Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Percepce krajinného dědictví místním obyvatelstvem lokality Plešivec
Sedláčková, Hana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá percepcí krajiny na příkladu lokality Plešivec nacházející se v okrese Příbram. Hlavním cílem práce je zhodnotit percepci lokality místním obyvatelstvem. V práci je zkoumána návštěvnost místních obyvatel a jejich znalost o dané lokalitě. Práce se dále věnuje percepci návštěvnosti a hodnocení krajinných prvků. Výzkum byl proveden pomocí 50 polostandardizovaných rozhovorů ve vymezeném nejbližším okolí Plešivce. Bylo zjištěno, že Plešivec je obyvateli vnímán pozitivně a nejhodnotnějšími krajinnými prvky kopce jsou např. vyhlídka Čertova kazatelna na Velké skále, Smaragdové jezírko či Krkavčí skály. Dominantní Olymp Brd Plešivec má tedy na své okolí velký vliv. Místní obyvatelé ho využívají k rekreačním aktivitám a vnímají jej jako symbol svého bydliště.
Změny obyvatelstva a majetkových poměrů v česko-německém pohraničí mezi léty 1945 až 1953 - konfiskace, příděly a odchody přídělců na příkladu katastrálního území Cudrovice
ČADOVÁ, Aneta
Bakalářská práce s názvem "Změny obyvatelstva a majetkových poměrů v česko-německém pohraničí mezi léty 1945 až 1953 - konfiskace, příděly a odchody přídělců na příkladu katastrálního území Cudrovice" si klade za cíl zdokumentovat na základě dostupných archivních materiálů zlomový okamžik v poválečném vývoji obce Cudrovice a osady Plešivec, který postupně vedl k jejich úplnému konci. Jedná se tedy o zachycení existenčních podmínek původního německého obyvatelstva po skončení druhé světové války, jejich prohlášení za "státně nespolehlivé osoby" a samotná konfiskace jejich majetku. Jedinou výjimkou byla rodina Šrajerových, která zde žila jak před válkou, tak i po ní, a byla tak jediným pojítkem mezi osudy místních starousedlíků a novými osídlenci. Právě noví přídělci tyto místa alespoň na chvíli znovu vzkřísili. Jejich životní osudy pojící se právě s těmito místy jsou stěžejní částí práce. Na pozadí politických situací byli noví přídělci zkoušeni i nepříznivými hospodářskými podmínkami Šumavského podhůří. Jedno s druhým nakonec zapříčinilo jejich odchod a následný zánik obce Cudrovice a osady Plešivec. Práci doplňuje neméně důležitá část obecných historických událostí a charakteristiky důležitých dobových normativních pramenů, vztahujících se k obsahu práce. Katastrální mapy a jednotlivé dobové fotografie pak mají za úkol dodat amorfním místům, událostem a jménům konkrétní podobu. Novodobé fotografie poté dokládají skutečnost zániku Cudrovic a částečného zániku Plešivce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.