|
|
Návštěvní terénní služba - součást sesterské praxe v ambulanci praktického lékaře pro dospělé
SŮVOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá návštěvní terénní službou jako součástí práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Návštěvní terénní služba má význam pro starší pacienty, pro pacienty s chronickými onemocněními, handicapované pacienty nebo pacienty v rekonvalescenci. Nese s sebou plno výhod, udržuje rodinu pohromadě, udržuje pacienta v domácím prostředí, poskytuje infuzní terapii, provádí převazy ran. Návštěvní terénní služba poskytovaná sestrou z ordinace praktického lékaře pro dospělé je rychlejší než domácí péče, sestra přímo komunikuje s lékařem, který jí zadává ordinace. Cílem této bakalářské práce je zjistit informovanost pacientů z ordinací praktických lékařů pro dospělé o možnosti využití návštěvní terénní služby sestrou v domácím prostředí. A zjistit přínos návštěvní terénní služby sestrou a vnímání pacientů z ordinací praktických lékařů pro dospělé. V této bakalářské práci je použit kvantitativní výzkum, použita je metoda dotazování a jako technika je použit vlastní dotazník. Z výsledků výzkumu vyplývá, že informovanost o návštěvní terénní službě je malá. Ovšem pacienti, kteří návštěvní terénní službu využili, ji hodnotí pozitivně a vnímají ji jako přínosnou pro svůj zdravotní stav. Praktickým výstupem práce je informační leták, který má sloužit ke zvýšení informovanosti pacientů o návštěvní terénní službě a pobízet pacienty, k tomu aby se o této službě informovali u svého praktického lékaře.
|
|
|
Dům s pečovatelskou službou
Flousek, David ; Klímek, Karel (oponent) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je novostavba Domu s pečovatelskou službou, který bude sloužit obyvatelům města Hronov a jeho bližšího okolí. Budova je zděná a střecha je řešena jako plochá. Objekt je tvořen suterénem a třemi nadzemními podlažími. Pozemek se nachází v mírně svažitém terénu. Jedná se o objekt pro bydlení a ubytování. V 1NP se nachází ordinace praktického lékaře, kadeřnictví a pedikúra, které slouží i pro veřejnost. Objekt je řešen s ohledem na osoby s omezenou schopností pohybu. Součástí objektu je parkoviště.
|
|
|
Ošetřovatelský proces v primární péči
HOUŠKOVÁ, Simona
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo prozkoumat jakým způsobem realizují nelékařští zdravotničtí pracovníci ošetřovatelský proces v ordinaci praktického lékaře. K tomuto cíli byla stanovena jedna výzkumná otázka VO1: "Jak je realizován ošetřovatelský proces nelékařskými zdravotnickými pracovníky u praktického lékaře?''. Dílčí cíle byly stanoveny tři. Dílčím cílem C2 bylo zjistit, jak jsou realizovány jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu u praktického lékaře, kde byla výzkumnou otázkou VO2: "Jak probíhají jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu u praktického lékaře?''. Dalším dílčím cílem C3 bylo zmapovat dokumentaci ošetřovatelského procesu u praktického lékaře. Výzkumná otázka VO3 k tomuto cíli zněla: "Jak jsou zdokumentovány jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu?''. Poslední dílčí cíl C4 byl zaměřen na zhodnocení možností ošetřovatelského procesu v primární péči ve větší míře, kde byla stanovena výzkumná otázka VO4: "Jak mohou sestry realizovat ošetřovatelský proces v primární péči ve větší míře?''. Výzkumná část byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zrealizovány dle předem připravených otázek, kterých se sestry zúčastnily. Výzkumný soubor byl tvořen ze 6 sester, které pracují v ordinaci praktického lékaře. Rozhovory byly nahrány pomocí audiozáznamu a poté přepsány písemně. Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány metodou kódování pomocí techniky "tužka-papír.'' Výsledky cílů byly zmapovány do 4 kategorií a dále spadajících podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že sestry v ordinaci praktického lékaře realizují ošetřovatelský proces. Jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu realizovány byly až na 2. fázi ošetřovatelského procesu, tedy stanovení ošetřovatelské diagnózy, sestry si ji určují samy pro sebe a je na nich, zda projeví zájem o pacienta, je to čistě pro jejich orientaci. Zdokumentování jednotlivých fází ošetřovatelského procesu probíhalo na základě spolupráce lékaře a sestry. K realizaci ošetřovatelského procesu v primární péči ve větší míře, jsou důležité prvky jako je více času na nemocného, více zkušeností s metodou ošetřovatelského procesu, možnost zajistit dostatek zdravotnického personálu a v neposlední řadě také větší zaměření sester na ošetřovatelské problémy nemocného. Tato bakalářská práce umožňuje současný pohled na realizaci ošetřovatelského procesu v ordinaci praktického lékaře. Zjištěné výsledky této bakalářské práce by se mohly publikovat a vyvolat tak zájem odborné veřejnosti o nový úhel pohledu na implementaci ošetřovatelského procesu v primární péči.
|
|
|
Fyzikální vyšetření sestrou v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
MANČUŠKOVÁ, Zdenka
Bakalářská práce se zabývá fyzikálním vyšetřením, měřením fyziologických funkcí a zaznamenáváním EKG sestrou v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část práce je zaměřená na vysvětlení pojmů a popis provedení fyzikálního vyšetření, měření fyziologických funkcí a na zaznamenávání EKG. Fyzikální vyšetření se provádí smysly. K vyšetřovacím metodám patří pohled (inspekce), poslech (auskultace), pohmat (palpace), poklep (perkuse), vyšetření per rektum a vyšetření pomocí čichu. Do fyziologických neboli vitálních funkcí se řadí tělesná teplota, dech, puls a krevní tlak. Elektrokardiogram znázorňuje srdeční aktivitu v podobě křivky, kterou zaznamenává přístroj elektrokardiograf. Výkony prováděné všeobecnou sestrou v ordinaci praktického lékaře se můžou rozdělit na čtyři okruhy. Preventivní, diagnostický, léčebný a administrativní okruh. Sestra poskytuje pacientům zdravotně výchovný materiál, odebírá od pacientů biologický materiál, měří klientovo fyziologické funkce, aplikuje injekce, převazuje rány, rozesílá pozvánky na preventivní prohlídky, objednává zdravotnický materiál, atd. Druhá část práce obsahuje výzkumné šetření. Empirické šetření bylo uskutečněno kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru a přímého zjevného zúčastněného pozorování. Rozhovor byl proveden s osmi sestrami, které pracují v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Sestrám bylo položeno základních patnáct otázek. Pozorováno bylo osm sester a osm pacientů. Pozorování bylo vedeno podle dvaatřiceti pozorovacích kritérií. Výsledky pozorování posloužily ke srovnání s výsledky rozhovoru. K fyzikálnímu vyšetření bylo připojeno měření fyziologických funkcí a zaznamenávání EKG, které s vyšetřením úzce souvisí.
|
|
|
Dům s pečovatelskou službou
Flousek, David ; Klímek, Karel (oponent) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je novostavba Domu s pečovatelskou službou, který bude sloužit obyvatelům města Hronov a jeho bližšího okolí. Budova je zděná a střecha je řešena jako plochá. Objekt je tvořen suterénem a třemi nadzemními podlažími. Pozemek se nachází v mírně svažitém terénu. Jedná se o objekt pro bydlení a ubytování. V 1NP se nachází ordinace praktického lékaře, kadeřnictví a pedikúra, které slouží i pro veřejnost. Objekt je řešen s ohledem na osoby s omezenou schopností pohybu. Součástí objektu je parkoviště.
|
|
|
Návštěvní služba jako součást práce sestry v ambulanci praktického lékaře pro dospělé
ŠUPLEROVÁ, Michaela
Mezi hlavní výhody návštěvní služby sestrou v domácím prostředí patří především soukromí pacienta. Pacienti se zotavují lépe doma než v nemocnicích či různých sociálních zařízeních. Pacientům je poskytována individuální péče, která vychází přímo z jejich aktuálních potřeb. Dalším přínosem domácího ošetřování je ekonomičnost. Cíl bakalářské práce spočívá ve zmapování rozsahu a přínosu návštěvní služby sestrou pro klienty a jejich spokojenost s poskytovanými službami. Výzkumné otázky se samy nabízejí. Jaký je rozsah návštěvní služby sestrou, jsou návštěvy přínosem pro sestry pracující u PL a pro pacienty využívající návštěvní služby? Z výzkumu bakalářské práce vyplývá, že sestry, v ambulanci praktického lékaře pro dospělé, vykonávající návštěvní službu, znají celou zdravotní dokumentaci pacientů, jejich rodinnou i sociální situaci a bydlení. Díky tomu je pak péče o pacienta efektivnější. Dalším kladným aspektem je také rychlejší návaznost poskytované ošetřovatelské i lékařské péče. Pacienti sestru lépe znají, důvěřují jí a jsou k ní otevřenější. Z výzkumu dále vyplývá, že pacienti by si přáli více návštěv sester z ordinace praktického lékaře i o víkendech. Za nevýhodu považují to, že přes týden je ošetřuje jejich sestra, kterou znají a o víkendu se o ně starají sestry, které mají zrovna službu v agenturách domácí péče. Další důležitou markantou je demografický rozdíl v obvodu praktického lékaře pro dospělé, počet registrovaných pacientů a počet zaměstnaných všeobecných sester u PL. Sestry a lékaři nemají tolik času, a pacientům se věnují mnohem méně, tudíž jsou uspokojovány převážně fyziologické potřeby a na sociální a duchovní potřeby se zapomíná. Praktickým výstupem z bakalářské práce je vytvoření letáku pro pacienty o návštěvní službě ke zlepšení jejich informovanosti.
|
|
|
Úloha sestry v rozpoznávání časných stádií demence
VELÁTOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit, zda sestry, pracující v ordinacích praktických lékařů pro dospělé, mají možnosti vyhledávat signály časných stádií demence u svých klientů, zda se sestry ve své praxi cíleně zaměřují na jejich odhalení, ale také zda o tyto intervence mají zájem sami senioři.. Výzkumný soubor byl tvořen skupinou sester z ordinací praktických lékařů v okrese Tábor a skupinou seniorů ve věku nad 65 let také z okresu Tábor. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, metodou dotazování, jako technika sběru dat byl použit strukturovaný rozhovor. Důvodem zájmu o problematiku byla snaha upozornit na široké možnosti sester zaznamenat včas signály onemocnění a ovlivnit tím osud mnoha pacientů. Výsledek nepotvrdil hypotézu, že sestry pracující v ordinacích praktických lékařů nemají možnosti využít naplno své kompetence nebo zavádět nové poznatky z ošetřovatelství sloužící k odhalování příznaků demence u seniorů a k posílení laické osvěty o zdravém stárnutí. Výzkumem bylo potvrzena druhá hypotéza, že se sestry v ordinacích praktických lékařů cíleně nezaměřují na odhalování časných stádií demence. Třetí hypotéza potvrzena byla, senioři projevili o intervence sester k odhalování příznaků demence zájem a potvrdili důvěru v odborné znalosti sester. Domnívám se, že všechny tři stanovené cíle byly splněny. V závěru studie bylo poukázáno na potřebnou změnu v dosavadním přístupu sester v ordinacích praktických lékařů k tomuto onemocnění, na nutnost zapojit sestry do provádění standardizovaných méně časově náročných testů u seniorů se zvýšeným rizikem výskytu demence a posilovat laickou osvětu o zdravém stárnutí a možných formách prevence syndromu demence.
|
host ::
RSS.