|
|
Charakterizace chemického složení dehtu po zplyňování biomasy
Mahelová, Zora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Biomasa je obnovitelný zdroj energie a představuje vhodnou alternativu fosilních paliv. Vhodnými metodami energetického využití biomasy jsou její spalování nebo zplyňování. V posledních letech je velký zájem právě o zplyňování, jehož principem je konverze organického materiálu na využitelný plynný produkt, zvaný syntézní plyn. Ten je možné využít jako palivo pro výrobu energie. Jako vedlejší produkt spalování a zplyňování biomasy však vzniká velké množství dehtu. Dehet je tvořen rozmanitou směsí organických sloučenin, negativně ovlivňuje provozní podmínky výroby a představuje riziko pro životní prostředí. V této práci byly analyzovány vzorky dehtu získané zplyňováním různých druhů biomasy. Ve vzorcích byly identifikovány vybrané kyslíkaté sloučeniny a uhlovodíky. Jednotlivé vzorky biomasy byly porovnány vzhledem ke zjištěnému relativnímu obsahu vybraných sloučenin. Měření bylo provedeno pomocí kompletní dvoudimenzionální plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GCxGC/TOF-MS).
|
|
|
Stanovení organických sloučenin v dehtu
Magdechová, Andrea ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením organických látek v dehtu. Je zaměřena na polycyklické aromatické uhlovodíky, BTEX a n-alkany. Vzorky dehtů byly odebrány na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně během dvou dnů při rozdílných podmínkách zplyňování biomasy. Byly přefiltrovány a přečištěny přes kolonu se silikagelem. Na stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků byla zvolena plynová chromatografie s hmotnostní detekcí, na stanovení BTEX a n-alkanů plynová chromatografie s plamenově ionizační detekcí.
|
|
|
Využití separačních technik na bázi plynové a kapalinové chromatografie s různým typem detektorů pro stanovení biologicky aktivních látek a vybraných xenobiotik
Mravcová, Ludmila ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Chýlková,, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá využitím separačních technik pro analýzu degradace polymerů a polycyklických aromatických uhlovodíků. Je rozdělena na dvě části, které jsou zpracovány samostatně. V první části práce byly studovány zejména degradační vlastnosti blokových kopolymerů na bázi kyseliny mléčné, glykolové a poly(ethylenglykolu) PLGA-PEG-PLGA a ITA-PLGA-PEG-PLGA-ITA (modifikovaný kyselinou itakonovou). S využitím těchto kopolymerů (především jejich termosensitivních hydrogelů) se počítá v ortopedii na léčbu zlomenin (jako „lepidlo“). U vybraných vzorků kopolymerů byly sestaveny diagramy jejich fázového přechodu sol-gel. Pro další studium byly použity vzorky tvořící gel při 37 °C. Vzorky byly degradovány ve fosfátovém pufru o pH 7,4, při teplotě 37 °C. Degradace vzniklých fyzikálních hydrogelů byla popsána poklesem molekulové hmotnosti polymeru a nárůstem koncentrací kyseliny mléčné a glykolové v roztoku pufru. Bylo zjištěno, že polymer modifikovaný kyselinou itakonovou podléhá rychlejší degradaci než stejný nemodifikovaný polymer, rovněž bylo prokázáno, že vzorky s nižším poměrem PLGA/PEG degradují rychleji než s poměrem vyšším. Rychlost degradace je také zavislá na hodnotě pH pufru a to v pořadí pH 4,0
|
|
|
Určování zdrojů PAH ve střední Evropě
Lhotka, Radek
Předkládaná diplomová práce se zabývá určováním zdrojů polycyklických aromatických uhlovodíků (angl. polycyclic aromatic hydrocarbons - PAH) na pozaďové lokalitě reprezentující region střední Evropy - Národní atmosférické observatoři Košetice (NAOK), resp. změnou ve složení zdrojů jednotlivých PAH hodnocenou v průběhu jedenácti let (od roku 2006 do roku 2016). K určování zdrojů PAH byly využity zejména vybrané vícerozměrné statistické metody, konkrétně metoda pozitivní maticové faktorizace (PMF), metoda podmíněné bivarietní pravděpodobnostní funkce (CBPF) a funkce potenciálního příspěvku zdroje (PSCF). V první části práce byl hodnocen průběh koncentrací čtyř vybraných PAH, a to benzo(a)pyrenu (BaP), floranthenu (FLA), SUMY všech PAH (SUMA) a toxického ekvivalentu (TEQ). Nejvyšší průměrné roční koncentrace těchto čtyř PAH byly detekovány na začátku hodnoceného období. Stanovený imisní limit pro BaP ale nebyl v průběhu hodnoceného období překročen. V průběhu koncentrací jednotlivých PAH ve sledovaném období byl detekován statisticky významný sestupný trend (pro BaP, TEQ a SUMU PAH). Ve druhé části práce byly identifikovány jednotlivé zdroje PAH. Z provedených analýz vyplynulo, že hodnocená lokalita je jednak významně ovlivněna lokálními topeništi, jednak dálkovým transportem ze západu, resp....
|
|
|
Vztah mezi mikrobiální biodiverzitou a biodegradací organických polutantů v půdním prostředí
Adámek, Michael ; Svobodová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matyska Lišková, Petra (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o nejčastěji studovaných mikroorganismech schopných degradovat organické látky často kontaminující půdní prostředí a o vztahu biodiverzity a biodegradačního potenciálu mikroorganismů. Podle řady studií lze dosáhnout efektivní bioremediace pomocí směsných konsorcií izolovaných z kontaminovaných půd. Použití těchto kultur pro bioaugmentaci ale vyžaduje podrobnější zkoumání jejich vlivu na biodiverzitu autochtonní půdní mikroflóry. Bioaugmentace prokazatelně ovlivňuje výsledky bioremediace, zatím však nebyl nalezen ideální nosič pro vnášení inokul do půdy, který by zajistil přežití bioaugmentačního agens v kompetitivním prostředí. Samotný výběr vhodného inokula by měl být založen na předchozím zkoumání autochtonních mikrobiálních společenstev ve vzorcích půdy z cílové kontaminované oblasti. Jak dále ukazuje tato práce, přítomnost klíčových druhů se zdá být významnější pro účinnost biodegradace než celková biodiverzita půdní mikroflóry. Biodiverzita jako taková souvisí spíše s funkčností půdního ekosystému, kterou může narušit přítomnost kontaminantu, jež vede k pozitivní selekci taxonů schopných degradace znečištění. Studií zkoumajících souvislost biodiverzity a biodegradace kontaminantů je však pouze několik a pro pochopení zmíněného vztahu je zapotřebí dalšího výzkumu....
|
|
|
Určování zdrojů PAH ve střední Evropě
Lhotka, Radek ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Mikeš, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá určováním zdrojů polycyklických aromatických uhlovodíků (angl. polycyclic aromatic hydrocarbons - PAH) na pozaďové lokalitě reprezentující region střední Evropy - Národní atmosférické observatoři Košetice (NAOK), resp. změnou ve složení zdrojů jednotlivých PAH hodnocenou v průběhu jedenácti let (od roku 2006 do roku 2016). K určování zdrojů PAH byly využity zejména vybrané vícerozměrné statistické metody, konkrétně metoda pozitivní maticové faktorizace (PMF), metoda podmíněné bivarietní pravděpodobnostní funkce (CBPF) a funkce potenciálního příspěvku zdroje (PSCF). V první části práce byl hodnocen průběh koncentrací čtyř vybraných PAH, a to benzo(a)pyrenu (BaP), floranthenu (FLA), SUMY všech PAH (SUMA) a toxického ekvivalentu (TEQ). Nejvyšší průměrné roční koncentrace těchto čtyř PAH byly detekovány na začátku hodnoceného období. Stanovený imisní limit pro BaP ale nebyl v průběhu hodnoceného období překročen. V průběhu koncentrací jednotlivých PAH ve sledovaném období byl detekován statisticky významný sestupný trend (pro BaP, TEQ a SUMU PAH). Ve druhé části práce byly identifikovány jednotlivé zdroje PAH. Z provedených analýz vyplynulo, že hodnocená lokalita je jednak významně ovlivněna lokálními topeništi, jednak dálkovým transportem ze západu, resp....
|
|
|
Vztah mezi mikrobiální biodiverzitou a biodegradací organických polutantů v půdním prostředí
Adámek, Michael ; Svobodová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matyska Lišková, Petra (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o nejčastěji studovaných mikroorganismech schopných degradovat organické látky často kontaminující půdní prostředí a o vztahu biodiverzity a biodegradačního potenciálu mikroorganismů. Podle řady studií lze dosáhnout efektivní bioremediace pomocí směsných konsorcií izolovaných z kontaminovaných půd. Použití těchto kultur pro bioaugmentaci ale vyžaduje podrobnější zkoumání jejich vlivu na biodiverzitu autochtonní půdní mikroflóry. Bioaugmentace prokazatelně ovlivňuje výsledky bioremediace, zatím však nebyl nalezen ideální nosič pro vnášení inokul do půdy, který by zajistil přežití bioaugmentačního agens v kompetitivním prostředí. Samotný výběr vhodného inokula by měl být založen na předchozím zkoumání autochtonních mikrobiálních společenstev ve vzorcích půdy z cílové kontaminované oblasti. Jak dále ukazuje tato práce, přítomnost klíčových druhů se zdá být významnější pro účinnost biodegradace než celková biodiverzita půdní mikroflóry. Biodiverzita jako taková souvisí spíše s funkčností půdního ekosystému, kterou může narušit přítomnost kontaminantu, jež vede k pozitivní selekci taxonů schopných degradace znečištění. Studií zkoumajících souvislost biodiverzity a biodegradace kontaminantů je však pouze několik a pro pochopení zmíněného vztahu je zapotřebí dalšího výzkumu....
|
|
|
Charakterizace chemického složení dehtu po zplyňování biomasy
Mahelová, Zora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Biomasa je obnovitelný zdroj energie a představuje vhodnou alternativu fosilních paliv. Vhodnými metodami energetického využití biomasy jsou její spalování nebo zplyňování. V posledních letech je velký zájem právě o zplyňování, jehož principem je konverze organického materiálu na využitelný plynný produkt, zvaný syntézní plyn. Ten je možné využít jako palivo pro výrobu energie. Jako vedlejší produkt spalování a zplyňování biomasy však vzniká velké množství dehtu. Dehet je tvořen rozmanitou směsí organických sloučenin, negativně ovlivňuje provozní podmínky výroby a představuje riziko pro životní prostředí. V této práci byly analyzovány vzorky dehtu získané zplyňováním různých druhů biomasy. Ve vzorcích byly identifikovány vybrané kyslíkaté sloučeniny a uhlovodíky. Jednotlivé vzorky biomasy byly porovnány vzhledem ke zjištěnému relativnímu obsahu vybraných sloučenin. Měření bylo provedeno pomocí kompletní dvoudimenzionální plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GCxGC/TOF-MS).
|
|
|
Využití separačních technik na bázi plynové a kapalinové chromatografie s různým typem detektorů pro stanovení biologicky aktivních látek a vybraných xenobiotik
Mravcová, Ludmila ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Chýlková,, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá využitím separačních technik pro analýzu degradace polymerů a polycyklických aromatických uhlovodíků. Je rozdělena na dvě části, které jsou zpracovány samostatně. V první části práce byly studovány zejména degradační vlastnosti blokových kopolymerů na bázi kyseliny mléčné, glykolové a poly(ethylenglykolu) PLGA-PEG-PLGA a ITA-PLGA-PEG-PLGA-ITA (modifikovaný kyselinou itakonovou). S využitím těchto kopolymerů (především jejich termosensitivních hydrogelů) se počítá v ortopedii na léčbu zlomenin (jako „lepidlo“). U vybraných vzorků kopolymerů byly sestaveny diagramy jejich fázového přechodu sol-gel. Pro další studium byly použity vzorky tvořící gel při 37 °C. Vzorky byly degradovány ve fosfátovém pufru o pH 7,4, při teplotě 37 °C. Degradace vzniklých fyzikálních hydrogelů byla popsána poklesem molekulové hmotnosti polymeru a nárůstem koncentrací kyseliny mléčné a glykolové v roztoku pufru. Bylo zjištěno, že polymer modifikovaný kyselinou itakonovou podléhá rychlejší degradaci než stejný nemodifikovaný polymer, rovněž bylo prokázáno, že vzorky s nižším poměrem PLGA/PEG degradují rychleji než s poměrem vyšším. Rychlost degradace je také zavislá na hodnotě pH pufru a to v pořadí pH 4,0
|
|
|
Stanovení organických sloučenin v dehtu
Magdechová, Andrea ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením organických látek v dehtu. Je zaměřena na polycyklické aromatické uhlovodíky, BTEX a n-alkany. Vzorky dehtů byly odebrány na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně během dvou dnů při rozdílných podmínkách zplyňování biomasy. Byly přefiltrovány a přečištěny přes kolonu se silikagelem. Na stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků byla zvolena plynová chromatografie s hmotnostní detekcí, na stanovení BTEX a n-alkanů plynová chromatografie s plamenově ionizační detekcí.
|
host ::
RSS.