|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Lipovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke kriminalizaci osob s netradiční SOGI. Pátá část se pak zabývá unijním právem a judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Pozornost je...
|
|
|
Princip non-refoulement a suverenita státu
Dudek, Vavřinec ; Flídrová, Eliška (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Princip non-refoulement a suverenita státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi principem non-refoulement a suverenitou státu jako základních principů uprchlického, respektive mezinárodního práva. Práce se primárně věnuje výkladu a aplikaci těchto principů v evropském kontextu. Text práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola popisuje pojem non-refoulement. Nejprve je zde podáno, v jakých právních pramenech princip non-refoulement nalezneme. Dále je vyloženo, jaký je účel tohoto principu, kdy a za jakých podmínek se aplikuje, kdo je jím vázán a které osoby chrání. Rovněž se věnuje pozornost tomu, jaké odlišné podoby má princip non- refoulement v jednotlivých subsystémech mezinárodního práva a jakou má povahu z hlediska pramenů mezinárodního práva. Druhá kapitola se zaměřuje na suverenitu státu. V úvodu kapitoly je podán stručný historický vývoj tohoto pojmu. Následně je vyloženo současné vnímání suverenity. Podrobněji se práce zaměřuje nejprve na základní definici suverenity, dále pak na odlišnosti v pohledech nauky, samotných států a mezinárodních soudů. Ve třetí, závěrečné kapitole je analyzován vztah mezi oběma popsanými principy. Vztah mezi principem non-refoulement a suverenitou je zde podřazen širší problematice vztahu mezi státem a jednotlivcem. V jednotlivých podkapitolách se...
|
|
|
Aplikace principu non - refoulement na moři
Flídrová, Eliška ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
v českém jazyce - Aplikace principu non-refoulement na moři Účelem této práce je zjistit, jak se aplikuje významný princip mezinárodního práva, a sice princip non-refoulement na moři a jaké otázky si mají státy tímto principem vázané klást, pokud jej chtějí důsledně aplikovat. Vlastní text práce se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje non-refoulement obecně a vymezuje obsah a zakotvení tohoto principu v mezinárodních i regionálních dokumentech. Zkoumám též, jaké jsou aspekty zákazu refoulement jako obyčejového práva a zda jej můžeme v dnešní době považovat za mezinárodní obyčej, či nikoliv. V druhé kapitole se objevuje exkurs do mořského práva a nezbytné vymezení jednotlivých pásem moře na vnitřní vody, pobřežní vody, přilehlé pásmo a volné moře. V této kapitole se též zaměřuji na možnost aplikace non refoulement mimo hranice státu, tj. jeho extrateritoriální účinek. V neposlední řadě je třeba ve vztahu k operacím prováděným na moři vymezit jejich charakter a odlišná práva a povinnosti z nich vyplývající. V podkapitolách se objevuje problematika operací "pátrání a záchrany" neboli "search and rescue" a dále též problematika námořních zábranných programů, přičemž je zde rozebrán případ lodi Tampa a rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ve věci Sale, Acting Commissioner, INS v....
|
|
|
Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání
Smutná, Anna ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce se zabývá klíčovým principem mezinárodního uprchlického práva, kterým je princip non-refoulement. V nejširším slova smyslu znamená tento princip zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv. Princip non-refoulement je vyjádřen v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951, ale byl rozvinut také ve smlouvách mezinárodního práva lidských práv jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech či regionální Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Jeho vyjádření nalezneme i ve Společném evropském azylovém systému, sdíleném členskými státy Evropské unie. Prvním cílem této práce je zjištění přesného obsahu principu nenavracení s ohledem na jeho vývoj a současný výklad v mezinárodním právu. Druhým cílem práce je analýza obsahu téhož principu v právu Evropské unie a posouzení souladu této úpravy s mezinárodním právem. Práce je s ohledem na větší přehlednost rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První kapitola pojednává o úpravě principu v Úmluvě o právním postavení uprchlíků a přihlíží také k jeho vývoji v oblasti mezinárodního práva lidských práv. Význam principu je zjišťován prostřednictvím výkladových pravidel Vídeňské úmluvy o smluvním právu s ohledem na názory nauky a UNHCR. Tato...
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity: Kritika lidskoprávního přístupu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke...
|
|
|
Aplikace principu non-refoulement ve vztahu k národní bezpečnosti
Stejskal, Zdeněk ; Flídrová, Eliška (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
v češtině V moderním a rychle se měnícím světě dnešních uprchlíků a migrantů hrají zásadní roli jak národní bezpečnost, tak princip non-refoulement. Na jedné straně jde o mezinárodněprávní závazek států nenavracet ty, kterým by v jejich domovských zemích mohlo hrozit mučení nebo různé jiné druhy nedovoleného zacházení. Na straně druhé je to legitimní zájem každého státu na zachování jeho nejzákladnějších zájmů, což lze souhrnně označit jako národní bezpečnost státu. Analýza a objasnění komplikovaného a často napjatého vztahu mezi oběma zájmy je cílem předkládané práce. Práce užívá deskriptivní a analytickou metodu. Praxe států v jednotlivých případech je důkladně analyzována skrze příslušnou rozhodovací praxi judiciálních a kvazijudiciálních orgánů. Rozsah předkládané práce je omezen výhradně na euroamerickou oblast. Zásadní roli hrají podrobné kapitoly věnované vymezení obou zkoumaných jevů. Vzhledem k tomu, že definice principu non-refoulement se v jednotlivých oblastech mezinárodního práva liší, bylo by obtížné tento princip správně aplikovat bez jeho úplného pochopení. Samotné vymezení národní bezpečnosti rovněž představuje náročný úkol, který je třeba pečlivě uchopit. Proto jsou dvě rozsáhlé kapitoly práce věnovány představení nezbytných souvislostí obou těchto pojmů. Závěr předkládané práce...
|
|
|
Princip non-refoulment a koncept bezpečných zemí
Brychtová, Karolína ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá konceptem bezpečných zemí. Rozlišuje se přitom především bezpečná země původu a bezpečná třetí země. Při aplikaci konceptu bezpečných zemí jsou státy limitovány svými mezinárodněprávními závazky, a to zejména tzv. principem non-refoulement. Koncept bezpečných zemí nad to nelze zkoumat ani aplikovat bez přihlédnutí k principu non-refoulement. Princip non-refoulement proto tvoří další tematický celek této diplomové práce. Princip non-refoulement je v této diplomové práci zkoumán zejména ve znění a rozsahu, v jakém je definován Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Předmětem zkoumání této diplomové práce je určení, jestli je koncept bezpečných zemí v souladu s principem non-refoulement. Další výzkumnou otázkou je, jaký má a jaký by měl mít princip non-refoulement vliv na postup států, když koncept bezpečných zemí aplikují. Diplomová práce je zaměřena na fungování konceptu bezpečných zemí v Evropě, resp. v Evropské unii. Právní úpravu bezpečných zemí lze v EU najít v právních normách, které náležejí do tzv. společného evropského azylového systému. Středobodem společného evropského azylového systému je princip vzájemné důvěry (mutual trust), který je proto rovněž v této diplomové práci podroben přezkumu.
|
|
|
Povaha a rozsah principu non-refoulement
Cenklová, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce pojednává o stěžejním principu mezinárodního uprchlického práva, jímž je princip non-refoulement. Prostřednictvím tohoto principu jsou oprávněné osoby chráněny před navrácením do země jejich původu, kde jim hrozí nebezpečí vyjmenované v jednotlivých dokumentech. Účelem této práce je vymezení a analýza povahy, rozsahu a obsahu tohoto principu v jednotlivých mezinárodních a regionálních dokumentech a jejich následné porovnání. Vlastní text práce se skládá ze sedmi hlavních kapitol. První kapitola obsahuje stručné vymezení dokumentů, v nichž je princip non-refoulement zakotven. V druhé kapitole se věnuji rozsahu principu. V rámci této kapitoly řeším otázku osobního a územního rozsahu. Ve třetí kapitole se zabývám povahou principu v jednotlivých dokumentech a rovněž existencí a výkladem výjimek z toho principu. V této kapitole se věnuji především analýze Úmluvy o právním postavení uprchlíků vzhledem k tomu, že právě tato výjimky zakotvuje. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na detailnější rozbor povahy, rozsahu a obsahu principu v jednotlivých dokumentech. Zkoumám zde, jaké části principu jsou v těchto dokumentech shodné či podobné a které se naopak liší. V páté kapitole je rozebrána problematika kontrolovatelnosti dodržování principu non-refoulement. Uvádím zde...
|
|
|
Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání
Smutná, Anna ; Honusková, Věra (oponent) ; Balaš, Vladimír (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce se zabývá klíčovým principem mezinárodního uprchlického práva, kterým je princip non-refoulement. V nejširším slova smyslu znamená tento princip zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv. Princip non-refoulement je vyjádřen v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951, ale byl rozvinut také ve smlouvách mezinárodního práva lidských práv jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech či regionální Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Jeho vyjádření nalezneme i ve Společném evropském azylovém systému, sdíleném členskými státy Evropské unie. Prvním cílem této práce je zjištění přesného obsahu principu nenavracení s ohledem na jeho vývoj a současný výklad v mezinárodním právu. Druhým cílem práce je analýza obsahu téhož principu v právu Evropské unie a posouzení souladu této úpravy s mezinárodním právem. Práce je s ohledem na větší přehlednost rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První kapitola pojednává o úpravě principu v Úmluvě o právním postavení uprchlíků a přihlíží také k jeho vývoji v oblasti mezinárodního práva lidských práv. Význam principu je zjišťován prostřednictvím výkladových pravidel Vídeňské úmluvy o smluvním právu s ohledem na názory nauky a UNHCR. Tato...
|
|
|
Aplikace principu non - refoulement na moři
Flídrová, Eliška ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
v českém jazyce - Aplikace principu non-refoulement na moři Účelem této práce je zjistit, jak se aplikuje významný princip mezinárodního práva, a sice princip non-refoulement na moři a jaké otázky si mají státy tímto principem vázané klást, pokud jej chtějí důsledně aplikovat. Vlastní text práce se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje non-refoulement obecně a vymezuje obsah a zakotvení tohoto principu v mezinárodních i regionálních dokumentech. Zkoumám též, jaké jsou aspekty zákazu refoulement jako obyčejového práva a zda jej můžeme v dnešní době považovat za mezinárodní obyčej, či nikoliv. V druhé kapitole se objevuje exkurs do mořského práva a nezbytné vymezení jednotlivých pásem moře na vnitřní vody, pobřežní vody, přilehlé pásmo a volné moře. V této kapitole se též zaměřuji na možnost aplikace non refoulement mimo hranice státu, tj. jeho extrateritoriální účinek. V neposlední řadě je třeba ve vztahu k operacím prováděným na moři vymezit jejich charakter a odlišná práva a povinnosti z nich vyplývající. V podkapitolách se objevuje problematika operací "pátrání a záchrany" neboli "search and rescue" a dále též problematika námořních zábranných programů, přičemž je zde rozebrán případ lodi Tampa a rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ve věci Sale, Acting Commissioner, INS v....
|
host ::
RSS.