|
|
Využití technik bariérové ošetřovatelské péče v ambulantním provozu
ŠAFÁŘOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se věnuje problematice využívání technik bariérové ošetřovatelské péče v ambulantním provozu. V první části je popsán současný stav, kde jsou zahrnuty jednotlivé techniky bariérové ošetřovatelské péče, a to mechanické mytí rukou, používání osobních ochranných pracovních pomůcek, dezinfekce, sterilizace a manipulace s použitým zdravotnickým materiálem. Dále se práce zabývá platnými právními normami, které se vztahují k dané problematice. V práci je též uvedena role sestry v ambulantním provozu a ošetřovatelský proces. Samostatná kapitola se věnuje také nozokomiálním infekcím. Ve druhé části jsou definovány tři cíle. Prvním je zjistit, jaké ochranné pracovní pomůcky používají sestry v odborných ambulancích. Druhým cílem je zjistit, jaké je využití technik hygieny rukou u sester v odborných ambulancích a třetí cíl je zjistit, jakým způsobem sestry manipulují s použitým zdravotnickým materiálem. Ve třetí části je popsána metodika zkoumání. Pro kvalitativní výzkumné šetření bylo záměrným výběrem vybráno sedm odborných ambulantních provozů na území hlavního města Prahy. Technikou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor a zúčastněné pozorování sestry pracující v odborné ambulanci. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na používání ochranných pracovních pomůcek, hygienu rukou u sester a manipulaci s použitým zdravotnickým materiálem. Čtvrtá část obsahuje výsledky výzkumného šetření, které jsou rozebrány v následné diskuzi, kde je uvedena komparace platné legislativy, odborné literatury a zjištěných výsledků z praxe. Závěrem práce je, že některé techniky bariérové ošetřovatelské péče, a to správná hygiena rukou, používání ochranných pracovních pomůcek a dodržování některých legislativních norem v oblasti prevence rizika přenosu infekcí, ještě nejsou tolik zakotvené v automatismu sester pracujících v ambulantních provozech. Výstupem této práce je návrh semináře na téma hygieny rukou a prevence přenosu infekcí.
|
|
|
Podávání stravy nemocným v nemocničním zařízení
NITA, Tatiana
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké intervence sestry používaly při podávání stravy, jaké komunikační techniky sestry využívaly a jak spolupracovaly s ostatními členy ošetřovatelského týmu při podávání stravy nemocným v nemocničním zařízení. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které byly zaměřeny na intervence sestry při podávání stravy, na komunikační techniky v průběhu podávání stravy a na spolupráci sester s ostatními členy ošetřovatelského týmu. Empirická část bakalářské práce byla zpracována prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření. Samotný sběr dat byl realizován prostřednictvím zúčastněného nestrukturovaného pozorování sester, jež pracují v nemocničním zařízení. Každé pozorování bylo převedeno do písemné formy a dále bylo zpracováno metodou otevřeného kódování, technikou "tužka - papír". Výsledky empirické části byly pro přehlednost rozčleněny do devíti kategorií. Do pozitivních poznatků můžeme zařadit to, že před podáváním stravy byly pokoje uklizené a vyvětrané. Sestry před obědem umožnily nesoběstačným pacientům zaujmout vhodnou polohu. Sestry dále připravily pacientům do dostatečné vzdálenosti noční stolky a nesoběstačné pacienty opatřily papírovým bryndákem, aby zabránily znečištění oblečení a lůžkovin pacienta. Záměna diety pozorována nebyla. Strava byla podávána v dostatečné teplotě a množství. V průběhu podávání stravy sestry aktivně nabízeli pacientům tekutiny pomocí různých kompenzačních pomůcek na pití. Ke kladným poznatkům patřilo dále to, že sestry podávaly pacientům stravu v čisté pracovní uniformě, neměly žádné doplňky na rukách, byly vhodně učesané, a kromě jedné splňovaly všechny předpisovou manikúru. Dále sestry aktivně spolupracovaly a komunikovaly jak s pacienty, tak i ošetřovatelským personálem. Odhaleny byly pouze drobné nesrovnalostí, ale to nemělo velký vliv na poskytnutí kvalitní ošetřovatelské péče nemocným. Mezi negativní poznatky můžeme zařadit nedodržení zásad bariérové péče u sester. Sestry nevyměnily u nesoběstačných pacientů inkontinentní pomůcky, neumnožily jim provést hygienu rukou a dutiny ústní před podáváním stravy. Taktéž bylo odhaleno, že sestry si neumyly a nevydezinfikovaly ruce ani před, ani po podávání stravy. Tato bakalářská práce je určena sestrám, ošetřovatelkám a studentům nelékařských zdravotních oborů a bude sloužit jako podklad pro odhalení problémů a zlepšení dovedností v oblasti stravování nemocných. Práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření.
|
|
|
Prevence vzniku a šíření nozokomiálních nákaz v Nemocnici Český Krumlov a.s.
KOCOURKOVÁ, Lenka
Tato Bakalářská práce se soustředí převážně na prevenci vzniku nemocničních nákaz a jejich příčiny šíření ve zdravotnických zařízeních. Základem pro uskutečnění práce byla aktivní komunikace s koordinátorkou řízení kvality a bezpečnosti ošetřovatelské péče, která mi ochotně poskytla validní informace a podklady týkající se systému prevence vzniku nemocničních nákaz a také zajistila realizaci odběrů pro mikrobiologické vyšetření v Nemocnici Český Krumlov a.s. z oddělení následné péče - ONP II a ONP - C III. Bakalářskou práci tvoří teoretická a praktická část. Teoretická část shrnuje poznatky týkající se nozokomiálních nákaz jako takových, rozdělení a způsob přenosu s důrazem na předcházení jejich vzniku a následném šíření mezi "zdravé hospitalizované osoby". Praktická část zkoumá schválené vnitřní dokumenty nemocnice zaměřené na prevenci nozokomiálních nákaz a proškolování pracovníků ve zdravotnickém zařízení. Do této části je zařazeno i ověření prevence nozokomiálních nákaz pomocí mikrobiologických testů. Celý výzkum byl prováděn ve spolupráci se dvěma nemocnicemi: Nemocnice Český Krumlov a.s., kde byly odebrány vzorky a Nemocnice a.s. Prachatice, kde probíhalo mikrobiologické zpracování. Laboratorní výzkumná část je řešena v laboratořích mikrobiologie v Nemocnici Prachatice a.s., kde probíhala identifikace jednotlivých mikroorganismů z odebraných stěrů na oddělení následné péče v Nemocnici v Českém Krumlově. Tyto stěry odráží kvalitu prováděné hygieny v souvislosti s rizikem vzniku NN. Cíle mé práce jsou zaměřeny mimo laboratorní výzkumné činnosti i na aktuální kvalitu a zpracování vnitřních dokumentů nemocnice zaměřených na prevenci nozokomiálních nákaz a jak v tomto směru vzdělává pravidelně své pracovníky - formou školení 1x ročně. V závěru práce je k dispozici souhrn izolovaných mikroorganismů a jejich vzájemné porovnání mezi sebou v rámci těchto dvou odděleních. V neposlední řadě je vyloučena přítomnost vysoce infekčních agens pro vznik nozokomiální nákazy na základě platných legislativ. Je zde možné nalézt i rezultát kvalitativního zpracování v podobě doporučeních směřujících například ke zvýšení cíleného úklidu. Celou práci, je proto možné využít pro zkvalitnění informovanosti o této problematice.
|
|
|
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
|
|
|
Hygiena rukou jako prevence nozokomiálních nákaz u zdravotnických pracovníků Nemocnice Strakonice a.s.
HRACH, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá prevencí a monitorováním infekcí, které souvisí se zdravotní péči v Nemocnici Strakonice, a.s. Hlavním cílem práce bylo analyzovat a popsat aktuální situaci v oblasti prevence nozokomiálních nákaz ve spojení s mytím rukou zdravotnických pracovníků v této nemocnici. Znalost zdravotnických pracovníků v oblasti nozokomiálních nákaz, činnost osob provádějících úklid či kvalita hygieny rukou zdravotníků byly mým hlavním zaměřením. Bakalářská práce je zaměřena na několik oddělení - hemodialýza, anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednotka intenzivní péče a v neposlední řadě gynekologicko-porodnické oddělení. Bakalářská práce má dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zaznamenány již známé poznatky v oblasti infekcí spojené se zdravotní péčí. Důraz byl kladen na techniku, způsob, kvalitu mytí a dezinfekce rukou, vysvětlení pojmu nozokomiální nákaza, rozdělení, vymezení a šíření nozokomiálních nákaz. Informaci byly získány a použity z domácí i zahraniční literatury. Praktická část se týká především krátkého výzkumu a pozorování v Nemocnici Strakonice, a.s. Hlavním cílem bylo zjistit různými metodami kvalitu nemocniční hygieny. Průzkum byl proveden pomocí semikvantitativních a kvalitativních metod. Každá metoda je v práci popsána metodicky a prakticky. Výsledky byly okomentovány v diskuzi.
|
|
|
Pilotní studie výskytu rezistentních bakteriálních kmenů u pacientů Thomayerovy nemocnice v Praze
JEŽKOVÁ, Natálie
Cílem práce bylo zjistit výskyt nejvýznamnějších bakteriálních patogenů u pacientů Thomayerovy nemocnice v Praze a možnosti využití získaných dat pro prevenci nozokomiálních infekcí. Byla analyzována data z mikrobiologických vyšetření provedených v letech 2015 -2017. Rezistence bakteriálních kmenů byla stanovena na základě výsledků testování citlivosti na antibiotika a stanovením produkce beta-laktamáz. Pro zpracování dat byl použit software obsažený v laboratorním informačním systému, který umožnil eliminaci stejných nálezů u jednoho pacienta. Byly získány údaje o nejčastěji se vyskytujících patogenech v Thomayerově nemocnici, jejich distribuci v rámci klinik a výskytu fenotypické rezistence. Nejčastějšími patogeny byly E. coli a kmeny rodu Klebsiella. Nejvyšší počty rezistentních kmenů byly zjištěny u klebsiel. V časovém horizontu tří let byl zaznamenán nárůst rezistentních kmenů na dětské klinice a oddělení geriatrie, na ostatních klinikách byl výskyt rezistentních kmenů konstantní nebo naopak v některých případech poklesl. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v případě rezistentních kmenů klebsiel na plicní klinice a na urologické klinice. Za velmi zajímavý lze považovat i nízký celkový výskyt acinetobakterů a významný pokles jejich rezistence. Spektrum detekovaných kmenů odpovídá výsledkům podobných studií prováděných v České republice. Výsledky ukazují na relativně příznivý stav výskytu rezistentních kmenů v Thomayerově nemocnici, což svědčí o úspěšném zavádění a aplikaci zásad boje proti nozokomiálním nákazám.
|
|
|
Používání rukavic při ošetřovatelské péči
REJNARTOVÁ, Květa
Současný stav: Nároky ve zdravotnictví se stále zvyšují, a to především v ošetřovatelské péči. Nedílnou součástí tohoto procesu je i ochrana před infekcí. Každá z nemocnic má vypracované standardy, v nichž se poukazuje na používání rukavic při určitých výkonech. To chrání nejen sestru, ale i pacienta před infekcemi. Povinností každého zdravotního pracovníka je tyto standardy a normy dodržovat a řídit se jimi. Bakalářská práce "Používání rukavic při ošetřovatelské péči" poukazuje na skutečný stav v dodržování standardů v praxi a ve výskytu alergií. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo ověřit teoretické poznatky v souvislosti s jejich používání k činnostem, u nichž zdravotnický personál používá rukavice, jako jsou standardy a normy, a porovnat je s reálným stavem jejich dodržování. Byly zvoleny dva cíle: 1. Zhodnotit používání rukavic ve zdravotnictví dle standardů a porovnat jejich dodržování se skutečností. 2. Zjistit výskyt alergií u zdravotnického personálu v souvislosti s použitím rukavic. Metodika: Pro empirickou část výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní výzkum. Sběr informací proběhl ve třech nemocnicích, a to anonymně. K tomuto účelu byl použit polostrukturovaný rozhovor se třemi identifikačními a osmi otevřenými otázkami. Všechny rozhovory byly přepsány a analyzovány metodou "tužka a papír". Skryté pozorování bylo provedeno předem před samotnými rozhovory a zaznamenáno do archu. Výsledky: Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že mezi teoretickou přípravou zdravotního personálu a poté praktickým prováděním výkonů dle standardů existují rozdíly. Použití rukavic je vnímáno jako něco nepodstatného a většina výkonů je provedena bez jejich použití. Zdravotnický personál si neuvědomuje důležitost standardů a chová se podle svého uvážení, bez obav z přenosu infekce. Tím neohrožuje pouze sám sebe, ale i zdraví pacienta. Výskyt alergií na latex se u zdravotnického personálu potvrdil. I přes zvýšenou kvalitu rukavic a jejich dostupnost se s tímto jevem setkáváme. Z analýzy výzkumného šetření vyplynulo, že pro dodržování standardů je rozhodující i kvalita rukavic. Závěr: Bakalářská práce prozkoumala existenci rozporů mezi teorií a praxí v péči o pacienta dle standardů. Nemocnice by se neměly zaměřovat pouze na ekonomické hledisko ochrany zdravotního personálu, ale na nákup kvalitních rukavic. Školení ohledně používání rukavic by mělo být pravidelné a obsahově sjednocené se standardy. Řešením je zvýšená kontrola ze strany vedení oddělení a pravidelné audity, dále i odpovídající motivace zdravotnického personálu ze strany managementu nemocnic. Ochrana jednotlivce je ochranou celého zdravotního zařízení. Ze strany vedení by mělo docházet ke zvýšeným kontrolám a auditům.
|
|
|
Opatření při poskytování ošetřovatelské péče v prevenci ventilátorové pneumonie
Kukol, Václav ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Feixová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá ventilátorovou pneumonií a jejími preventivními opatřeními, která lze při poskytování ošetřovatelské péče realizovat. Do teoretické části práce jsou začleněny kapitoly s obecným úvodem o nozokomiálních nákazách s podrobnějším pohledem na etiologii a epidemiologii ventilátorové pneumonie a její klinické projevy. Podrobně rozebíráme problematiku umělého zajištění dýchacích cest, ale především se soustředíme na ošetřovatelskou péči o nemocného na umělé plicní ventilaci. Zde se orientujeme především na péči o dutinu ústní, dolní dýchací cesty a péči o ventilační okruh nemocného. Velkou část tvoří kapitola o preventivních opatřeních a možnostech prevence v ošetřovatelské praxi. Empirická část práce obsahuje výzkum zaměřený na zjištění preventivních opatření, která jsou realizována v praxi, porovnání aplikace těchto opatření mezi zkoumanými zařízeními a zhodnocení jejich souladu s doporučenými postupy. Zjišťujeme také teoretickou orientaci sester v etiologii ventilátorové pneumonie a možnostech preventivních opatření. KLÍČOVÁ SLOVA nozokomiální nákaza, ošetřovatelská péče, prevence, ventilátorová pneumonie
|
|
|
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
|
|
|
Ošetřování periferních žilních vstupů
Černohorská, Jitka ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Ulrych, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřování periferních žilních katétrů. Teoretická část práce je věnována základním pojmům, jako je ošetřovatelská péče, periferní žilní katétr a komplikace s ním spojené. Velká pozornost v této práci je soustředěna na ošetřovatelskou péči před zavedením, při aplikaci katétru a po jeho zavedení. Práce nás dále seznámí s komplikacemi katétrových sepsí, které jsou následkem nozokomiálních infekcí. V praktické části byla použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků a skryté pozorování. Šetření bylo provedeno v Ústřední vojenské nemocnici - Vojenské fakultní nemocnici v Praze na různých odděleních intenzivní péče. Ze získaných dat bylo zjištěno, že 50,00 % respondentů používá při převazu periferního žilního katétru ke krytí netkanou textilii a 50,00 % respondentů používá fólii. Dále se zjistilo, že při zavádění periferního žilního katétru používá rukavice 88,10 % a při jeho převazu 82,14 % respondentů.
|
host ::
RSS.