vyplývají z Polsko-německé smlouvy o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci z roku 1991. Z výstupů kulatých stolů a konferencí, které jsou pro polsko-německý dialog zásadní, vyplývají problémy, se kterými se polská skupina potýká. Hlavní problém spočívá v asymetrii naplňování polsko-německé smlouvy z roku 1991, která garantuje stejná práva jak polské skupině v Německu, tak i německé menšině v Polsku, které Polsko uznalo statut národnostní menšiny. Dále potom nedostatek finančních prostředků, což znemožňuje efektivní fungování polských organizací a s tím souvisí i neuspokojivá úroveň výuky polského jazyka na státních školách. V práci docházím k závěru, že polská národnostní skupina sice není de jure uznanou národnostní menšinou, ale de facto má práva, která se běžně národnostní menšině přisuzují. Dále jsem zjistila, že Poláci neusilují především o uznání národnostního statutu, jak jsem se na počátku domnívala, ale chtějí nalézt řešení pro výše zmíněné problémy a tím dosáhnout úplného naplnění polsko-německé...
|
|
|
Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004
Denková, Adéla ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004" se zabývá porovnáním přístupu čtyř polských a českých deníků k tématu Centra proti vyháněním, instituce iniciované německým Svazem vyhnanců. Ve své první části práce pojednává o okolnostech vzniku nadace, která má vznik tohoto centra prosazovat, a popisuje debatu, která se v souvislosti s touto otázkou rozproudila. Jádro práce je pak založeno na kvantitativní a kvalitativní analýze deníků Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Právo a Mladá fronta DNES, jejímž prostřednictvím zjišťuje, jaký prostor jednotlivé deníky tomuto tématu věnovaly, jakým názorům daly na svých stránkách možnost vyjádření a jaký postoj ke sledované otázce zaujaly. Všímá si také výběru lexika a dalších kategorií, na nichž lze dokumentovat přístup médií k problematice. Na základě tohoto výzkumu pak porovnává polské a české deníky. Protože práce vychází z předpokladu, že mediální produkce je vzájemně ovlivněna se zájmem společnosti o určité téma, snaží se autorka práce vztáhnout výsledky svého zkoumání k postoji polské a české společnosti k Centru proti vyháněním. Zjištěné rozdíly v přístupu se pak pokouší vysvětlit prostřednictvím charakteristiky polskoněmeckých a česko-německých vztahů.
|
|
|
Polská národnostní skupina v Německu
Cimflová, Marcela ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá polskou národnostní skupinou v Německu, ke které se hlásí okolo 2 miliónů Poláků a Němců s polskými kořeny. Polonia má v Německu velmi rozvinutou organizační strukturu, která pečuje o polskou kulturu, jazyk i tradice a také prosazuje její práva, která vyplývají z Polsko-německé smlouvy o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci z roku 1991. Z výstupů kulatých stolů a konferencí, které jsou pro polsko-německý dialog zásadní, vyplývají problémy, se kterými se polská skupina potýká. Hlavní problém spočívá v asymetrii naplňování polsko-německé smlouvy z roku 1991, která garantuje stejná práva jak polské skupině v Německu, tak i německé menšině v Polsku, které Polsko uznalo statut národnostní menšiny. Dále potom nedostatek finančních prostředků, což znemožňuje efektivní fungování polských organizací a s tím souvisí i neuspokojivá úroveň výuky polského jazyka na státních školách. V práci docházím k závěru, že polská národnostní skupina sice není de jure uznanou národnostní menšinou, ale de facto má práva, která se běžně národnostní menšině přisuzují. Dále jsem zjistila, že Poláci neusilují především o uznání národnostního statutu, jak jsem se na počátku domnívala, ale chtějí nalézt řešení pro výše zmíněné problémy a tím dosáhnout úplného naplnění polsko-německé...
|
|
|
Mediální obraz okupace Československa v roce 1968 v dobovém polském tisku
Řehák, Miroslav ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Tato práce analyzuje mediální obraz okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v dobových polských médiích, přičemž důraz je kladen především na roli polské armády ve vojenské intervenci. Cílem práce je zhodnocení diskursu, v jakém o těchto událostech polský socialistický tisk informoval s přihlédnutím na elementy propagandy typické pro období 60. let minulého století v zemích bývalého východního bloku. Současně jsou texty paralelně konfrontovány s mediálním diskursem polského emigračního tisku. V úvodu práce jsou představeny základní prameny a literatura s dosavadními výsledky bádání k tématům Pražského jara, operace Dunaj a elementů newspeaku. V teoretické části je nastíněn kontext historického vývoje, který nakonec vedl k událostem Pražského jara a následné vojenské intervenci armád Varšavské smlouvy v Československu, dále stručný vývoj polských tištěných médií po II. světové válce, teorie propagandy a newspeaku. V praktické části jsou analyzovány vybrané články z deníků Życie Warszawy, Żołnierz Wolności a Słowo Polskie. Konfrontovány jsou s tematickými články z deníku Dziennik Związkowy vydávaném v Chicagu. V závěru práce jsou shrnuty výsledky analýz. Klíčová slova mediální obraz - okupace Československa - 1968 - polská média
|
|
|
Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004
Denková, Adéla ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004" se zabývá porovnáním přístupu čtyř polských a českých deníků k tématu Centra proti vyháněním, instituce iniciované německým Svazem vyhnanců. Ve své první části práce pojednává o okolnostech vzniku nadace, která má vznik tohoto centra prosazovat, a popisuje debatu, která se v souvislosti s touto otázkou rozproudila. Jádro práce je pak založeno na kvantitativní a kvalitativní analýze deníků Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Právo a Mladá fronta DNES, jejímž prostřednictvím zjišťuje, jaký prostor jednotlivé deníky tomuto tématu věnovaly, jakým názorům daly na svých stránkách možnost vyjádření a jaký postoj ke sledované otázce zaujaly. Všímá si také výběru lexika a dalších kategorií, na nichž lze dokumentovat přístup médií k problematice. Na základě tohoto výzkumu pak porovnává polské a české deníky. Protože práce vychází z předpokladu, že mediální produkce je vzájemně ovlivněna se zájmem společnosti o určité téma, snaží se autorka práce vztáhnout výsledky svého zkoumání k postoji polské a české společnosti k Centru proti vyháněním. Zjištěné rozdíly v přístupu se pak pokouší vysvětlit prostřednictvím charakteristiky polskoněmeckých a česko-německých vztahů.
|
host ::
RSS.