|
|
Škola zad u vertebrogenních pacientů
ZEISKOVÁ, Kateřina
Světové statistiky uvádí, že s bolestmi zad se setká až 80 % populace. Tyto problémy akcelerovala moderní doba, která díky technickému komfortu přinesla mnohým lidem zdravotní potíže plynoucí z nedostatku pohybu. Téma školy zad jsem si zvolila, protože pracuji jako fyzioterapeut, a lidé s bolestmi zad patří denně k mé profesi, zároveň se danou problematikou sama zabývám. V současném stavu dané problematiky jsem se zaměřila na nejdůležitější souvislosti týkající se školy zad. Nejprve jsem popsala páteř jako součást hybného systému. Dalším vodítkem bylo zapojení svalových skupin zad, hrudníku, břicha a pánve, tvořící svalový korzet. Pohybové stereotypy a jejich poruchy jsem popsala v jednotlivých souvislostech. Nedílnou součástí současného stavu je vznik bolesti, její příčina, diagnostika a léčba. V teoretické části jsem se věnovala obecným zásadám školy zad a jejímu významu při léčbě vertebrogenních pacientů. Cílem práce a výzkumu bylo zjistit, zda došlo ke změně pohybových stereotypů před a po terapii u pacientů s bolestmi v lumbosakrální oblasti páteře. Navrhnout u tří rozdílných profesí terapeutické řešení včetně režimových opatření. Hypotéza byla stanovena následující, zda dojde ke změně pohybových návyků u samotných klientů vlivem terapie, zahrnující také školu zad. Jako technika výzkumu byla použita sekundární analýza dat zdravotnické dokumentace, v kombinaci s přímým pozorováním samotných klientů a poslední formou výzkumu je dotazníkové šetření u pacientů s bolestí v lumbosakrální oblasti páteře. Jedná se o integrovaný výzkum s převládajícími technikami výzkumu kvantitativního. Základním souborem jsou klienti rehabilitační kliniky, kde pracuji a trpí bolestmi zad v lumbosakrální části páteře. Celkem prošlo terapií 100 klientů. Byl rozdán stejný počet dotazníků, návratnost byla stoprocentní. Dotazníkové šetření probíhalo od října 2007 do března 2008. Na zpracování dat jsem použila grafy a výsledky uvádím v procentech. Během terapie jsem si zvolila tři rozdílné profese {--} sekretářku, lesníka a studenta - sportovce a navrhla jsem jim terapeutické řešení bolesti zad, zahrnující také školu zad a režimová opatření jako prevenci bolesti. V souvislosti s cílem práce se stanovená hypotéza potvrdila. Mnou provedený výzkum předkládá rozbor jednotlivých pohybových stereotypů. Výsledky ukázaly, že došlo po terapii ke zlepšení pohybových návyků směrem k fyziologii. Pokud budou klienti dodržovat naučené stereotypy a pokračovat v léčebné rehabilitaci, dojde k ústupu bolestí zad. Doufám, že mnou zvolená terapie zahrnující školu zad nepomohla jen samotným klientům, ale byla přínosem pro celou rehabilitační kliniku. Práce bude nadále využita k pořádání semináře na daném pracovišti.
|
|
|
ZKUŠENOSTI DĚTÍ S DIAGNOSTIKOU A TIŠENÍM BOLESTI PŘI HOSPITALIZACI NA DĚTSKÝCH ODDĚLENÍCH
ZELLEROVÁ, Kateřina
Diplomová práce {\clqq}Zkušenosti dětí s hodnocením a tišením bolesti při hospitalizaci na dětských odděleních`` se věnuje tématu dětské bolesti a jejího řešení. Tato problematika je hlavním tématem teoretické i praktické části práce, které se obě zaměřují na skupinu dětí v předškolním a školním věku. Teoretická část práce popisuje současný stav problematiky, psychologii dítěte v předškolním a školním věku i bolest jako takovou i její specifika u dětí. Je jasné, že bolest u dítěte má své odlišnosti nejen v diagnostice a léčbě. Dítě reaguje jinak i při prožívání bolesti, a také se velmi uplatňují mýty, které přetrvávají o bolesti u dětí i v dnešní době. Je nutné si uvědomit, že dítě není zmenšenina dospělého a proto se musí péče o něj lišit. Zároveň však je třeba brát dítě jako celistvou bytost, která prožívá bolest, a hodnotit ji vždy objektivně na základě škál a dalších objektivních metod zvolených vhodně podle věku dítěte. Výzkumná část práce je zaměřena na rozhovory s dětmi hospitalizovanými na dětských odděleních na téma jejich bolesti a rozhovory se sestrami. Porovnává informace získané z obou skupin respondentů a hledá odpovědi na otázky prožívání bolesti dítětem, hodnocení sestrou a léčbě. Z výsledků tohoto výzkumu vyplynulo, že děti vnímají rozdíly v hodnocení a tišení bolesti v domácím prostředí a v nemocnici, hlavně ve změně osoby, na kterou se mají obracet a dále v používání nefarmakologických metod, které jsou matkou využívány doma více. Co se týká frekvence a způsobu hodnocení bolesti, děti si nejsou vědomy pravidelnosti hodnocení, ani neznají škály, které sestry uváděly jako nejčastěji používané. Léčba bolesti v nemocnicích je hlavně farmakologická. Děti však při podávání léku ne vždy dostávají informaci o účinku léku. Zároveň tato část práce hledá možnosti a potřebu vzniku standardu pro hodnocení a tišení bolesti u dětí i nejdůležitější součásti, které by tento standard měl obsahovat. V souvislosti s tím je v práci vytvořen návrh standardu ošetřovatelské péče u dítěte s bolestí, který je součástí příloh.
|
|
|
Mezigenerační názory na euthanázii
EXNEROVÁ, Jitka
Zvolila jsem si pro svou bakalářskou práci téma euthanázie. Téma považuji za hodně problematické a je často probíráno v médiích. Na druhé straně stojí paliativní medicína, o které se velmi málo mluví. Chtěla jsem ve své práci vyzdvihnout možnosti paliativní péče, které jsou v naší společnosti opomíjené, a zdůraznit možná rizika euthanázie. Dále jsem chtěla zjistit, co ovlivňuje názory na euthanázii v jednotlivých věkových skupinách. Zajímal mě náhled lidí na euthanázii a na paliativní péči. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám euthanázií, paliativní péčí, bolestí, utrpením, umíráním a smrtí. V praktické části práce jsou uvedeny zkrácené rozhovory spojené s touto tématikou. K získání potřebných informací jsem zvolila kvalitativní výzkum a metodu narativního a polořízeného rozhovoru. Veškeré rozhovory byly nahrávány na diktafon se souhlasem každého osloveného člověka a poté přepisovány do písemné podoby. Byly zkracovány a zachovány v hovorové podobě jazyka kvůli jejich autentičnosti. Někteří lidé ode mě vyžadovali kladení otázek. Zjistila jsem, že paliativní péče je pro lidi většinou velkou neznámou a slovo hospic v nich vzbuzuje spíše strach, mívají zkreslené představy. Zato slovo euthanázie jim není cizí, skoro všichni se s ním setkali a mají povědomost, o čem je. Měla jsem stanoveny čtyři věkové kategorie. Z každé kategorie jsem oslovila minimálně jednu ženu a jednoho muže, abych slyšela názor obou pohlaví. Respondenty jsem vybírala náhodně. Při výzkumu jsem zjistila, že mezigenerační názory na euthanázii se stírají. Domnívám se, že cíle práce byly naplněny. Vzhledem ke zjištěným informacím by bylo velmi přínosné, kdyby média a patřičné organizace více informovaly naší společnost o možnostech paliativní péče.
|
|
| |
|
|
Informovanost matek o výživě kojenců a batolat
NOVÁČKOVÁ, Dana
Předkládaná bakalářská práce se jmenuje {\clqq}Úloha sestry při léčbě bolesti ve zdravotnických zařízeních typu hospic.`` Většina onkologických nemocných má obavy právě z představy bolesti, nikoli z onemocnění samotného. Zvláště v hospicové péči, tedy v péči o nemocné v terminálním stavu, se setkáváme s tím, že je nezbytné bolest účinně tlumit a přispět tak ke zvýšení kvality života nemocného. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy paliativní a hospicová péče, formy a cíle poskytování hospicové péče. Dále se zde píše o bolesti, fyziologii a rozlišení, o faktorech ovlivňujících bolest, o hodnocení a možnostech léčby bolesti. Je vysvětlena úloha ošetřovatelského procesu při léčbě bolesti, nezastupitelné postavení sestry při léčbě bolesti, způsoby aplikace analgetik, způsoby komunikace s nemocným. Jsou zmíněny možnosti nefarmakologické léčby bolesti a role sestry při poskytování alternativních způsobů léčby bolesti. V závěru se věnujeme poskytování paliativní péče a léčby bolesti starým a neklidným nemocným. Vlastní práce si klade za cíl zaznamenat problematiku managementu nádorové bolesti v hospicích z hlediska sestry a zjistit, zda ošetřující personál v hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu. Byly stanoveny 2 pracovní hypotézy, které se vztahují k daným cílům. První hypotéza předpokládá, že sestry pracující v českých hospicích mají dostatek kvalitních znalostí o managementu bolesti. Druhá hypotéza předpokládá, že ošetřující personál v českých hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu. Výzkum byl proveden ve vybraných hospicích a v domácí hospicové péči v Praze, v Ostravě a v Benešově. Pro sběr informací jsme použili metodu dotazníku. Dotazník obsahoval otázky identifikační, otázky zaměřené na práci sester při léčbě bolesti v hospicích a otázky, týkající se ošetřovatelského procesu v hospicích. Grafické znázornění bylo provedeno pomocí výsečových grafů v programu MS Office Exel. Cíl práce byl splněn. Výsledky provedeného výzkumu potvrdily první hypotézu. Sestry v českých hospicích mají dostatek znalostí o managementu bolesti. Hypotéza druhá, která předpokládala, že personál v českých hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu, se nepotvrdila.
|
|
|
Úloha sestry při léčbě nádorové bolesti ve zdravotnických zařízeních typu hospic
WEINEROVÁ, Jaroslava
Předkládaná bakalářská práce se jmenuje {\clqq}Úloha sestry při léčbě bolesti ve zdravotnických zařízeních typu hospic.`` Většina onkologických nemocných má obavy právě z představy bolesti, nikoli z onemocnění samotného. Zvláště v hospicové péči, tedy v péči o nemocné v terminálním stavu, se setkáváme s tím, že je nezbytné bolest účinně tlumit a přispět tak ke zvýšení kvality života nemocného. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy paliativní a hospicová péče, formy a cíle poskytování hospicové péče. Dále se zde píše o bolesti, fyziologii a rozlišení, o faktorech ovlivňujících bolest, o hodnocení a možnostech léčby bolesti. Je vysvětlena úloha ošetřovatelského procesu při léčbě bolesti, nezastupitelné postavení sestry při léčbě bolesti, způsoby aplikace analgetik, způsoby komunikace s nemocným. Jsou zmíněny možnosti nefarmakologické léčby bolesti a role sestry při poskytování alternativních způsobů léčby bolesti. V závěru se věnujeme poskytování paliativní péče a léčby bolesti starým a neklidným nemocným. Vlastní práce si klade za cíl zaznamenat problematiku managementu nádorové bolesti v hospicích z hlediska sestry a zjistit, zda ošetřující personál v hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu. Byly stanoveny 2 pracovní hypotézy, které se vztahují k daným cílům. První hypotéza předpokládá, že sestry pracující v českých hospicích mají dostatek kvalitních znalostí o managementu bolesti. Druhá hypotéza předpokládá, že ošetřující personál v českých hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu. Výzkum byl proveden ve vybraných hospicích a v domácí hospicové péči v Praze, v Ostravě a v Benešově. Pro sběr informací jsme použili metodu dotazníku. Dotazník obsahoval otázky identifikační, otázky zaměřené na práci sester při léčbě bolesti v hospicích a otázky, týkající se ošetřovatelského procesu v hospicích. Grafické znázornění bylo provedeno pomocí výsečových grafů v programu MS Office Exel. Cíl práce byl splněn. Výsledky provedeného výzkumu potvrdily první hypotézu. Sestry v českých hospicích mají dostatek znalostí o managementu bolesti. Hypotéza druhá, která předpokládala, že personál v českých hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu, se nepotvrdila.
|
|
|
Hospice a péče orientovaná na potřeby jejich klientů
SEKYRKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá hospicem a kvalitou péče, jež je poskytována jeho klientům, a plně saturuje komplexní potřeby i jejich změny v průběhu těžké nemoci a respektuje důstojnost člověka do poslední chvíle jeho života. Zároveň tato péče slibuje, že člověk v nejtěžší chvíli svého života nezůstane sám. Teoretická část charakterizuje hospicovou péči a její formy u nás včetně hospicového managementu. Celá tato část je jakýmsi návodem či příručkou v doprovázení umírajícího a má nás upozornit nejen na změnu priorit v jeho potřebách nebo fáze jimiž prochází, ale především na naše nezastupitelné místo u jeho lůžka. V praktické části jsou pomocí ilustračního průzkumu zjišťovány názory pracovníků hospice a veřejnosti na problematiku spojenou s umíráním člověka. Výsledky průzkumu ukazují, že u klientů v terminálním stádiu nemoci se mění hierarchie potřeb a na významu nabývají potřeby duchovní, a to zejména potřeba smíření se se sebou, s lidmi a u věřících s Bohem; upozorňují, že většina naší veřejnosti není dostatečně obeznámena s problematikou umírání i smrti, a nemá téměř žádné znalosti a dovednosti v doprovázení nejbližších.
|
|
| |
|
|
Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly
Blatný, Marek ; Černý, V. ; Hrdlička, M.
Studie se zabývá rodovými rozdíly v osobnostních předpokladech zvládání chronické bolesti. Výzkum byl proveden u souboru osob léčících se chronickou bolestí (N=150, 50 mužů a 100 žen). Schopnost ovlivnit míru percipované bolesti hodnotili respondenti na sedmibodové škále, osobnostní vlastnosti byly měřeny dotazníky EPQ a FPI. Schopnost ovlivnit míru percipované bolesti je u mužů spojena především s nízkou mírou spontánní a reaktivní agresivity a dále snízkou mírou vzrušivosti. U žen přispívá ke schopnosti kontrolovat vlastní bolest mírnost, otevřenost a psychoticismus, zatímco nervozita a neuroticismus kontrolu bolesti snižují.
|
|
| |
host ::
RSS.