Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Historizující ornament v díle Josefa Mánesa
Kuthanová, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Ústřední pozornost je v rámci práce soustředěna na životní dílo českého umělce Josefa Mánesa (1820−1871), a to především na ta díla, která obsahují historizující ornament. Hlavním cílem práce je typologické vymezení jednotlivých motivů historizujících ornamentů v díle J. Mánesa s upřesněním zdrojů jejich inspirace. Dalším cílem práce je taktéž shrnutí literatury k tématu, soupis všech Mánesových děl obsahujících ornamentální výzdobu a dokumentace sledovaných okruhů problémů v příslušeném obrazovém materiálu.
Vliv texilních vzorů z Egejské oblasti na výzdobu egypských hrobek 18. dynastie
Bělohoubková, Dana ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Předkládaná práce pojednává o vlivu egejských textílií na výzdobu hrobek 18. dynastie. Snaží se odpovědět na otázku, zda je možné pomocí tohoto fenoménu zrekonstruovat povahu vztahů mezi Egejskou oblastí a Egyptem. V první části práce je textil jako takový zasazen do širšího kontextu, tedy jeho významu pro oba kulturní celky a technologií výroby. Větší část textu pak pojednává o problematice úžeji. Zabývá se hrobkami a osobnostmi, u nichž se s egejskými stropy setkáváme. Z analýz jejich hrobek, životopisů a titulů je partné, že tento fenomén sloužil k legitimizaci, jak panovníka, tak jeho úředníků. V poslední části bylo dokázáno symbolické zasazení fenoménu egejských stropů do ideového konceptu královského majestátu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Projekce japonské inspirace v secesních interiérech
Vránová, Veronika ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Projekce japonské inspirace v secesních interiérech Bakalářská práce přibližuje vliv a projekci japonských motivů v bytovém interiérovém designu na přelomu 19. a 20. století. V počátku se zaměřuje na otevření hranic mezi Japonskem a Evropou v polovině 19. století. Návrháři se inspirovali především japonskými dřevořezy, asymetrií, plošností a novými motivy, které západní svět znal jen nepatrně. Průkopníkem se stalo Estetické hnutí, které v 60. a 70. letech 19. století jako první začalo užívat japonských prvků, které se především promítly do designu interiérů a dekorativních předmětů. Důraz v bakalářské práci je kladen na nejdůležitější odvětví užitého umění v bytové architektuře - nábytek, sklo, keramiku a textil a to v období 1890-1910. Jelikož jsou tato odvětví v mé práci hlavním tématem, zabývala jsem se jimi podrobně a analyzovala je na konkrétních příkladech. Klíčová slova Design, interiér, secese, užité umění, ornament, Japonsko, japonismus
Didaktický potenciál lidové umělecké tvorby pro žáky 1. stupně základní školy
Agossa, Lucie ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Koncept této diplomové práce vychází z folkloru, folklorismu, národní umělecké tvorby, lidových zvyků a tradic, a to konkrétně v regionu Slovácka. V teoretické části tedy tyto pojmy definuji. Poukazuji na zneužitelnost folkloru k politickým či reklamním účelům. Představuji umělce, kteří se zabývali zpracováním folkloru ve výtvarném umění, a zároveň seznamuji se současnými umělci, kteří se nechali inspirovat slováckými folklorními motivy. Ve výzkumné části jsem zvolila metodu strukturovaných rozhovorů pěti respondentů činných na folklorním poli, přičemž mým cílem bylo tyto rozhovory následně analyzovat a identifikovat významové uzly. Rozklíčování toho, co je pro dotazované nejdůležitější, není pro mne překvapením, ale potvrzením a utříděním myšlenek tak, aby to mohlo být pevnou základnou při pedagogické činnosti. V praktické části je nabídnuto pedagogické portfolio, které je ověřeno v praxi, a k danému tématu je snaha využít jeho didaktický potenciál na základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA folklor, folklorismus, kvalitativní výzkum, lidová umělecká tvorba, ornament, pedagogika, Slovácko, tradice a zvyky, umění
Traditionalism at Universities, Colleges and in Practice: Urbanism, Architecture, Sculpture, Ornament, Painting and Design
Adamec, Emil
Tradicionalismus spojuje urbanismus, architekturu, sochařství, ornament, malířství a design v jeden celek. Podle statistik veřejnost upřednostňuje tradiční architekturu a urbanismus. Navrhovanými řešeními jsou tradiční navrhování, počítačová technologie, vědecký přístup v teorii, ornament v architektuře nebo odstupňovaná měřítka v urbanismu. Vitruvius, Palladio, Camillo Sitte, Léon Krier, Roger Scruton nebo Nikos A. Salingaros, středověká města a císařský nebo Nový urbanismus nabízejí udržitelnost a kvalitní design. Tradicionalismus v památkové péči představuje alternativu Benátské charty nebo Aténské charty. Akreditované školy architektury, umění a designu budou požádány, aby odpověděly na to, zda se tradicionalismus vyučuje v jejich institucích. Workshopy a vyučovaný předmět tradicionalismus pro studenty mohou nabídnout otevření samostatného oboru, mezioborovou spolupráci a výměnu mezi školami. Udržování místních tradic je důležité pro lidskou existenci, kulturní vyspělost a zdravý způsob života.
Historizující ornament v díle Josefa Mánesa
Kuthanová, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Ústřední pozornost je v rámci práce soustředěna na životní dílo českého umělce Josefa Mánesa (1820−1871), a to především na ta díla, která obsahují historizující ornament. Hlavním cílem práce je typologické vymezení jednotlivých motivů historizujících ornamentů v díle J. Mánesa s upřesněním zdrojů jejich inspirace. Dalším cílem práce je taktéž shrnutí literatury k tématu, soupis všech Mánesových děl obsahujících ornamentální výzdobu a dokumentace sledovaných okruhů problémů v příslušeném obrazovém materiálu.
Oázy v srdci Evropy. Orientalismus v české architektuře 19. století
Vránová, Veronika ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Evropa na počátku 19. století hledá svou novou uměleckou tvář. Začíná se rodit několik různorodých proudů, které se snaží uchytit na umělecké scéně a převzít onu vůdčí štafetu. A právě touha po hledání nových cest prohlubuje v Evropě zájem o Orient. Vzájemné poznávání Východního a Západního světa sahá již do raného středověku a projevuje se v několika etapách až do dnešní doby. Fascinace Orientem v 19. století byla spjata především s Napoleonovým tažením do Egypta, řeckým povstáním proti Turkům, dobytím Severní Afriky Francií, světovou výstavou v Londýně a se samotnými výpravami do exotických zemí tehdejších nadšenců. Vlna orientalismu prosákla do všech vrstev výtvarného umění, nejčastěji ji můžeme spatřit v malířství, grafice či fotografii, nejméně pak v sochařství. Diplomová práce sleduje fenomén orientalismu od konce 18. století až do 1. světové války. Snaží se přiblížit jeho vliv na odvětví výtvarného umění ve střední Evropě a hledat tak východiska pro další bádání. Klíčovým bodem práce je zkoumat exotické tendence v architektuře na území Českého království a uvést je v kontextu orientální architektonické tvorby ostatních zemí tehdejšího habsburského mocnářství. Klíčová slova architektura, orientalismus, inspirace, ornament, 19. století, Blízký východ, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.