Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reakce rostlin na toxické spolupůsobení arsenu v kombinaci s kadmiem
Burešová, Andrea ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arsen i kadmium jsou neesenciální, vysoce toxické, karcinogenní prvky, které se v prostředí často vyskytují současně. Vzhledem k časté kontaminaci prostředí oběma prvky je nezbytné zkoumat nejen strategie rostlin pro nakládání s jedním (polo)kovem, ale i mechanismy, které vedou k toleranci či naopak citlivosti v přítomnosti obou prvků. Současná expozice více toxickým prvkům může vést k většímu poškození rostlin, ale může mít také za následek nasazení většího množství a intenzity obranných strategií. Zásadním problémem je kontaminace potravního řetězce skrze plodiny rostoucí na kontaminovaných půdách, což v důsledku představuje riziko pro zdraví lidí i zvířat. Cílem výzkumu v tomto směru je akumulaci a translokaci do nadzemních částí co nejvíce omezit, například pomocí porozumění mechanismům stojícím za akumulací a translokací těžkých kovů, nebo stabilizací toxických prvků v půdě, nebo vyčištěním kontaminované půdy. Jednou z metod čištění půd je fytoremediace, ve které jsou většinou naopak využívány rostliny s vysokou tolerancí vůči toxickým prvkům, nazývané hyperakumulátory. Znalosti o ovlivnění obranných strategií a mechanismů vlivem interakce více prvků jsou důležité pro identifikaci rostlinných druhů schopných aktivovat tyto obranné mechanismy, které mohou být použity pro fytoremediaci na...
Využití Brdičkovy reakce ke stanovení fytochelatinů v reálných vzorcích ječmene a termofilní sinice pěstovaných v přítomnosti kademnatých iontů
Čížková, Petra ; Fedjuk, K. ; Šestáková, Ivana
Těžké kovy tvoří závažnou skupinu kontaminantů životního prostředí. Ionty těžkých kovů (Cd, Pd, Cu, Hg, Zn a Ni) se mj. i v důsledku okyselování půd stále častěji uvolňují do půdního roztoku. Jejich přítomnost tak bezprostředně oblivňuje fyziologické pochody v rostlinách, které si vytvořily různé mechanismy pro adaptaci na tyto podmínky. Jedním y mechanismů tolerance rostlin k iontům těžkých kovů je jejich inaktivace vazbou na polypeptidy či nízkomolekulární bílkoviny mající vysoký podíl cysteinu, které se označují jako fytochelatiny (PC) nebo metalothioneiny, jejichž funkce je prozkoumána především u člověka a u zvířat.
Fytochelatiny jako ligandy kadmia a zinku při studiu voltametrickými metodami
Šestáková, Ivana ; Navrátil, Tomáš
Komplexace syntheticky připraveného fytochelatinu PC3 s ionty kadmia nebo zinku byla sledována diferenční pulsní voltametrií na HMDE. Touto metodou lze měřit redukční pik původního peptidu současně s redukčními píky vznikajících kademnatých či zinečnatých komplexů. Eliminační voltametrie s lineárním scanem byla využita pro charakterizaci difusního proudu komplexů při vybraných stechiometrických poměrech. Byly zjištěny podstatné rozdíly mezi tvorbou komplexů s kadmiem a zinkem i mezi jejich chováním.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.