|
Rod Pernerů a vývoj průmyslu v Týnci n/L
Žmolil, Matouš ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl blíže seznámit čtenáře s rodem Pernerů, jejich rodinnými vztahy, jejich majetkem a jejich vztahy k průmyslu v Týnci nad Labem. První kapitola zaznamenává historický vývoj obce. Následuje kapitola o počátcích týneckých podniků, která ukazuje první průmyslové podniky, a to mlýny, manufakturu na spřádání vlny a koželužnu. Třetí kapitola se zabývá počátky rodu Pernerů a tím, jaký vliv měli na revoluční rok 1848. Další kapitola ukazuje, jaký vliv měla stavba železnice na Týnec nad Labem a rod Pernerů. Následující kapitola s názvem Pernerové a Týnec nad Labem je ohlédnutím za stavbou olomoucko-pražské dráhy a představením Jana Pernera, který byl vzorem pro všechny Pernery. Podkapitola Synové a dcery Václava a Antonie Pernerových ukazuje, jak vřelý vztah měli mezi sebou, a přiblíží další tři zajímavé Pernery. V dalších podkapitolách jsou zmíněny podniky týneckých Pernerů, zejména týnecká Strojírna bratří Pernerů a údaje spojené s výstavbou, výrobou a se sdružováním dělníků do podpůrného spolku a později do odborové organizace. Následuje kapitola o Vilemíně Málkové a jejích pamětech. Sedmá kapitola poukazuje na to, jak týnečtí podnikatelé dbali na vzhled města Týnce nad Labem. Poslední kapitola potvrzuje skutečnost, že Pernerové nebyli pouze rodem průmyslovým, ale také...
|
|
Rod Pernerů a vývoj průmyslu v Týnci n/L
Žmolil, Matouš ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl blíže seznámit čtenáře s rodem Pernerů, jejich rodinnými vztahy, jejich majetkem a jejich vztahy k průmyslu v Týnci nad Labem. První kapitola zaznamenává historický vývoj obce. Následuje kapitola o počátcích týneckých podniků, která ukazuje první průmyslové podniky, a to mlýny, manufakturu na spřádání vlny a koželužnu. Třetí kapitola se zabývá počátky rodu Pernerů a tím, jaký vliv měli na revoluční rok 1848. Další kapitola ukazuje, jaký vliv měla stavba železnice na Týnec nad Labem a rod Pernerů. Následující kapitola s názvem Pernerové a Týnec nad Labem je ohlédnutím za stavbou olomoucko-pražské dráhy a představením Jana Pernera, který byl vzorem pro všechny Pernery. Podkapitola Synové a dcery Václava a Antonie Pernerových ukazuje, jak vřelý vztah měli mezi sebou, a přiblíží další tři zajímavé Pernery. V dalších podkapitolách jsou zmíněny podniky týneckých Pernerů, zejména týnecká Strojírna bratří Pernerů a údaje spojené s výstavbou, výrobou a se sdružováním dělníků do podpůrného spolku a později do odborové organizace. Následuje kapitola o Vilemíně Málkové a jejích pamětech. Sedmá kapitola poukazuje na to, jak týnečtí podnikatelé dbali na vzhled města Týnce nad Labem. Poslední kapitola potvrzuje skutečnost, že Pernerové nebyli pouze rodem průmyslovým, ale také...
|