|
|
Specifika výživy v hospicové péči
Turková, Jana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Novák, Ondřej (oponent)
Úvod: Hospicová paliativní péče je poskytována pacientům v terminální fázi života s cílem zabezpečit kvalitní zbytek života s důrazem na jejich individuální potřeby a přání. Nedílnou součástí paliativní péče je nutriční péče a zajištění adekvátní výživy pacienta. Teoretická část práce popisuje principy, standardy a koncepci rozvoje paliativní péče a podává ucelený přehled o druzích a formách aktuálně poskytované hospicové péče v ČR a v závěru se zaměřuje na výživu a hydrataci v terminální fázi nemoci. Praktická část zpracovává a prezentuje výsledky dotazníkového studie. Cíl práce: Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit, zda je uplatňován individuální přístup ve výživě v lůžkové péči vybraného hospice. Sekundárním cílem je zjistit, zda jsou pacienti lůžkové péče hospice spokojeni s poskytováním výživy a stravování. Metodika: Projekt se zabývá výzkumem v lůžkové péči Hospice sv. Štěpána v Litoměřicích. Designem výzkumu je dotazníková studie. Zdrojem dat je můj vlastní polostrukturovaný dotazník se 30 otázkami, 15 otázek je uzavřených, 13 polouzavřených a 2 otevřené. Sběr dat proběhl v období od začátku ledna do poloviny února 2023. Studie se zúčastnilo 35 účastníků, vyplněno bylo 25 dotazníků. 91 % pacientů mělo onkologickou diagnózu a 9 % neonkologickou (imobilizační syndrom po CMP, ICHS,...
|
|
|
Nutriční specifika v hospicové péči
Macinauerová, Romana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Holubová, Barbora (oponent)
Paliativní péče je přístup zaměřený na zvyšování či udržování kvality života pacientů a jejich rodin, kteří trpí nevyléčitelným onemocněním v pokročilé fázi. S paliativní péčí jsou nejvíce spojovány hospice, kde jsou hospitalizováni pacienti, u nichž se předpokládá délka života kratší než šest měsíců. Cílem této práce je uvést do problematiky paliativní péče a přístupu ve výživě v hospici z pohledu nutričního terapeuta. Teoretická část je zaměřena na všeobecnou problematiku paliativní péče a její rozdělení. Přibližuje potřeby a životní hodnoty pacientů a jejich rodin, seznamuje s problematikou výživy a hydratace v terminální fázi onemocnění, s možnými intervencemi a symptomy, které ovlivňují příjem stravy. Hlavním cílem empirické části výzkumu, který probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru, je zjistit u pacientů v Hospici Dobrého Pastýře v Čerčanech oblíbené potraviny a pokrmy. Dílčími cíli bylo zjištění preferované konzistence, množství a struktury pokrmů, identifikace situací a symptomů ovlivňujících příjem stravy pacientů hospice a dotazníkovým šetřením v lůžkových hospicích v ČR zjistit význam nutričního terapeuta. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že nejoblíbenějšími pokrmy jsou polévky a omáčky, z příloh největší počet pacientů preferuje bramborovou kaši. Výzkum ukazuje také na...
|
|
|
Role nutričního terapeuta v péči o osoby žijící s HIV
Tomanová, Michaela ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Procházka, Ivo (oponent)
Výživa je jedním z prognostických, prediktivních a také námi ovlivnitelných rizikových faktorů vzniku civilizačních chorob, které způsobují jednoznačně nejvyšší mortalitu na našem území. Obezita, metabolický syndrom, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze a diabetes mellitus 2. typu progredují u osob žijících s lidským virem imunodeficience (PLWH) prokazatelně dříve a rychleji než u populace HIV negativní. Zásluhou modernizace antiretrovirové terapie (ART) je u adherentních jedinců incidence wasting syndromu či lipodystrofického syndromu velice nízká, ne-li nulová. Infekce HIV společně s ART a nesprávnou životosprávou však nyní představují určité riziko vzniku nežádoucích komorbidit právě v podobě civilizačních onemocnění. Komplexní problematika nutriční péče pro PLWH by měla být součástí profesní výbavy každého nutričního terapeuta. Dotazníková šetření určená pro kvalifikované nutriční terapeuty a vzdělávací instituce, jež byla aplikována pro první úsek praktické časti této práce, potvrdila všechny zformulované hypotézy. Výsledkem této části je zjištění nedostatečné edukace a absence hlubších znalostí v oblasti výživy pro PLWH u téměř 95 % dotazovaných nutričních terapeutů společně s potvrzením absence této problematiky u 9 ze všech 13 vzdělávacích institucích kvalifikující nutriční terapeuty v...
|
|
|
Vliv sociálních faktorů na nutriční stav dialyzovaných pacientů
Boček, Petr ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Cíl práce: Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké sociální faktory mají vliv na nutriční stav dialyzovaných pacientů. Teoretická část za zabývá nutriční terapií jako součástí komplexní péče, propojení sociální sféry a lidského zdraví, včetně samostatné kapitoly o dialyzovaných pacientech. Praktická část následně zkoumá zmíněný vliv sociálních faktorů na nutriční i celkový zdravotní stav pacientů. Metody: K výzkumu byla použita kvalitativní metodologie polostrukturovaných rozhovorů se šesti informanty z hemodialyzačního střediska a jednou sociální pracovnicí ze stejného zařízení. Bylo zde použito techniky otevřeného kódování s následným tříděním do jednotlivých kategorií. Výsledky: Podle rozhovorů a návazných kategorií jsou jednotlivá stěžejní témata interpretována s použitím konkrétních citací informantů, včetně pohledu na danou problematiku od sociálního pracovníka. Závěr: V diskuzi jsou vyvozena doporučení pro praxi, která by mohla zlepšit a zefektivnit celkovou péči o dialyzované pacienty ze sociálně-zdravotního pohledu, například interpersonální edukace kompetencí, větší využití nabídky sociálního pracovníka, standardizace sociální péče v dané problematice či vytvoření podpůrných materiálů pro pacienty. Klíčová slova: sociální faktory; nutriční péče; dialýza; nutriční a sociální...
|
|
|
Nízkomikrobiální strava po transplantaci kostní dřeně
PALOUDOVÁ, Karolína
Transplantace kostní dřeně představuje komplikovaný zásah do lidského organismu, který vyžaduje řadu před i pooperačních režimových opatření. Mezi režimová opatření patří i nízkomikrobiální strava, která je pacientovi indikovaná na dobu 3-6 měsíců. Jedná se o striktní dietní opatření, o kterém by měl být pacient informován nutričním terapeutem či ošetřujícím lékařem. Dodržování nízkomikrobiální diety zahrnuje přísné hygienické a technologické požadavky pro přípravu stravy, ale také velmi omezený výběr potravin. Teoretická část pojednává o samotné transplantaci kostní dřeně, jednotlivých typech transplantace, průběhu léčby a možných komplikací. V návaznosti na nejběžnější komplikace je další část věnována infekcím pocházející z potravin a dalším gastrointestinálním potížím. Poslední část je zaměřena na nízkomikrobiální dietu. Jsou zde rozepsány jednotlivé živiny, postupy při technologické přípravě pokrmů a další možnosti nutriční podpory. Praktická část, která je prováděna formou kvalitativního výzkumu je rozdělena na dvě části. První část je věnována kazuistikám, ve kterých jsou zapsané základní informace o pacientech a jejich stravovací návyky, získané na základě rozhovoru. V druhé části jsou vyhodnoceny odpovědi respondentů a jejich týdenní jídelní zápisy. Z výzkumu plyne, že všech sedm respondentů dodržovalo nízkomikrobiální dietu po dobu minimálně 100 dní od transplantace. Z analýzy jídelníčků vychází, že u většiny není naplněna jejich denní energetická potřeba. Velkým problémem je jednotvárnost jídelníčku, což může být způsobeno dietou, omezeným výběrem potravin, samotným onemocněním, či nechutenstvím. Práce může sloužit i jako edukační materiál, zvýšit povědomí o této dietě a na základě vytvořené brožurky pomoct lidem, kterým byla indikována nízkomikrobiální strava.
|
|
|
Výživové poradenství v rámci živností
Šimončičová, Renáta ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Pírková, Vendula (oponent)
Úvod: Bakalářská práce se zaměřuje na výživové poradenství v rámci živností a jeho poskytování. Dalším předmětem je zjištění spokojenosti pacientů/klientů s výživovým poradenstvím. Cíle: Cílem teoretické části práce je seznámit čtenáře s formami poskytování výživového poradenství a regulacemi této činnosti. Praktická část se pak zaměřuje na zjištění spokojenosti pacientů/klientů s výživovým poradenstvím a následným porovnáním poradenství poskytovaného nutričními terapeuty a výživovými poradci. Metody: Průzkum proběhl formou anonymního online dotazníku. Získaná data jsou zobrazena ve formě grafů. Část práce je pak věnována analýze získaných dat. Výsledky: Teoretická část jasně poukazuje na skutečnost, že aktuálně nastavená legislativa regulující činnost výživového poradenství není vhodně upravena. Z dotazníkového šetření vyplývá, že převážná většina respondentů je s průběhem výživového šetření částečně spokojena. Větší část respondentů uvedla, že je s péčí nutričních terapeutů, na rozdíl od péče výživových poradců, spokojenější. Závěr: Výživové poradenství v rámci živností je důležitou oblastí v péči o zdraví. Vzhledem k působení terapeutů/poradců na celkové zdraví člověka by měla být jasně nastavená pravidla o tom, kdo a za jakých podmínek může toto poradenství provozovat. Klíčová slova: Živnost,...
|
|
|
Nutriční péče a jídelní zvyklosti u osob žijících s HIV
Tomanová, Michaela ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Procházka, Ivo (oponent)
Vztahy mezi stavem výživy, infekčními chorobami a imunitním systémem naznačují, že výživa je jednoznačným kofaktorem při progresi infekce virem lidské imunodeficience (HIV). Multifaktoriální podvýživa a na druhé straně i nadváha a obezita jsou jedny z hlavních komplikací infekce HIV, proto by odborná klinická výživa měla být nedílnou součástí rutinní lékařské péče pro každou osobu žijící s HIV. Bylo prokázáno, že incidence wasting syndromu a kritické podvýživy u osob žijících s HIV významně klesla současně se vznikem nežádoucích účinků moderních antiretrovirových léků. Vedlejší účinky moderní antiretrovirové terapie jsou totiž mnohem méně časté než u předchozích generací léků. Na druhé straně prevalence obezity a dalších chronických onemocnění s ní spojených se u osob žijících s HIV významně zvýšila. Praktická část popisuje a hodnotí monitoring jídelních zvyklostí 10 osob žijících s HIV. Cílem této práce bylo podat souhrnné informace o řádné nutriční péči pro tuto populaci, zhodnotit stravovací zvyklosti daného souboru a stanovit případnou nutriční intervenci a edukaci. Nedostatek makro i mikroživin a špatné stravovací návyky byly odhaleny až u 70 % respondentů. 100 % respondentů nebylo žádným způsobem edukováno ohledně pestrého a pravidelného příjmu živin. Z těchto důvodů je návrh managementu...
|
|
|
Nutriční péče o pacienty s onemocněním TBC
Vlášková, Lenka ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na nutriční péči o pacienty s onemocněním TBC. V teoretické části je popsána historie tohoto onemocnění, jeho etiologie, patogeneze, léčba a epidemiologie. Dále aktuální situace v péči o pacienty s tuberkulózou v České republice, výskyt tuberkulózy u nás a ve světě a specifika nutriční péče o pacienty s tuberkulózou. V praktické části je v pěti kazuistikách uvedena konkrétní nutriční péče a interpretace záznamů ze zdravotní dokumentace pacientů. Každému pacientovi byl navržen ukázkový optimální jídelníček podle vypočítané nutriční potřeby. Klíčová slova: tuberkulóza, nutriční péče, onemocnění, výživa, jídelníček
|
|
|
Nutriční péče o pacienty s onemocněním TBC
Vlášková, Lenka ; Střítecká, Hana (vedoucí práce) ; Kaláb, Josef (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na nutriční péči o pacienty s onemocněním TBC. V teoretické části je popsána historie tohoto onemocnění, jeho definice, epidemiologie, klinický obraz, diagnostika a léčba. Dále systém dohledu nad tuberkulózou v České republice, výskyt tuberkulózy u nás a ve světě a specifika nutriční péče o pacienty s tuberkulózou. V praktické části je v pěti kazuistikách uvedena konkrétní nutriční péče a interpretace záznamů ze zdravotní dokumentace pacientů. Každému pacientovi byl navržen ukázkový optimální jídelníček podle vypočítané nutriční potřeby. Klíčová slova: tuberkulóza, nutriční péče, onemocnění, výživa, jídelníček
|
|
|
Nutriční stav a příjem potravy u klientů v domově seniorů
ZEMENOVÁ, Pavlína
Tato bakalářská práce s názvem Nutriční stav a příjem potravy u klientů v domově seniorů se snaží zmapovat celkový stav výživy seniorů. Zaměřuje se na seniory žijící v domově seniorů v Jihočeském kraji, ve kterém chybí nutriční terapeut. Hodnocení výživového stavu bylo provedeno zejména pomocí standardizovaných screeningových dotazníků, sledování příjmu stravy, následných propočtů a laboratorního vyšetření krve s cílem zjistit hodnoty vitaminu D. Práce je klasicky členěna do dvou částí. Teoretické a praktické. Teoretická část vychází z definice stáří a stárnutí, a to i po demograficko-prognostické stránce. Zaměřuje se na domovy pro seniory a s tím spojenou legislativu vázající se na přítomnost nutričního terapeuta v domově pro seniory z důvodu poskytování léčebné výživy. V návaznosti na tuto problematiku rozebírá dietním systémem a programem Standardizace nutriční péče v domovech pro seniory, který je jedním způsobem pro zavedení odborné a garantované nutriční péče. Dále se soustředí na hodnocení nutričního stavu seniorů pomocí různých nástrojů a na fyziologické změny organismu ve vyšším věku. Práce nezapomíná ani na výživová doporučení pro seniory. Východiskem pro praktickou část bylo stanovení pěti výzkumných cílů a dvou výzkumných otázek. Výzkumného šetření se zúčastnilo 20 klientů senior domu. Sedmnáct žen a tři muži. Základní hodnocení výživového stavu seniorů bylo provedeno pomocí "Mini Nutritional Assessment" dotazníku, který odhalil u čtyř klientů riziko možného vzniku podvýživy a u dvou klientů přímé ohrožení podvýživou. Propočty nabízené stravy a reálného příjmu potravy byly provedeny v programu "Nutriservis Profesional". Nabízená strava obsahovala ve většině zkoumaných diet (strava základní, dieta diabetická a dieta šetřící) přijatelné množství bílkovin (přibližně 15 % bílkovin (85-90 gramů) z celkového energetického přísunu denně. Množství sacharidů, opět u všech typů diet, činilo přibližně 45 % (255 gramů) z celkového energetického přísunu za den. Průměrný přísun tuků, u všech diet, byl vypočítán asi na 40 % (100 gramů). Tyto hodnoty moc nezapadaly do představ o správné léčebné výživě České asociace sester, Sekce nutričních terapeutů. Klienti ve většině případů konzumovali méně stravy, než jim bylo nabídnuto, ovšem ani tak se nedostali pod svůj teoretický optimální energetický příjem. Jejich potřeby byly vesměs pokryty. Hodnoty vitaminu D v krvi byly dle očekávání nízké u téměř všech klientů. Průměrný příjem ze stravy činil 4,4 mikrogramů vitaminu D. Průměrné hodnoty v krevním séru nabývaly hodnot kolem 11,43 mikrogramů/l. Samotnou stravou nelze pokrýt potřebné doporučené denní dávky vitaminu D. A díky minimálnímu pohybu seniorů na slunečním světle nelze dosáhnout požadovaných hodnot bez suplementace vitaminem D. Domovu pro seniory by pomohla přítomnost nutričního terapeuta, který by účinně zavedl funkční dietní systém zaručující správnost poskytované stravy pomáhající detekovat klienty ohrožené podvýživou, a který by dokázal tyto rizika odvrátit, zmírnit nebo je již více neprohlubovat.
|
host ::
RSS.