|
|
Noun phrase complexity in academic written English
Kratochvílová, Pavla ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou odborného psaného jazyka. Ten bývá obvykle charakterizován složitou větnou stavbou s vysokým počtem vedlejších vět a explicitně vyjádřenými vztahy mezi konstituenty. Nové studie (např. Biber & Gray, 2010) ale ukazují, že složitost odborného psaného textu spočívá spíše v komplexnosti nominální fráze, která často obsahuje množství premodifikátorů a/nebo postmodifikátorů. Práce zkoumá strukturu nominální fráze v odborných článcích dvou vědních disciplín: medicíně a sociologii. Z každé disciplíny byly vybrány dva odborné články, ze kterých bylo excerpováno 50 komplexních nominálních frází. Těchto 200 výskytů bylo analyzováno z hlediska přítomnosti modifikace, jejího typu a hloubky závislostních vztahů. Poznatky z obou disciplín byly porovnány. Cílem práce bylo popsat stavbu komplexní nominální fráze a určit do jaké míry je struktura nominální fáze závislá na vědní disciplíně. Klíčová slova: nominální fráze, modifikace, odborný text, sociologie, medicína
|
|
|
The noun phrase in written and spoken academic discourse
Sládečka, Dušan ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání rozdílů mezi substantivními frázemi v mluveném a psaném akademickém monologu. Práce se zabývá zejména délkou frází, jejich vnitřní komplexností a syntaktickou funkcí. Teoretická část se zabývá jednotlivými součástmi substantivní fráze, její strukturou a užíváním. Substantivní fráze je také popsána jako jeden z prostředků komplexní kondenzace textu. Teoretická část také uvádí základní charakteristiky psaného a mluveného akademického jazyka. Praktická část práce sestává z podrobné analýzy 210 substantivních frází. Vzorek psaného jazyka pochází z vybraných akademických článků, zatímco vzorek mluvený pochází ze sbírky přednášek korpusu BASE. Jelikož se praktická část zabývá dvěma různými formami jazyka, materiál se analyzoval pro každý vzorek zvlášť a výsledky byly srovnány v závěrečné části jednotlivých podkapitol. Hypotéza práce předpokládá, že vzorek psaného jazyka obsahuje fráze se složitější modifikací, zatímco vzorek jazyka mluveného obsahuje více jednoduchých frází a více modifikací pomocí vedlejší věty. Hypotéza se z větší části potvrdila.
|
|
|
Výzkum slovosledných tendencí v českém znakovém jazyce
Kubištová, Jitka ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na popis tří dílčích aspektů slovosledu českého znakového jazyka, a to na pozadí českého jazyka. Práce na základě empirického výzkumu popisuje prototypický slovosled v oznamovacích větách, topikalizaci a pořadí znaků v nominální skupině v českém znakovém jazyce. Výzkum se zakládá na natočeném videomateriálu patnácti neslyšících mluvčích různých generací. Zjištěné výsledky jsou porovnány se situací ve třech cizích znakových jazycích - americkém, britském a australském. Součástí této práce je také DVD obsahující jednotlivé vyexcerpované záznamy, které neslyšící mluvčí použili ve svých projevech.
|
|
|
Finite and participial postmodifiers in spoken academic discourse: natural and social sciences
Škodová, Kateřina ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním dvou typů postmodifikačních konstrukcí v anglickém akademickém projevu - finitní věty vztažné s relativem v podmětu a věty participiální. Nejenže tyto dvě konstrukce realizují tentýž větný člen, tj. postmodifikátor v rámci substantivní fráze, ale jsou také obecně považovány za ekvivalentní. Cílem práce je tedy poskytnout podrobnější popis obou konstrukcí z hlediska jejich charakteru a užití v mluveném akademickém projevu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, a to teoretického úvodu (kapitola 2), který definuje vlastnosti obou typů postmodifikátorů a jejich vzájemný vztah, jak je popsáno v literatuře; hlavní části (kapitoly 3-4), která prezentuje vlastní výzkum; a části závěrečné v kapitole 5.
|
|
|
Noun phrase complexity in academic written English
Kratochvílová, Pavla ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou odborného psaného jazyka. Ten bývá obvykle charakterizován složitou větnou stavbou s vysokým počtem vedlejších vět a explicitně vyjádřenými vztahy mezi konstituenty. Nové studie (např. Biber & Gray, 2010) ale ukazují, že složitost odborného psaného textu spočívá spíše v komplexnosti nominální fráze, která často obsahuje množství premodifikátorů a/nebo postmodifikátorů. Práce zkoumá strukturu nominální fráze v odborných článcích dvou vědních disciplín: medicíně a sociologii. Z každé disciplíny byly vybrány dva odborné články, ze kterých bylo excerpováno 50 komplexních nominálních frází. Těchto 200 výskytů bylo analyzováno z hlediska přítomnosti modifikace, jejího typu a hloubky závislostních vztahů. Poznatky z obou disciplín byly porovnány. Cílem práce bylo popsat stavbu komplexní nominální fráze a určit do jaké míry je struktura nominální fáze závislá na vědní disciplíně. Klíčová slova: nominální fráze, modifikace, odborný text, sociologie, medicína
|
|
|
Nulový člen v současné italštině
Pascucci, Marco ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Práce si klade za cíl poskytnout celkový pohled na případy, kdy v italské gramatice dochází k vynechání členu. Představení všech druhů členu a jmenných syntagmat, které pokryje první část práce, je pouze obecné a slouží jen jako kontext pro případy, ve kterých se vyskytuje nulový člen. Zvláštní pozornost je věnována případům, kdy může docházet k opozici mezi členem a členem nulovým. Rozebrány budou tedy především následující jevy: množné číslo neurčitých syntagmat, číslovky, podstatná jména látková, jména vlastní, podstatná jména označující příbuzenský vztah, přivlastňovací zájmena, verbonominální konstrukce, výpustky a levé dislokace. Práce je míněna obzvlášť pro studenty italianistiky, kteří budou tak mít možnost najít odpověď na nejčastější dotazy ohledně správného používání nulového členu.
|
host ::
RSS.