Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Romské děti a mládež v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav
Vítová, Tereza ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
(česky) VÍTOVÁ, Tereza. Romské děti a mládež v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav. Praha, 2014. 91s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Jaroslava Šťastná Diplomová práce se zabývá romskými dětmi a mládeží v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav. Teoretická část práce se zaměřuje na historii romského národa, sociální vyloučení Romů, rasismus a diskriminaci, vzdělávání Romů v ČR, adopci či pěstounskou péči romských dětí a na Romy v Mladé Boleslavi. Cílem empirické části práce je zjistit, v jakých obtížných životních situacích se romské děti a mládež v Mladé Boleslavi nacházejí, a zda jsou služby organizací v Mladé Boleslavi zabývající se touto problematikou dostačující. Práce může posloužit pracovníkům, kteří pracují s Romy, a konkrétním zařízením poskytujícím služby této cílové skupině. Výzkumné šetření je provedeno kvalitativní výzkumnou strategií. V diplomové práci jsou využité metody analýzy, syntézy, dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru a doplňkově analýzy dokumentů.
Výchovně vzdělávací problémy dětí v obtížné životní situaci
Polánková, Barbora ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Tématem práce jsou výchovně vzdělávací problémy dětí v obtížné životní situaci. Teoretická část práce se zabývá sociálně pedagogickým pojmem obtížná životní situace, jejím zvládáním a specifiky těchto situací u dětí. Zaměřuje se na ohrožování dítěte rodinným prostředím a jeho důsledky a projevy ve škole. Také popisuje možné přístupy učitele k situaci dítěte. Praktická část pomocí kvalitativního výzkumu, metodami hloubkového rozhovoru a analýzy dokumentů, zkoumá konkrétní projevy obtížných životních situací tří dětí z pohledu jejich učitele a s důrazem na jeho chápání, hodnocení a přístup k této situaci. Obtížná životní situace dětí se ve škole projevovala v mnoha rovinách. V rovině vztahů s vrstevníky, v rovině chování, školních výsledků, vztahu k učiteli apod. Přístupy učitelů byly většinou vstřícné a podporující. Klíčová slova Obtížná životní situace, žák, rodina, výchovně-vzdělávací proces, učitel, syndrom CAN, dítě v ohrožení
Romské děti a mládež v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav
Vítová, Tereza ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
(česky) VÍTOVÁ, Tereza. Romské děti a mládež v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav. Praha, 2014. 91s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Jaroslava Šťastná Diplomová práce se zabývá romskými dětmi a mládeží v obtížné životní situaci ve městě Mladá Boleslav. Teoretická část práce se zaměřuje na historii romského národa, sociální vyloučení Romů, rasismus a diskriminaci, vzdělávání Romů v ČR, adopci či pěstounskou péči romských dětí a na Romy v Mladé Boleslavi. Cílem empirické části práce je zjistit, v jakých obtížných životních situacích se romské děti a mládež v Mladé Boleslavi nacházejí, a zda jsou služby organizací v Mladé Boleslavi zabývající se touto problematikou dostačující. Práce může posloužit pracovníkům, kteří pracují s Romy, a konkrétním zařízením poskytujícím služby této cílové skupině. Výzkumné šetření je provedeno kvalitativní výzkumnou strategií. V diplomové práci jsou využité metody analýzy, syntézy, dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru a doplňkově analýzy dokumentů.
Očekávání žen/klientek od odborného sociálního poradenství v jejich obtížné životní situaci
ERHARTOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem Očekávání žen/klientek od odborného sociálního poradenství v jejich obtížné životní situaci si klade za cíl postihnout, jaký druh či formu pomoci klientky očekávají. Práce je rozdělena na dva velké celky. Teoretická část je tvořena čtyřmi hlavními kapitolami. První kapitola nese název Poradenství v sociálních službách. V rámci kapitoly je vymezeno odborné sociální poradenství a s ním spojená témata jako poradenský vztah, odbornost a osobnost poradce, poradenský rozhovor a práce se zakázkou. Ve druhé kapitole je osvětlen termín obtížná životní situace. Ve třetí kapitole je výčet situací, které lze považovat v životě ženy za obtížné. Také je u každé cílové skupiny nastíněna možná podpora a pomoc v rámci sociální práce. Jako poslední navazuje kapitola o Poradně Eva při Diecézní charitě České Budějovice. Výzkumná část se opírá právě o tuto poradnu, ve které jsou registrovány jako klientky respondentky výzkumu. Praktická část stojí na realizovaném kvalitativním výzkumu. V rámci kvalitativního výzkumu byly provedeny polostrukturované rozhovory se šesti respondentkami. Rozhovory byly se souhlasem respondentek nahrávány na diktafon a následně byla provedena jejich transkripce do písemné podoby. Písemný text byl zpracován pomocí otevřeného kódování. Analýzou dat byly identifikovány čtyři kategorie, které se vážou ke stanovené výzkumné otázce. Těmito kategoriemi jsou: Očekávaný druh pomoci, Očekávání ve vztahu k pracovišti, Očekávání ve vztahu k sociálním pracovnicím a Emoce, které se vážou k poradenskému procesu. Výsledky výzkumu tak ukázaly, že respondentky v rámci odborného sociálního poradenství chtějí pracovat zejména na tématech, kterými jsou příspěvky, dávky, finance a s nimi spojená dluhová problematika a zaměstnání. Dále se ukázalo, že je pro respondentky důležité, aby jim pracovnice v rámci řešení těchto oblastí pomáhaly s vyřizováním telefonátů a listin. Respondentky ale kromě sociálního poradenství očekávají také materiální pomoc. Za důležitou pomoc, kterou oceňují a očekávají ji i do budoucna, se ukazuje zprostředkování služeb od Dobrovolnického centra při Diecézní charitě České Budějovice. Pomocí druhé identifikované kategorie, Očekávání ve vztahu k pracovišti, bylo zjištěno, že respondentky pracoviště vnímají jako Maják a Útočiště. Poradna je pro ně místem, od kterého očekávají jistotu, stabilitu, důvěru a bezpodmínečné přijetí. Jako zajímavé se ukázalo, že čtyři respondentky reflektovaly změnu sociálních pracovnic v rámci zařízení. Tato změna vedla u dvou respondentek ke zmatenosti. Třetí důležitou identifikovanou kategorií, která také vypovídá o očekávání klientek, je Očekávání ve vztahu k sociálním pracovnicím. Od sociálních pracovnic se očekávají různé role a s nimi spjaté formy pomoci. Mezi role, které byly vymezeny, patří Odborník rádce, Mediátor, Řešitel, Iniciátor, Blízká osoba, Katalyzátor emocí, Obyčejný člověk a pak sociální pracovník jako Neznámý člověk. Přičemž tato role nebyla vždy vnímána pozitivně, protože je spojována s uschopňování klientky a s vlastní zodpovědností. Poslední doplňkovou kategorií je část Emoce, které se vážou k poradenskému procesu. U respondentek byla identifikována spokojenost, ocenění práce a vděk. Tato kategorie tak ukazuje, že respondentky jsou ve všech případech s pomocí, sociálními pracovnicemi a zařízením spokojené a že pomoc a práce pracovnic je hodnocena kladně. Zjištěné výsledky mohou posloužit zejména jako zpětná vazba pro vedoucí a sociální pracovnice Poradny Eva při Diecézní charitě České Budějovice, ala i dalším zařízením s podobným zaměřením. Z výsledků také vyplývají doporučení, která by mohla pracovnicím posloužit při vedení dalších poradenských vztahů.
KOMPLEXNÍ ANALÝZA SITUACE OPUŠTĚNÝCH MATEK V NOUZI
MAROUŠKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou osamělých matek v nouzi. Je rozdělena do dvou částí. Teoretická část objasňuje pojem osamělá matka a poukazuje na fakt, že neúplných rodin rychle přibývá jak v České republice tak v celém světě. Informuje o tzv. ohrožených typech rodin a rizikových oblastech jejich života. Dále se práce zabývá konkrétními příčinami, pro něž se osamělé matky dostávají do obtížné životní situace. Popisuje příčiny jako nemoc, ztrátu zaměstnání či dlouhodobou nezaměstnanost matky, probíhající rozvodové řízení nebo domácí násilí páchané na ženě či dětech. Vzhledem k šířce problematiky domácího násilí je v teoretické části bakalářské práce věnován tomuto tématu větší prostor. V závěru teoretické části je uveden přehled nejvýznamnějších českých organizací poskytujících pomoc ženám v nouzové životní situaci. V praktické části je popsán výzkum zaměřený na zmapování zdravotně sociální situace osamělých matek v nouzi. K výzkumu byla použita metoda dotazování, technika dotazník. Výběrový soubor je tvořen osamělými matkami v nouzi {--} klientkami azylových domů v Jihočeském kraji.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.