|
| |
|
|
Vliv fragmentace a ztráty habitatu na primáty
Sniegon, Arthur F. ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pluháček, Jan (oponent)
Celosvětový růst lidské populace a její sílící tlak na původní ekosystémy přinášejí četná úskalí pro mnohé organismy citlivé na změny prostředí. Primáti jsou k takovým změnám náchylní zejména kvůli svým velkým tělesným rozměrům, společenskému způsobu života, pomalému rozmnožování, velkým domácím okrskům, přirozeně nízkým populačním hustotám i kvůli své specializaci na souvislý les. Jako tři hlavní procesy, které v tropech ohrožují primáty, jsou nejčastěji označovány: ztráta přirozeného prostředí a jeho přeměna na člověkem využívanou krajinu, fragmentace a izolování zbylých ploch původního prostředí a komerční lov. Práce pojednává o dvou prvně jmenovaných fenoménech. Pokud populace primátů přežijí počáteční disturbance, často reagují změnou demografických parametrů, či behaviorálních a potravních návyků. To ovšem nemusí zaručit dlouhodobé přežití, neboť následné změny v genetické struktuře skupiny nebo populace (případně celého druhu) mohou postupně vést k jejich neživotaschopnosti. Populace čelící zmenšení plochy biotopu rovněž častěji čelí zvýšenému výskytu chorob a prevalence parazitů. Ve své práci přináším přehled současných znalostí o vlivu ztráty a fragmentace biotopu na demografii, populační genetiku, potravní chování a parazitární infekce primátů. Většina studií řešící tato témata byla provedena v...
|
|
|
Vliv parazita Toxoplasma gondii na produkci hlavních močových proteinů u myši domácí
Hladovcová, Denisa ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
MUP (hlavní močové proteiny, angl. Major Urinary Proteins) jsou feromonové přenašeče zapojené do chemické komunikace u myši domácí (Mus musculus). Komplexy MUP s ligandy zprostředkují informace o genetickém pozadí jedince a spoluvytvářejí individuální pachový profil. Jsou významné při určování příbuznosti, zásadního faktoru při volbě reprodukčního partnera. Předpokládá se, že produkce MUP je vlivem tlaku pohlavního výběru energeticky náročná a vysílaný signál je upřímný (angl. honest). Tato teorie zatím nebyla experimentálně prokázána, stejně jako vliv dalšího silného selekčního tlaku - infekce parazity. Ve své práci jsem sledovala vliv infekce parazitem Toxoplasma gondii na produkci MUP. Z výsledků vyplývá, že dochází ke změně produkce u infikovaných zvířat obou pohlaví. U samců množství MUP klesá na úroveň kastrovaných samců (respektive kontrolních samic). Z podrobnější analýzy průběhu infekce usuzujeme, že energetická náročnost tvroby MUP neumožňuje jejich produkci v první fázi infekce v běžné míře, protože energie je přednostně směřována do boje s infekcí. Částečný nárůst produkce v pozdější fázi si vysvětlujeme důležitostí pachové komunikace. Snížení hladiny MUP u nemocného zvířete by mohlo přispívat k jeho tolerování ve společnosti ostatních jedinců. Infekce měla negativní vliv nejen na...
|
|
|
Gastrointetsinální hlístice divokých přežvýkavců ČR
Heinclová, Pavla ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na výskyt gastrointestinálních hlístic u jelenovitých v České republice. Cílem práce bylo zjistit druhová skladbu gastrointestinálních hlístice srnce obecného (Capreolus capreolus) a daňka evropského (Dama dama). Při výzkumu byla přítomnost parazitů v trávicím traktu srnce obecného a daňka evropského zjišťována parazitologickou pitvou, která byla prováděna v laboratoři katedry zoologie a rybářství FAPPZ ČZU v Praze podle K. I. Skrjabina.
Pitevní materiál byl získáván z ulovených kusů v letech 2009 - 2014. Celkem bylo uloveno a pro výzkum použito 15 kusů zvěře pocházejících ze Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje. Z tenkého střeva byly určeni jednotliví jedinci za pomoci mikroskopu a determinančního klíče. Mezi determinační znaky určované u samic patří celková délka, šířka těla, tvar a velikost vulvy, přítomnost vulvalní chlopně, vzdálenost vulvy od řitního otvoru, tvar konce těla. U samců byly sledovány znaky: celková délka, tvar a velikost spikul, gubernákula. Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu.
Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. Nález obsahoval Trichostrongylus capricola, Nematodirus fillicolis a Oesophagostomum venulosum, Cooperia pectinata a následně vyhodnocena prevalence.
Z výsledků pitvy tenkého střeva vyplývá, že nejvyšší prevalence u srnčí a dančí zvěře dosahuje Trichostrongylus capricola (60 %) a Nematodirus filicollis (20 %). Nejnižších prevalence dosahovali shodně Oesophagostomum venulosum a Cooperia pectinata (6,7 %).
Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. U vzorků byla dále počítána prevalence výskytu. Prevalence byla shodná s výzkumy provedenými v dalších státech Evropy. Při porovnání s výzkumy v ČR u Trichostrongylus capricola došlo oproti jinému výzkumu z roku 2008 k snížení prevalence.
|
|
|
Parazitofauna plazů Evropy
ŽÍDEK, Jakub
Předložená diplomová práce předkládá historicky nejucelenější přehled parazitů plazů žijících v Evropě, včetně základních taxonomických informací, známého geografického rozšíření, hostitelského spektra a nejdůležitějších referencí. Data potřebná k vytvoření přehledu byla získána z věděckých článků. V předložené práci jsou zaznamenání paraziti všech evropských plazů v celém jejich areálu rozšíření. Na víc byl vytvořen ucelený seznam evropské herpetofauny, které byly doposud nekompletní, včetně ohrožení a endemických druhů.
|
|
| |
|
|
Střevní nematoda koní
JAROLÍMKOVÁ, Alžběta
Práce byla zpracována formou literární rešerže zaměřena na střevní nematoda koní především na gastrointerstinální parazity podčeledi Strongylinae a Cyathostominae, Strongyloides westeri, Parascaris eqourum a Oxyuris equi. Řeší zásady preventivního opatření vzniku parazitálního onemocnění. Výběr vhodných anthelmink a antiparazitárních programů. Rezistenci gastrointerstinálních parazitů na anthelmintika a jejich účinné složky. Na základě práce jsou navrhnuty možnosti řešení.
|
|
| |
|
|
Endoparazitární infekce koní
WAGNEROVÁ, Pavla
V letech 2009 až 2011 bylo odebráno celkem 587 vzorků trusu od 98 koní různého věku. Vzorky pocházely ze tří chovů lišících se způsobem chovu, technologií ustájení a managementem chovaných koní. K diagnostice parazitů byly využívány klasické parazitologické metody zahrnující flotaci, sedimentaci a metody barvení. Možný výskyt Encephalitozoon spp. byl detekován využitím genově specifické nested PCR. Ve všech sledovaných chovech se na celkové prevalenci nejvíce podíleli malí strongylidi. Věk byl zhodnocen jako významný faktor při výskytu Eimeria leuckarti, Strongyloides westeri a Parascaris equorum u hříbat. Rezistence malých strongylidů na benzimidazoly byla zaznamenána v jednom chovu. Monoinfekce převládaly nad smíšenými infekcemi. Jako nejméně rizikový z hlediska parazitárních infekcí byl označen stájový způsob chovu koní ve sportovní stáji. Ve sledovaných chovech byl u koní molekulárními analýzami prokázán výskyt mikrosporidie Encephalitozoon cuniculi genotyp I.
|
|
| |
host ::
RSS.