|
|
Koncentrace PM na lezeckých stěnách: případová studie ze dvou lezeckých stěn v Praze.
Bartošová, Nikola ; Bendl, Jan (vedoucí práce) ; Makeš, Otakar (oponent)
Práce se zabývá problematikou zvýšených hmotnostních koncentrací částic PM10, PM2.5 a PM1 ve dvou konkrétních Pražských lezeckých centrech. Zdrojem těchto částic je používání práškového magnesia, které lezci používají k vysoušení pokožky rukou. Zkoumá se předpokládaná závislost koncentrací prachových částic na aktuálním počtu návštěvníků lezecké haly. Prachové částice mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví. Částice měřené v rámci této práce mají schopnost po vdechnutí pronikat až do dýchacích cest. Velikostně segregovaný aerosol byl měřen pomocí DustTraku DRX. Jedná se o laserový nefelometr. V jednom z center byla použita i gravimetrická analýza. K tomuto měření byl použit Harvard impaktor, který měří koncentraci PM10. Všechna měření proběhla v období 20.4.2016 -5.2.2017. V lezeckém centru Mammut se průměrné hodnoty PM10 pohybovaly mezi 0,125 - 0,167 mg.m-3 a v někdy vzrůstaly až čtyřnásobně. V lezeckém centru SmíchOFF byla naměřena maxima PM10 kolem hodnoty 1,7 mg.m-3 a průměrné hodnoty se pohybovaly mezi 0,368 - 0,901 mg.m-3 . V obou lezeckých centrech převyšovaly průměrné denní hodnoty imisní limity pro PM10 a PM2.5. Ze zdravotního hlediska by bylo vhodné předcházet vzniku takto vysokých koncentrací, nebo jejich koncentrace v lezeckých halách alespoň snižovat vhodným odvětráním či...
|
|
| |
|
|
Vliv emisí prachových částic a pachových látek z intenzivního výkrmu drůbeže na životní prostředí v okolí chovu.
COUFAL, Marek
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením vlivu pachových látek a částic z intenzivního chovu drůbeže na životní prostředí. Měření bylo provedeno na rodinné farmě U lesa na jaře a na podzim v roce 2017. Výkrm brojlerů zde probíhá ve čtyřech výkrmových halách s celkovou kapacitou 103 000 ks. Drůbež je na farmě vykrmovaná 238 dní během kalendářního roku po 7 turnusech. Odběr vzorků byl proveden z jedné z těchto hal. Naměřená hodnoty u pachových látek se pohybovala od 59 /m3 až po 215 /m3. Rozsah výrobní měrné emise se byl mezi 0,013828 až 0,298366 (//s). Vyhodnocení pachových látek bylo provedeno metodou dynamické olfaktometrie dle normy ČSN EN 13 725.Prachové částice frakce PM10 byli naměřeny v rozmezí 0,061 mg/m3 po 0,0765 mg/3. Částice frakce PM2,5 vykazovaly hodnoty 0,042 mg/m3 po 0,1535 mg/m3. Pomocí metodiky pro měření prachových částic byla zjištěna výrobní měrná emise částic PM10 mezi 0,0000179 až 0,0001094 (mg/ks/s) a PM2,5 0,0000642 až 0,0001672 (mg/ks/s). Tato data byla porovnána s příslušnými imisními limity dle přílohy č. 1 k zákonu o ovzduší č.201/2012 Sb., imisním pozadím v lokalitě a byla pro ně vypracována rozptylová studie.
|
|
|
Koncentrace tuhé znečišťující látky uvnitř stáje velkochovu drůbeže v závislosti na stáří drůbeže
DVOŘÁK, David
Tato diplomová práce pojednává o problematice znečištění ovzduší tuhými látkami ve velkochovu drůbeže, porovnává úroveň plošného znečištění uvnitř objektu chovu v závislosti na stáří drůbeže. Vlastní měření bylo provedeno v souladu s platnou metodikou, vyhodnocení a stanovení koncentrace prachových částic PM10 ve vybraném velkochovu drůbeže. Měření bylo realizováno v objektu velkochovu brojlerů na rodinné farmě Farma u lesa v Sudoměřicích u Bechyně. Cílem této práce bylo měřením získat a poté vyhodnotit získané údaje. Měření probíhalo ve dvou turnusech, pro měření dvou velikostních frakcí tuhých znečišťujících látek. K měření tuhých prachových částic ve vznosu byl použit přístroj DUST TRAK II 8530, zapůjčený fakultou. Dále v práci je uveden také popis a metodika měření s tímto přístrojem.
|
|
|
Koncentrace tuhých znečišťujících látek emitovaných do okolí velkochovů drůbeže.
BLAŽEK, Petr
V této diplomové práci se zaměřuji na velkochov drůbeže, jako zdroj emisí prachových částic, které jsou odváděny z objektu chovu do okolí chovu drůbeže. První, tedy teoretická část práce je zaměřena na prach, prachové částice a jejich zdroje, dále pak na ustájení drůbeže a také na BAT technologii. Tyto částice mohou být nebezpečné nejen pro zvířata, ale i pro personál pracující v okolí velkochovů. Ve druhé, tedy praktické části práce se zaměřuji na měření prachových částic PM10 pomocí měřicího přístroje DUST TRUK II ve vybraném objektu chovu drůbeže (brojlerů) a dále na zpracování výsledků měření a porovnání s hygienickými předpisy a již naměřenými hodnotami.
|
|
|
Stanovení aerosolizovatelné složky pouličního prachu a její mineralogická a tvarová analýza
Lebedenko, Viktoriia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Vodička, Petr (oponent)
Jedním z významných zdrojů aerosolových částic PM10 v městském ovzduší je resuspenze pouličního prachu. Cílem diplomové práce bylo stanovit emisní potenciál vzorků pouličního prachu, provést tvarovou a mineralogickou analýzu resuspendovatelné složky, a na základě zjištěných poznatků porovnat vybrané lokality. Odběry vzorků byly provedeny v únoru 2014 ve třech městech Ostravě, Praze a Plzni. Pro účely této diplomové práce bylo v resuspenzní komoře rozprášeno devět vzorků z vybraných lokalit: náměstí v centru města, tramvajový pás u zastávky v centrální části města, kraj zpevněné komunikace u obrubníku v centrální části města. Morfologická a elementární analýza byla prováděna pomocí skenovacího elektronového mikroskopu s EDS detektorem. Byla odhalena přítomnost minerálních složek jako křemene, chloritu, kalcitu, živce a kaolinitu. Ve vzorcích z Ostravy byly nalezené částice kulatého tvaru oxidů železa. Plzeňské vzorky obsahovaly vlákna amfibolového minerálu - aktinolitu. Rentgenová prášková difrakce při zvýšené citlivosti určila přítomnost amfibolového azbestu ve vzorcích z Ostravy a Prahy. Byl stanoven hmotnostní podíl jednotlivých velikostních frakcí rozprášených vzorků. Byla sledovaná dynamika velikostních distribucí hmotnosti aerosolu v komoře. Velikostní distribuce částic byla bimodální (2,5 µm...
|
|
|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
|
|
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy
Knobová, Veronika
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy Bc. Veronika Knobová Abstrakt Úvod: Během vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 byly v celé Evropě naměřeny velmi vysoké teploty a vysoké koncentrace znečišťujících látek, především O3 a PM10. Tyto vlny vedra měly významný vliv na lidské zdraví a zvýšení počtu úmrtí z kardiovaskulárních a respiračních příčin. Zkoumali jsme, zda se srpen 2003 a červenec 2006, měsíce mimořádné z hlediska vysokých teplot a vysokých koncentrací O3 a PM10, projevily na zvýšení celkové úmrtnosti a zvýšení úmrtnosti z respiračních a kardiovaskulárních příčin lidí žijících v Praze. Metodika: Na zjištění vlivu vlny vedra na zvýšenou úmrtnost jsme použili negativní binomickou regresi (podtyp Poissonova modelu). Model zahrnoval meteorologické faktory (teplotu, vlhkost), kalendářní jevy a koncentrace znečišťujících látek (O3, PM10, NO2, SO2, CO). Jako nejvhodnější byl vybrán výpočet s 1-denním zpožděním (lag1). Výsledky: Zjistili jsme zvýšení relativního rizika úmrtnosti v důsledku vlny vedra v létě 2003 a 2006 ve všech námi sledovaných faktorech (celková úmrtnost, úmrtnost z kardiovaskulárních příčin, úmrtnost z respiračních příčin). V žádném ze sledovaných faktorů však nevyšlo zvýšení úmrtnosti statisticky významně. Vyšší relativní riziko bylo zaznamenáno u žen. Závěr:...
|
|
|
Experimentální stanovení personální expozice PM10 na vybraných pracovištích povrchového lomu na hnědé uhlí
Basslerová, Barbora ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Práce porovnává experimentálně zjištěné hodnoty PM1, PM2,5, respirabilní frakce a PM10 mezi kabinou řidiče a venkovním ochozem kolesového rýpadla v hnědouhelném lomu Doly Nástup Tušimice v období od 16. 3. do 23. 3. 2015. Pro měření koncentrací jednotlivých frakcí byly použity přenosné laserové nefelometry. Ve venkovním prostředí byla potvrzena převaha hrubého aerosolu, která z celkové doby měření představovala 82 %. Frakce PM10 převažovala ve venkovním prostředí a měnila se v průběhu dne, v závislosti na vykonávané činnosti pracovníka. Vliv na koncentraci PM10 měl pravidelný úklid zametáním v úsecích přesypů. V kabině řidiče byly zjištěny výkyvy koncentrací PM1 vlivem pobytu kuřáků na tomto pracovišti. Z těchto příčin dochází k rozdílům koncentrací mezi jednotlivými pracovními směnami. Současně byla monitorována teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu v obou typech pracovního prostředí. V kabině řidiče teplota vzduchu dosahovala průměrně hodnot mimo optimální rozsah doporučený pro pracovní prostředí. Práce dále zjišťuje personální expozici řidiče kolesového rýpadla, která se pro celkovou koncentraci pohybuje pod limitem. Potenciálně zdravotně rizikovějšími se jeví menší frakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
MMěření emisí tuhých znečišťujících látek v intenzivních chovech drůbeže
ŠONKA, Jan
V zemědělství vzniká velká řada látek kontaminujících vzduch, jež mají vliv na životní prostředí. Jedním z velkých producentů kontaminujících látek jsou velkochovy drůbeže. Těmito látkami lze nazývat oxid uhličitý, oxid uhelnatý, amoniak, sirovodík a prach. Cílem bakalářské práce bylo zjistit hodnotu koncentrace prachových částic PM10 v chovu drůbeže. Tyto částice mohou poškodit zdraví nejen zvířat, ale i pracovnímu personálu, protože vzhledem ke své povaze mají možnost dostávat se až za hrtan dýchacího ústrojí. Měření probíhalo ve velkochovu masné drůbeže v Sudoměřicích u Bechyně, podle platné metodiky měření emisí prachových částic v chovech drůbeže k integrované prevenci a omezení znečištění. K vlastnímu měření byl použit přístroj DUST TRAK 8530 II. Výsledné hodnoty byly porovnány s hodnotami, které jsou uvedeny v tabulce 5.15 na 157 stránce dokumentu Final TWG meeting for review of the IRPP BREF.
|
host ::
RSS.