Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  začátekpředchozí33 - 42  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Současná finanční a hospodářská krize a vstup ČR do EMU
Strnad, Petr ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Hýla, Pavel (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze konvergenčního procesu v České republice, jehož důležitost nabývá na významu v období před vstupem do evropské měnové unie. Konvergence je hodnocena na základě kritérií tří samostatných vzájemně se prolínajících celků, a to kritérií nominální konvergence, jejíž součástí se stala maastrichtská konvergenční kritéria stanovená ve Smlouvě o Evropské unii, kritérií reálné konvergence a kritérií, která provázejí vývoj teorie optimálních měnových oblastí. Teoretická část definičně vymezuje jednotlivá kritéria a současně upozorňuje na některé problematické okolnosti při jejich výkladu. Praktická část analyzuje v rámci komparativní charakteristiky dosažený stav konvergence ČR ve vztahu k zemím EU a zemím eurozóny a sleduje vliv současné finanční a hospodářské krize na jednotlivé ukazatele.
Česká republika a eurozóna
Fiedlerová, Lucie ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubelková, Karina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá připraveností České republiky na vstup do eurozóny. Naše republika se zavázala přijmout společnou měnu euro již samotným vstupem do Evropské unie, proto není na místě zkoumat, zda má ČR euro přijmout či nikoliv, ale kdy bude nejvhodnější tento krok učinit. Úvodní část práce popisuje historii evropské měnové integrace a Pakt stability a růstu, jakožto důležitý nástroj dodržování rozpočtové disciplíny. Teoretická část práce je zaměřena na teorii optimálních měnových zón, která úzce souvisí s měnovou integrací. V analytické části zkoumám rychlost nominálního a reálného přibližování české ekonomiky k ekonomikám eurozóny. Detailně se věnuji plnění konvergenčních kritérií a reálnou konvergenci analyzuji na základě ukazatele růstu HDP. Aktuálně se věnuji vlivu potíží Řecka na přijetí eura v ČR a makroekonomickým zkušenostem Slovenska se vstupem do eurozóny.
Analýza vstupu České republiky do Evropské měnové unie
Krebsová, Michaela ; Skopeček, Jan (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat, zda je pro Českou republiku výhodné přijmout jednotnou evropskou měnu. První část práce se věnuje historickému pohledu na teorii optimálních měnových oblastí (OCA), zvláště pak Mundellově flexibilitě trhu práce a OCA indexu. Dále jsou představena východiska pro analýzu flexibility trhu práce na základě různých empirických studií a teorie reálné konvergence. Tato teoretická východiska, nastíněná v úvodní části práce, jsou podkladem pro samotnou analýzu prováděnou v druhé části. Postupně jsou zkoumány flexibility trhu práce, strukturální podobnosti ekonomik, reálná konvergence a OCA index. Na základě dosažených poznatků, se práce snaží o zhodnocení přínosů a nákladů, které z přijetí eura vyplývají.
Přínosy a rizika společné evropské měny a následná analýza současného stavu Evropské měnové unie
Vondruška, Tomáš ; Dlouhý, Vladimír (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Klára (oponent)
Tématem mé bakalářské práce jsou přínosy a rizika společné evropské měny a následná analýza současného stavu Evropské měnové unie. V první části se zabývám možnými přínosy a riziky, která plynou ze zavedení společné měny. V následující části se snažím analyzovat, zda Evropská unie jako celek plní předpoklady pro optimální měnovou oblast, tedy zda přínosy ze zavedení společné měny převyšují její náklady a možná rizika. Na konci této části hodnotím dosavadní ekonomický vývoj eurozóny s některými západoevropskými zeměmi, které euro nepřijaly, a to z pohledu dvou základních ekonomických agregátů - vývoje inflace a HDP. Cílem této práce je tedy přiblížit jak možné přínosy, tak i náklady, které ze společné měny plynou a naznačit, zda Evropská měnová unie splňuje parametry optimální měnové oblasti.
The judgement on entry of SVK to the Eurozone as a member of V4
Turčáni, Peter ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je analýza a zhodnocení vstupu Slovenské republiky do eurozóny na počátku roku 2009. Budu se zaobírat hypotézou, jestli Slovensko nemělo počkat s přijetím eura na ostatní země Višegrádské čtyřky. V teoretické části se budu věnovat historickému vývoji hospodářské a měnové unie a kritériím nominální a reálné konvergence, které rozeberu s odkazem na teorii optimální měnové oblasti. Ve druhé praktické části se zaměřím na analýzu plnění jednotlivých reálných kritérií (z let 2004 -- 2006) na Slovensku a jejich komparaci s ostatními zeměmi Evropské unie, především se státy, které jsou členy tzv. Višegrádské čtyřky. V závěrečné části se zaměřím na výhody a nevýhody v souvislosti se zavedením společné měny euro na Slovensku.
Cesta ČR do Eurozóny - očekávané efekty
Svatoňová, Petra ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Müllerová, Františka (oponent)
Práce se zabývá rozborem očekávaných přínosů společné měny euro a porovnává je s možnými náklady a riziky spojenými s jejím zavedením. Základní teoretické východisko rozboru představuje ekonomická teorie optimálních měnových oblastí za použití dostupných empirických analýz provedených na dané téma. Celkem je práce rozčleněna na pět kapitol, úvod a závěr. První kapitola obsahuje stručný popis vývoje procesu evropské měnové integrace s navazujícím zhodnocením postavení eura v rámci světového měnového systému. Druhá kapitola je věnována teorii optimálních měnových oblastí, jejímu vývoji a definování kritérií, jejichž splnění by mělo zajistit převahu očekávaných přínosů nad náklady vyplývající z členství v měnové unii. Dále je uvedena problematika asymetrických šoků a ověřeno plnění kritérií teorie optimálních měnových oblastí na příkladu členských zemích eurozóny. Třetí a čtvrtá kapitola popisuje očekávané ekonomické přínosy a náklady spojené se členstvím České republiky v eurozóně. Závěrečná kapitola je koncipována jako zamyšlení nad způsobem určení časového horizontu vstupu ČR do eurozóny, které se opírá o teorii optimálních měnových oblastí.
Měnová politika a ECB
Strejc, Daniel ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Coniglio, Nicola (oponent)
Práce hodnotí měnovou politiku ECB použitím úrokových pravidel a srovnává vhodnost měnové politiky vzhledem k jednotlivým členům Eurozóny v průběhu poslední dekády. Zabývá se reakční funkcí centrální banky, která je vyjádřena produktem a inflací a je rozdělena na dvě hlavní části. Část teoretická uvádí měnovou politiku a hodnocení Eurozóny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Druhá empirická část obsahuje ekonometrický model reakční funkce ECB. Použitím OLS metod a srovnáním dvou modelů není možné jednoznačně určit, zda ECB reagovala více na změny v produktu či inflaci. Modely s vysokou statistickou významností lišící se použitými daty (HDP či průmyslová výroba) vykazují odlišné výsledky. Dále výsledky ukázaly, že úroková politika ECB vyhovuje největším ekonomikám Eurozóny.
Přínosy a problémy vstupu ČR do Eurozóny
Vojík, Daniel Bc. ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Fantová-Šumpíková, Markéta (oponent)
Při hodnocení vstupu ČR do Eurozóny práce vychází z teorie optimálních měnových oblastí a z konceptu přínosů a nákladů. Samotný vstup je posuzován ze dvou hledisek. První je hledisko Eurozóny, je tedy analyzováno plnění maastrichtských kritérií. Cílem je nalézt odpověď na otázku, kdy bude možné do Eurozóny vstoupit. Na druhou stranu je také třeba posoudit přijetí eura z hlediska ekonomických zájmů České republiky, tedy zjistit, kdy bude vhodné vstoupit. Je tedy provedena bilance přínosů a nákladů přijetí eura s přihlédnutím ke zkušenostem členských zemí Eurozóny. Zvláštní pozornost je věnována vhodnosti společné monetární politiky pro ČR, především pravděpodobnosti vzniku asymetrického šoku.
Je Evropská unie optimální měnovou oblastí?
Čechová, Iveta ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Vytiska, Michal (oponent)
Práce podává přehled o vzniku a vývoji evropské měnové integrace a společné evropské měny euro. Dále mapuje vznik a vývoj teorie optimálních měnových oblastí. Její autoři definují kritéria optimálních měnových oblastí, která jsou v práci analyzována ve vztahu k Evropské unii. Analýza tak odpovídá na otázku zda je Evropská unie optimální měnovou oblastí a zda je Česká republika optimálním kandidátem vstupu do eurozóny.
Perpektivy přistoupení k eurozóně - zkušenosti a poučení
Knězová, Alena ; Štěpánek, Pavel (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou vstupu do eurozóny z hlediska plnění nominálních a reálných konvergenčních kritérií. Východiskem je předpoklad, že země vstupující do eurozóny má zájem ze vstupu co nejvíce profitovat. V teoretické části nastiňuji problematiku teorie optimálních měnových zón poprvé definovanou v 60.letech 20 století. Uvádím také dva hlavní současné přístupy k této teorii. Ve druhé části popisuji zejména měnovou politiku německé centrální banky při sjednocení německých států ? to vše s přihlédnutím k teorii optimální měnové oblasti. V další části se zabývám plněním nominálních a reálných konvergenčních kritérií v aplikaci na Českou republiku jako kandidátské země eurozóny. Zdůrazňuji zde důležitost nejen nominální konvergence, ale hlavně konvergence reálné a upozorňuji na hlavní nedostatky a potenciální nebezpečí reálné konvergence České republiky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   začátekpředchozí33 - 42  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.