|
| |
|
|
Určení věku a pohlaví mluvčích
Rendek, Tomáš ; Pfeifer, Václav (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozpoznáním pohlaví a věku mluvčích. Úvodem ozřejmuje praktické využití takýchto aplikací a obeznamuje s dostupnými řešeními. Teoreticky úvod se blíže věnuje příznakům použitých při klasifikaci, klasifikátorům, redukčním metodám a řečovým databázím, které využíváme při jednotlivých experimentech. Praktická část práce se věnuje struktuře rozpoznávače implementovaného do nástroje Emotional a v dvou samostatných kapitolách popisuje jednotlivých experimenty. V experimentech odhadu pohlaví jsme zkoumali, jak velký vplyv může mít věk mluvčího a přítomnost emoce na správný odhad. Zbylé experimenty se zabírali vhodností klasifikátorů GMM a k-NN pro konkrétny typ úlohy a metodami redukce příznaků. Experimenty odhadu věku se týkali klasifikace do čtyř věkových tříd, přičemž opět byli v roli klasifikátorů použitý GMM a k-NN. V experimentech byli použitý jak segmentální tak i suprasegmentální příznaky.
|
|
|
Neuronové sítě při klasifikaci mluvčích
Svoboda, Libor ; Atassi, Hicham (oponent) ; Míča, Ivan (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na neuronové sítě při klasifikaci mluvčích. Pojednává o problematice zpracování řečového signálu a jsou zde uvedeny i některé typy neuronových sítí. Součástí práce bylo sestavení databáze nahrávek od řečníků různého pohlaví a věku. Z této databáze pak byla sestavena trénovací a testovací skupina. Dále byly navrženy čtyři klasifikátory. Jeden na bázi směsi Gaussových hustotních funkcí a tři neuronové klasifikátory. Tyto systémy byly testovány a analyzovány podle věku, pohlaví a na závěr pro obě tyto kritéria. Současně je věnována pozornost i volbě vhodných příznaků v každé této úloze klasifikace. Na konci práce jsou uvedeny výsledky analýz pro jednotlivé skupiny i příznaky. Z těchto výsledků jsou stanoveny nejvhodnější příznaky, pro danou úlohu klasifikace a také nejúspěšnější klasifikátory.
|
|
|
Porovnání analýzy řečového signálu v závislosti na věku a pohlaví mluvčího
Báňa, Josef ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na analýzu věku a pohlaví. Dále pak byli zkoumány vhodnosti příznaků a vhodnost jejich použití při klasifikaci mluvčích. Je v ní pojednáno o základní teorii řečového signálu a problematice zobrazení a zpracování řeči. Je zde popsán volně dostupný program Praat, kterým se používá pro řečovou analýzu. Zaměřili jsme se na suprasegmentální příznaky řeči. Dále je zde popsána teorie příznaků které byly pro práci zvoleny. Prvním z kroků v této práci bylo získání dostatečného počtu promluv (nahráváním) od mluvčích různého věku a pohlaví. Řečový korpus je poměrně obsáhlý. Mluvčí byli rozděleni do šesti věkových skupin. Dále byly nahrávky zpracovány v programu Praat. Průměrné hodnoty byly vyneseny do tabulek a sloupcových grafů pro větší přehlednost. Dále bylo vybráno dvanáct nejvhodnějších příznaků podle kritéria kvality. S nimi poté byla provedena analýza zvolených příznaků pro automatické rozpoznávání pohlaví a věku. Příznaky byly při testování po jednom ubírány. Jako klasifikátor pro rozpoznávání byla zvolena neuronová sít. Pro práci se sítí byl zvolen Neural Network Toolbox v programu Matlab. Vytvořené sítě byly použity pro klasifikaci mluvčích na základě věku a pohlaví. Výsledky byly rozebrány v závěru práce.
|
|
|
The Depiction of Gender in Terry Pratchett's Discworld
Mládek, Pavel ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá sérií Zeměplocha britského fantasy autora Terryho Pratchetta a tím, jak je v ní zobrazováno téma pohlaví (sex) a rodu (gender). Zabývá se nejvíce knihami Nohy z jílu (1996), Pátý elefant (1999), Podivný regiment (2003) a Pod parou (2013), které se těmto tématům věnují nejotevřeněji. Snaží se odhalit, zda série vykazuje známky spíše pohledu, že pohlaví a rod jsou spolu velmi úzce spjaté, případně dokonce že rod jako takový neexistuje, tzv. genderově kritický pohled, nebo zda je rod na pohlaví více méně nezávislý a postavy v této sérii mají možnost vykazovat jiný rod, než jaký jim byl přiřknut při narození. Zároveň práce zkoumá, jestli se zobrazení rodu během série vyvíjí, nebo ne.
|
|
|
Biometrie a kondice prasete divokého (Sus scrofa) s ohledem na vegetační stupňovitost
Procházková, Pavla
Obsahem této práce je vyhodnocení biometrických dat prasete divokého (Sus scrofa L.), jejichž sběr probíhal v letech 2014–2019 na lokalitách v rámci České republiky. Při vyhodnocení dat se hledala souvislost zjištěných tělesných parametrů s lesními vegetačními stupni. Byl kladen důraz na parametr tloušťky tuku jako na ukazatel tělesné kondice, dále se pracovalo s tělesnými parametry hmotnosti po vyvržení, délkou těla a výškou hrudníku. Byly hledány odlišnosti tělesných parametrů na základě věku, pohlaví a lesních vegetačních stupňů a testovala se statistická významnost těchto faktorů. V rámci lesních vegetačních stupňů (LVS) byla prokázána slabá korelace mezi některými tělesnými parametry u kategorie selat. Byla prokázána souvislost tloušťky tuku s pohlavím u jedinců starších 12 měsíců. Tloušťka tuku se u samic se zvyšovala s věkem ve všech věkových kategorií zatímco samci dosáhli své celkové hodnoty výšky tuku už na konci prvního roku života. Byla nalezena silná korelace parametru délky těla s hmotností a výškou hrudníku jedinců.
|
|
|
Analýza masné užitkovosti vybraných plemen masného skotu
Ovčáček, Jindřich
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat vybraná plemena na parametry masné užitkovosti v podmínkách ČR. Analyzovaná plemena aberdeen angus, hereford, charolais a masný simentál byly v průběhu roku měřeny jednotlivé parametry masné užitkovosti jako porodní hmotnost, hmotnost ve 120 a 210 dnech, přírůstek do 120 dne, přírůstek do 210 dne, přírůstek mezi 120 a 210 dnem, porážková hmotnost, průměrný přírůstek do věku porážky, celkový přírůstek a JUT. Tyto výsledky poté byly porovnávány mezi jednotlivými plemeny a také z těchto dat byla stanovena ekonomika chovu vybraných plemen masného skotu. Z výsledku vyplynulo, že plemeno má vliv na masnou užitkovost, kdy v porovnání mezi plemeny vyšla nejlépe plemena charolais a masný simentál a nejhůře plemena aberdeen angus a hereford. Také se zjistilo, že i pohlaví v rámci plemene má vliv na masnou užitkovost, kdy býci všech zkoumaných plemen dosahovali vyšší masné užitkovosti než jalovice.
|
|
|
Frekvence příjmu mléčné krmné směsi v průběhu dne a její vliv na růst u telat českého strakatého skotu
Vozihnojová, Dominika
V této diplomové práci byla provedena analýza frekvence příjmu mléčné krmné směsi během dne a její vliv na růst telat českého strakatého skotu. Analýza probíhala ve velkokapacitním teletníku v Kelčicích, který spadá pod HD Určice. Monitoring, který trval a 12 měsíců (od března 2022 do března 2023), zahrnoval sledování denního příjmu mléčné krmné směsi. Telata byla zvážena v den naskladnění do přijímacího pavilonu a znova při vyskladnění a ukončení období mléčné výživy. V průběhu sledování byla měřena teplota (°C) a relativní vlhkosti vzduchu (%) v teletníku pomocí HOBO čidla. Býčci vykazovali větší přírůstek (o 0,06 kg) ve srovnání s jalovičkami při stejném příjmu mléčné krmné směsi (P < 0,01). Největší přírůstek byl zaznamenán u telat, která přijala v průměru denně 7,1 a více litrů MKS (P < 0,01). Byl taktéž vypozorován vliv počtu krmných dnů, kdy telata dosahovala větších průměrných denních přírůstku při delším pobytu v příjmovém pavilonu (P < 0,01). Bylo vysledováno, že teploty nad 20 °C působily na telata negativně, což se ukazovalo na průměrném denním přírůstku, který byl nejmenší při největším příjmu MKS. Naopak nejvíce telatům vyhovovala teplota 0-5 °C.
|
|
|
Analysis of ponies bred for sports performance based on results in international dressage competitions
Havlíčková, Kristina
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit výkonnost sportovních pony na mezinárodní drezurní úrovni na základě analýzy faktorů: rok startu, věk, pohlaví a plemeno. Podkladem analyzované databáze byl drezurní pony žebříček Mezinárodní jezdecké federace z let 2014 až 2020. Byly provedeny dvě analýzy. Jedna pro celou populaci pony a druhá pro 10% nejlepších pony každého ročníku žebříčku. V celé populaci byl zjištěn statisticky průkazný vliv roku startu (p ≤ 0.05) a vysoce průkazný vliv věku a plemene (p ≤ 0.01). Pohlaví jako jediné nemělo průkazný vliv (p > 0.05). Nejlepších průměrných výsledků dosahovali pony v roce 2019 (983.72 bodů). Nejúspěšnější byli v průměru pony ve věku 9-12 let (968.91 bodů) a ve věku 13-16 let (968.90 bodů). Nejvýkonnější byli hřebci (975.28 bodů). Nejlepší bodové ohodnocení dosahovali pony nizozemské plemenné knihy jezdecký koní a pony (1 040.70 bodů) a dánského sportovního ponyho (1 039.50 bodů). U 10% nejlepších pony se prokázal statistický vliv pouze u faktorů rok startu a plemeno (p ≤ 0.05). Nejvyšší průměrné bodové ohodnocení získali pony v roce 2020 (1 873.80 bodů). Nejlepší výkony podávali pony ve věku 17 a více let (1 899.00 bodů), avšak tato kategorie obsahovala pouze dva jedince. Hřebci získávali nejvíce výkonnostních bodů (1 842.70 bodů) a nejlepším plemenem byl německý jezdecký pony (1 828.20 bodů).
|
|
|
Analýza současné situace a výkonnosti koní v soutěžích vytrvalosti v České republice a ve světě
Zelenková, Veronika
Cílem této studie bylo zhodnocení aktuální situace a vývoj koní v soutěžích vytrvalosti v České republice a ve světě dle faktoru věku, pohlaví, roku startu a plemene. Základ tvořila databáze z vytrvalostních žebříčků let 2020, 2021 a 2022 ČJF (Česká jezdecká federace) a FEI (Mezinárodní jezdecká federace), kterou jsme následně statisticky zpracovávali. Pro tuto databázi byl vysoce průkazný vliv roku startu a věku koní, faktor plemene vyšel jako statisticky průkazný a faktor pohlaví nebyl statisticky průkazný. Nejlepších výsledků dosahuje skupina koní ve věku 15-17 let (71,68 bodů), nejúspěšnějším pohlavím jsou valaši (65,23 bodů) a nejvýkonnější jsou koně plemene Shagya araba (73,51 bodů), což nám potvrdilo i následné testování metodou Scheffeho testu. Výkonnost koní se v průběhu tří let mírně zvýšila. Totožnou metodikou byla provedena analýza databáze vytrvalostních žebříčků ČJF. V této databázi vyšel vysoce průkazný pouze faktor rok startu a statisticky průkazný vliv věku, což lze přisoudit málopočetné populaci vytrvalostních koní v České republice. Výsledky analýzy žebříčků ČJF značí, že nejlepších výsledků dosahují koně ve věku 9-11 let (158,57 bodů), nejúspěšnějším pohlavím jsou valaši (145,29 bodů) a nejvýkonnější jsou koně arabského plnokrevníka (171,98 bodů). Výkonnost koní v České republice se v průběhu tří let průkazně zvýšila.
|
host ::
RSS.