|
|
Charakterizace rašelin
Freithová, Štěpánka ; Mikšík, František (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Rašeliniště jsou považována za cenné ekosystémy na zemi a hrají důležitou roli při mnoha procesech v krajině i globálně. Jsou důležité pro zachování globální biologické rozmanitosti, hrají významnou roli v hydrologii krajiny, mohou být zdrojem pitné vody, pomáhají při minimalizaci povodní a přispívají k tlumení klimatických změn. Rašeliniště jsou jedním z největších terestrických zásobáren uhlíku, který do sebe ukládají po staletí. Z důvodů lidské činnosti dochází k ovlivnění jednotlivých funkcí rašelinišť a výsledkem může být vypouštění skleníkových plynů do atmosféry a uvolnění organického uhlíku do přilehlých vodních toků. Předmětem diplomové práce je právě pochopení mechanismů vazby vody v rašelině a prozkoumání možných závislostí v rámci hloubkového profilu rašeliniště pomocí termických analytických metod, konkrétně pomocí metod termogravimetrie (TG) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Byla zkoumána stabilita vodních molekulových můstků (WaMB), kdy bylo zjištěno, že s rostoucí hloubkou rašelinové vrstvy se minimální teplota potřebná pro přerušení WaMB snižuje a celá struktura se tak stává méně stabilní. Na základě dat z TGA byly vyhodnoceny procesy uvolnění vody, byl zaznamenán klesající trend při degradaci termolabilních látek, a naopak stoupající trend u termostabilních látek v rámci rašelinového profilu.
|
|
|
Společenstva korýšů a vířníků v přirozených a revitalizovaných rašeliništích
Pfeifer, Lukáš
Teoretická část diplomové práce se zabývá vyhodnocením současného stavu rašelinišť v České republice, která byla v minulosti výrazně poznamenána odvodněním a násled-ným vysoušením. Důvodem těchto zásahů byla zejména těžba rašeliny. V současné době je snaha těmto lokalitám navrátit jejich přirozený ráz a chránit je. Praktická část se zabý-vá vyhodnocením druhového složení korýšů a vířníků ve sledovaných přirozených a re-vitalizovaných lokalitách v Krušných horách a na Šumavě. Celkem bylo nalezeno 39 zástupců vířníků a planktonních korýšů. Na základě rozdílů v druhovém složení na jed-notlivých lokalitách byl vyhodnocen dopad revitalizace na tato společenstva.
|
|
|
Změny koncentrací organických látek v kontextu hydrologických extrémů v pramenných oblastech
Bejčková, Marie ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnami koncentrací organických látek v kontextu hydrologických extrémů v pramenných oblastech horní Vydry. Nárůst těchto koncentrací a zvýšený transport do povrchových vod může negativně ovlivňovat environmentální a sociální prostředí. Hlavním cílem práce je analýza množství a variability koncentrací organických látek ve vazbě na vybrané odtokové události s objasněním těchto vztahů. Změna množství koncentrací a variabilita rozpuštěného organického uhlíku (DOC) byla vyhodnocována s ohledem na prekondici povodí (po dobu 14 dní) a vlivu hydroklimatických podmínek v průběhu epizod. Sledována je také závislost parametrů (teplota vody, konduktivita, průtok, pH, rozpuštěný kyslík, koncentrace rozpuštěného organického uhlíku) v rámci kampaní a následná podobnost jednotlivých profilů. Data pro tuto diplomovou práci byla poskytnuta převážně Katedrou fyzické geografie a geoekologie PřF UK. Pro vyhodnocení vztahů a procesů byla využita například analýza hlavních komponent (PCA analýza), hysterezní smyčky či Pearsonův korelační koeficient. Největší vliv na změnu koncentrací a variabilitu organického uhlíku ve vodních tocích měla změna výšky hladiny podzemní vody a průtoku. Větší doba zpoždění maximálních koncentrací DOC za maximálním průtokem a vyšší průměrné hodnoty koncentrací DOC...
|
|
|
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
|
|
|
Ombrotrofie a minerotrofie kyselých mokřadů - ekologické a environmentální indikátory
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
V této práci se zaměřuji na různé aspekty dvou základních typů rašelinišť - ombrotrofních vrchovišť a minerotrofních slatinišť, jež se liší zdrojem svých vodních zásob. V případě vrchovišť pochází veškerá vlhkost pouze ze srážek, slatiniště jsou v různé míře zásobována vodou z minerální půdy. Takový koncept je založen na předpokladu, že hydrologické poměry jsou zásadní pro další vlastnosti kyselých mokřadů, především pro vegetaci, což je však předmětem diskuzí. Rozvádím proto různé gradienty rašelinišť (pH, obsah živin a minerálů) či důležité procesy (sukcese, akumulace organické hmoty) s ohledem na jejich vztah k minerotrofii a ombrotrofii a pojednávám o jejich důležitosti pro vlastnosti celého ekosystému. Ve druhé části mé práce se zaměřuji na řasová společenstva rašelinišť, která přes svoji nesmírnou diverzitu bývají opomíjenou složkou těchto ekosystémů. Struktura řasových společenstev se mění v prostoru i v čase pod vlivem různých faktorů, mezi něž patří mimo jiné i ombrotrofie a minerotrofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Charakterizace rašelin
Freithová, Štěpánka ; Mikšík, František (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Rašeliniště jsou považována za cenné ekosystémy na zemi a hrají důležitou roli při mnoha procesech v krajině i globálně. Jsou důležité pro zachování globální biologické rozmanitosti, hrají významnou roli v hydrologii krajiny, mohou být zdrojem pitné vody, pomáhají při minimalizaci povodní a přispívají k tlumení klimatických změn. Rašeliniště jsou jedním z největších terestrických zásobáren uhlíku, který do sebe ukládají po staletí. Z důvodů lidské činnosti dochází k ovlivnění jednotlivých funkcí rašelinišť a výsledkem může být vypouštění skleníkových plynů do atmosféry a uvolnění organického uhlíku do přilehlých vodních toků. Předmětem diplomové práce je právě pochopení mechanismů vazby vody v rašelině a prozkoumání možných závislostí v rámci hloubkového profilu rašeliniště pomocí termických analytických metod, konkrétně pomocí metod termogravimetrie (TG) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Byla zkoumána stabilita vodních molekulových můstků (WaMB), kdy bylo zjištěno, že s rostoucí hloubkou rašelinové vrstvy se minimální teplota potřebná pro přerušení WaMB snižuje a celá struktura se tak stává méně stabilní. Na základě dat z TGA byly vyhodnoceny procesy uvolnění vody, byl zaznamenán klesající trend při degradaci termolabilních látek, a naopak stoupající trend u termostabilních látek v rámci rašelinového profilu.
|
|
|
Vyhodnocení obnovy těženého rašeliniště Borkovická blata po revitalizaci
CHROUSTOVÁ, Lucie
Cílem této práce bylo vyhodnocení obnovy těženého rašeliniště Borkovická blata, jehož část byla ponechána spontánní sukcesi, část byla lesnicky rekultivována a část revitalizována. V rámci této práce byla zkoumána struktura vegetace a vlastnosti rašeliny na plochách s různou vegetací a managementem v Borkovických blatech. Pomocí těchto parametrů byla hodnocena úspěšnost revitalizace rašeliniště Borkovická blata.
|
|
|
Vliv kořenových exudátů na dekompozici rozpuštěné organické hmoty v rašeliništi
ŽAMPACH, Ondřej
Cílem práce bylo zhodnotit účinek kořenových exudátů na rozložitelnost rozpuštěné organické hmoty. Experiment byl proveden v laboratorních podmínkách. Do pórové vody odebrané v rašeliništi na Šumavě byly přidány umělé exudáty, připravené na základě složení exudátů rašeliništních rostlin. Hlavní hypotézou bylo, že snadno rozložitelné exudáty podpoří rozklad pórové vody v závislosti na jejich množství a poměru C:N.
|
|
|
Ombrotrofie a minerotrofie kyselých mokřadů - ekologické a environmentální indikátory
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
V této práci se zaměřuji na různé aspekty dvou základních typů rašelinišť - ombrotrofních vrchovišť a minerotrofních slatinišť, jež se liší zdrojem svých vodních zásob. V případě vrchovišť pochází veškerá vlhkost pouze ze srážek, slatiniště jsou v různé míře zásobována vodou z minerální půdy. Takový koncept je založen na předpokladu, že hydrologické poměry jsou zásadní pro další vlastnosti kyselých mokřadů, především pro vegetaci, což je však předmětem diskuzí. Rozvádím proto různé gradienty rašelinišť (pH, obsah živin a minerálů) či důležité procesy (sukcese, akumulace organické hmoty) s ohledem na jejich vztah k minerotrofii a ombrotrofii a pojednávám o jejich důležitosti pro vlastnosti celého ekosystému. Ve druhé části mé práce se zaměřuji na řasová společenstva rašelinišť, která přes svoji nesmírnou diverzitu bývají opomíjenou složkou těchto ekosystémů. Struktura řasových společenstev se mění v prostoru i v čase pod vlivem různých faktorů, mezi něž patří mimo jiné i ombrotrofie a minerotrofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
|
host ::
RSS.