|
|
Strakonická jednota v zápase o moc v Českém království v polovině 15. století
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Diplomová práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty. Zcela samostatně je zpracován vztah strakonické jednoty k vedlejším zemím České koruny a k zahraničím zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední velký oddíl práce je věnován členům jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a jednolitosti strakonické jednoty. Zrekapitulovány jsou i dosažené výsledky činnosti jednoty a další uplatnění členů ve veřejném životě. V závěru přichází zamyšlení nad příčinami nevalného úspěchu jednoty a vítězství Jiřího z Poděbrad. Práci doplňuje katalog s údaji o...
|
|
|
Vlivní a vzpurní páni z Hradce v době husitské
Schejbalová, Dominika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rodem pánů z Hradce, kteří v 15. století ostře vystupovali proti Jiřímu z Poděbrad, a zároveň působili ve významných diplomatických kruzích, většinou po boku panovníků Českého království. Hlavním bodem mé práce je Menhart II. z Hradce, významný diplomat a šlechtic, jenž byl výraznou osobností husitské doby. Dále se zaměřuji na Oldřicha V. z Hradce, jejž bojoval ve věcech svého otce a Jindřicha IV. z Hradce, který se též objevoval v jednotě zbrojící proti Jiřímu z Poděbrad. Práci doplňují Jednoty strakonické a zelenohorské, jež vznikly během jednotlivých sporů.
|
|
|
Strakonická jednota. Protivníci Jiřího z Poděbrad v souboji o moc v Českém království (1449 - 1452)
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Rigorózní práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty, včetně pokusů strakonické jednoty o spolupráci s vedlejšími zeměmi České koruny. V samostatném oddíle je zpracován vztah jednoty k zahraničním zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední část práce tvoří prosopograficky zaměřený výzkum členů jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a soudržnosti strakonické jednoty a může přispět k poznání příčin nevalného úspěchu jednoty v souboji s poděbradskou stranou. Práci doplňuje katalog s údaji o jednotlivých členech a tabulky a mapy jejich nemovitého...
|
|
|
Strakonická jednota. Protivníci Jiřího z Poděbrad v souboji o moc v Českém království (1449 - 1452)
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Rigorózní práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty, včetně pokusů strakonické jednoty o spolupráci s vedlejšími zeměmi České koruny. V samostatném oddíle je zpracován vztah jednoty k zahraničním zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední část práce tvoří prosopograficky zaměřený výzkum členů jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a soudržnosti strakonické jednoty a může přispět k poznání příčin nevalného úspěchu jednoty v souboji s poděbradskou stranou. Práci doplňuje katalog s údaji o jednotlivých členech a tabulky a mapy jejich nemovitého...
|
|
|
Strakonická jednota v zápase o moc v Českém království v polovině 15. století
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Diplomová práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty. Zcela samostatně je zpracován vztah strakonické jednoty k vedlejším zemím České koruny a k zahraničím zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední velký oddíl práce je věnován členům jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a jednolitosti strakonické jednoty. Zrekapitulovány jsou i dosažené výsledky činnosti jednoty a další uplatnění členů ve veřejném životě. V závěru přichází zamyšlení nad příčinami nevalného úspěchu jednoty a vítězství Jiřího z Poděbrad. Práci doplňuje katalog s údaji o...
|
host ::
RSS.