|
|
Malířská výzdoba zámku Bučovice ve 2. pol. 16. století: recepce benátských vzorů
Knedlíková Wanková, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Waisser, Pavel (oponent)
Nástěnná malířská výzdoba pěti bučovických sálů se v minulosti chápala především jako uplatnění kopií několika zjištěných vzorů. V souvislosti s pobytem Jacopa Strady v Bučovicích lze soudit, že se antikvář měl patrně setkat se Šemberou a nabídnout mu či přímo prodat nějaké předlohy pro výzdobu vnitřních prostor zámku. Strada se od přestěhování císařského dvora do Prahy a po ztrátě privilegovaného postavení u císaře Rudolfa II. snažil zprostředkovat předměty svých sbírek nejrůznějším šlechticům. Šemberova potřeba a touha po reprezentativních místnostech hodných rodu Boskoviců tak mohla Stradovi vyhovovat, a tím ochotněji se s ním chtěl potkat. Strada tak pomohl Šemberovi upozornit na význam jeho rodu. Vztažení na něj je patrné hned v první místnosti, kde nade dveře bohatě zdobeného Císařského sálu byl umístěn erb Boskoviců se stříbrným sedmizubým hřebenem na červeném poli. O Stradově sběratelské činnosti se dovídáme především z různých pramenů, ale určení konkrétních předmětů z jeho vlastnictví se již jen obtížně dohledává. Z malého množství dokumentovaných děl a zpráv současníků si lze částečně udělat představu, s kým se stýkal a čí díla obdivoval a sbíral. Ve výmalbě bučovického zámku lze najít čtyři momenty: benátské vzory, kopírování antických kompozic, reakce na výzdobu mantovského Palazzo Te...
|
|
|
Jaromír Neumann: znalec benátské malby
Lišková, Julie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá osobností Jaromíra Neumanna jako znalce benátské malby na našem území. Jeho postup je dokumentován na množství obrazů z několika institucí, jež autorsky zařadil. Konkrétně se jedná o díla z Obrazárny Pražského hradu, Olomoucké obrazárny, Národní galerie v Praze a významný Tizianův obraz z Kroměřížské obrazárny, na nějž soustředil svůj zájem po dlouhou dobu. Jsou to díla malířské rodiny Bassanů, Paola Veroneseho, Jacopa a Domenica Tintoretta, Bonifazia Veroneseho, Rocca Marconiho, Pordenona a Tiziana. V obecnější rovině se práce věnuje problematice znalectví a restaurování, ale není jejím smyslem rozsáhlejší rozbor, spíše potřebné nastínění v souvislosti s tématem práce. Výsledkem by mělo být vymezení a specifikace Neumannova postupu autorského zařazení a snaha o postihnutí klíčových bodů formujících jeho určení.
|
host ::
RSS.