|
|
Teorie optimálních měnových oblastí a její ekonomické důsledky v praxi
Havičová, Aneta ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá hospodářskou a měnovou unií a její stabilitou, případně nestabilitou s ohledem na teorii optimálních měnových oblastí. Cílem práce je v první řadě vyhodnocení, zda současná eurozóna tvoří optimální měnovou oblast, v druhé řadě navržení možných způsobů snižování nákladů společné měny a v neposlední řadě potom hodnotí ekonomické důsledky případného rozpadu hospodářské a měnové unie, který může pramenit právě v neoptimalitě měnové oblasti. Analýza teorie optimálních měnových oblastí je předmětem první části této práce a její kritéria jsou hodnocena v části druhé. Druhá část se potom věnuje i ekonomickým důsledkům této teorie v praxi.
|
|
| |
|
|
Severoamerická měnová unie pohledem teorie optimálních měnových zón
Jirka, Tomáš ; Slaný, Martin (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit připravenost států tvořící organizace NAFTA zavést společnou měnu či nějaké užší měnové upořádání. Tato připravenost je zhodnocena optikou teorie Optimálních měnových zón (OCA). Tato práce nabízí přehled základních kritérií teorie Optimálních měnových zón, odhaduje Index optimální měnové zóny jako nástroj posouzení plnění kritérií OCA a vhodnosti zavedení společné měny či úzce provázaného měnového uskupení po vzoru Evropské měnové unie. Výsledky výzkumu naznačují, že vůči USA je Kanada v pokročilém státu konvergence a zavedení společné měny je dle závěrů teorie OCA vhodné. Ekonomika Mexika je konvergující k ekonomice USA a tudíž i zde by se dalo říci, že na základě zkoumaných kritérií OCA je společná měna či jiné podobné uspořádání v blízké budoucnosti možné.
|
|
| |
|
|
Deset let fungování eurozóny - možné efekty pro nové členy včetně České republiky
Knotek, Pavel ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou evropské měnové integrace. Jejím cílem je zhodnotit výsledky fungování eurozóny především za prvních deset let její existence. Práce začíná historickým úvodem, poté se věnuje prostor teorii OCA a Maastrichtským konvergenčním kritériím. Samotné hodnocení toho, co eurozóna přinesla svým členům nebo kandidátům se děje nejprve z pohledu měnové politiky a poté potvrzováním, či vyvracením argumentů pro (ne)přijetí společné evropské měny.
|
|
|
Výhody a nevýhody vstupu do EMU pro ČR
Tůmová, Daniela ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Petrušová, Martina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat míru připravenosti České republiky na vstup do Evropské měnové unie a také výhody a nevýhody s tímto členstvím spojené. V úvodní části se zaměřuje na Evropskou měnovou unii a proces jejího vzniku. Popisuje nominální kritéria, tzv. Maastrichtská konvergenční kritéria, která představují podmínky pro přistoupení k EMU. Dále se zaměřuje také na reálnou konvergenci, kterou se zabývá teorie optimální měnové oblasti. V následující části charakterizuje výhody a nevýhody spojené s členstvím v Evropské měnové unii. Práce analyzuje plnění Maastrichtských kritérií Českou republikou a také analyzuje dosaženou míru reálné konvergence. V závěru hodnotí, že v současné době není Česká republika připravena na vstup do Evropské měnové unie.
|
|
|
Evropská hospodářská a měnová unie: Základy teorie OCA versus Maastrichtská kritéria
Paráková, Veronika ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Drahotský, Daniel (oponent)
Ve své diplomové práci zhodnocuji optimalitu Evropské hospodářské a měnové unie pomocí základů teorie optimálních měnových oblastí (A Theory of Optimum Currency Areas -- OCA), zejména pak podle kritéria stanoveného R. A. Mundellem. Poukazuji na některé rigidity evropského trhu práce, díky kterým není toto kritérium plněno. Na základě předpokladu, že čím více země naplňují tato kritéria, tím jsou vhodnějším kandidátem na vstup do měnové unie, docházím k závěru, že EMU není optimální měnovou zónou. Nicméně práce neopomíná hypotézu endogenního charakteru kritérií teorie OCA, tzn., že k jejich plnění může dojít až po vstupu do měnové unie. Dále v této práci vyhodnocuji s ohledem na kritéria teorie OCA, vhodnost nastavení Maastrichtských konvergenčních kritérií pro posuzování připravenosti zemí na vstup do EMU. Práce také zkoumá potencionální výnosy a náklady zavedení eura v ČR. V závěru práce nastiňuji možné alternativy budoucího vývoje EMU, vzhledem k současným problémům této měnové unie.
|
|
|
Nominální a reálná konvergence ČR k eurozóně
Salaj, Petr ; Brůna, Karel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit připravenost českého hospodářství na vstup do eurozóny. Nejdříve popisuje stručně vznik a vývoj Evropské měnové unie. Charakterizuje nominální, tedy maastrichtská kritéria a také kritéria reálné konvergence, jejíchž jádrem je teorie optimální měnové oblasti. Dále se zabývá ekonomickými výhodami a nevýhodami vyplývajícími ze členství v EMU. V práci je následně posouzeno plnění nominálních kritérií Českou republikou. V poslední kapitole je pak upřena pozornost na reálnou konvergenci české ekonomiky k eurozóně. Na závěr práce zhodnocuje pozici české ekonomiky a konstatuje, že ČR není v krátkém období připravena na přijmutí eura.
|
|
|
Termín zavedení eura v České republice v kontextu globální finanční krize
Kyncl, Martin ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce analyzuje vliv dopadů globální finanční krize na termín přijetí eura v České republice. Dopady globální finanční krize jsou v návaznosti na teorii OCA, z níž práce teoreticky vychází, analyzovány jako hospodářský šok dopadající na členy EMU asymetricky. Dále práce zkoumá potenciální přínosy a náklady zavedení eura v České republice a pokouší se odhadnout jejich výši. V závěru se na základě provedené analýzy snaží vyhodnotit nakolik je varianta rychlého přijetí eura v České republice v současné době výhodná.
|
host ::
RSS.