|
|
Holocenní klimatické optimum v oblasti Íránu: geoarcheologické a klimatologické studium ve spojitosti s lidským osídlením
MARŠÁK, Daniel
Tato bakalářská práce rešeršní formou shromažďuje dosavadní znalosti a informace o paleoenvironmentální a archeologické situaci v oblasti Íránu především z období holocenního klimatického optima, někdy též označovaného pojmem altitermála. Holocenní klimatické optimum se vyznačuje vysokými teplotami, velmi silnou intenzitou atmosférických srážek a trvá zhruba od 9000 cal. BP do 5000-6000 cal. BP. Práce si dále klade za cíl zmapovat vývoj lidského osídlení důsledkem příznivých klimatických změn. Tohoto výsledku bude dosaženo za přispění geoarcheologických a paleoklimatických proxy dat, která představí a zrekonstruují formující podmínky pro lidské osídlení. Důležitým prvkem práce je identifikace lovecko-sběračských společností a zachycení jejich postupného přechodu k plánovanému zemědělství. Pro tento přechod je významnou oblastí jihozápadní část regionu dnešního Íránu (provincie Chúzistán, Lorestán, Ílám). Těmito provinciemi "prochází" pohoří Zagrosu, kterému bude v této studii podrobena bližší analýza.
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
|
Arktická jezera: současný zooplankton, subfosilní záznam a rekonstrukce minulého vývoje, s důrazem na Svalbard
Sejbalová, Zuzana ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Arktické oblasti mají vlivem malého přísunu energie jednoduché potravní sítě, a proto se zde rychleji projevují změny. V arktických oblastech je mnoho jezer různých typů. Na dně těchto jezer se po dlouhá tisíciletí shromažďují zbytky různých organismů. Nejčastěji jsou to pakomáři (Chironomidae), rozsivky (Diatomeae) a perloočky (Cladocera), kterými se hlavně zabývá moje práce. Perloočky se v sedimentech jezer dobře zachovávají. Nachází se zde hlavně jejich chitinozní krunýře, hlavové štíty, a také efípia. U některých druhů se zachovávají pouze drobné úlomky jejich těl. Tyto zbytky jsou využívány v paleolimnologických studiích. Ze složení společenstev perlooček v současnosti lze vyvodit vztahy určitých druhů nebo skupin druhů k určitým faktorům prostředí a pomocí těchto vztahů lze rekonstruovat vývoj jezera i jeho okolí v minulosti. Nejčastější jsou rekonstrukce teploty, hloubky jezera a úživnosti. Ze znalosti reakce organismů na změny podmínek lze předpovídat, jak budou společenstva reagovat na změny v budoucnosti. Moje budoucí práce se bude zabývat analýzou perlooček z kóru odebraného z jezera Garmaksla, které se nachází v centrální části Svalbardu, proto je Svalbard něj tato práce zaměřena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
|
Rekonstrukce paleo-environmentálních poměrů zaniklého jezera Šúr v pozdním glaciálu a holocénu pomocí analýzy makrozbytků
Potůčková, Anna ; Žáčková, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Petra (oponent)
Podunajská rovina jako součást Panonské nížiny je z hlediska paleobotanického výzkumu zcela neprobádanou oblastí. V těchto místech se přitom předpokládá lokalizace kryptického glaciálního refugia a migrační trasy teplomilné bioty severním směrem po posledním glaciálním maximu. Neznámá je přirozená dlouhodobá sukcese a střídání rostlinných společenstev nížinného jezera na Slovensku během pozdního glaciálu a holocénu. Sukcesní vývoj jezera od pozdního glaciálu byl studován na dvou profilech na lokalitě NPR Šúr, kde se dnes vyskytuje olšový slatinný les. Metodou makrozbytkové analýzy byly zkoumány jezerní sedimenty zasahující až do období středního pleniglaciálu (OIS 3). Díky znalosti ekologických nároků taxonů byly rekonstruovány podmínky prostředí, které panovaly na lokalitě v minulosti. Dále byla diskutována historická biogeografie vybraných druhů rostlin v rámci Evropy během pozdního glaciálu a holocénu. Ve středním pleniglaciálu rostly v jezeře Myriophyllum spicatum a Chara sp. Během pozdního glaciálu se v mělké pánvi vyskytovalo mělké, vápnité, meso- až eutrofní jezero s Potamogeton filiformis, Potamogeton praelongus, Ranunculus subgen. Batrachium apod. Během časného holocénu tyto prvky mizí a začínají se objevovat na teplotu náročnější rostliny, jako je např. Najas marina a Zannichellia...
|
|
| |
host ::
RSS.