|
|
Mechanizmy svalové netřesové termogeneze
Vávrová, Anna ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Galatík, František (oponent)
Schopnost regulace tělesné teploty je klíčová pro přežití a evoluci organismů. Endotermové mají efektivní mechanismy tvorby tepla, mezi které patří svalový třes a netřesová termogeneze (NST), ke které dochází převážně v hnědé tukové tkáni a svalu. Svalová NST je komplexní proces zahrnující více mechanismů, klíčovou roli však pravděpodobně hraje efekt sarkolipinu na protein SERCA, kdy dochází ke štěpení ATP bez přečerpání Ca2+ do sarkoendoplasmatického retikula doprovázené vznikem tepla. Další klíčové proteiny svalové NST jsou např. ryanodinové receptory, regulující vápníkové koncentrace, a fosfolamban, regulující aktivitu SERCA. Zásadní roli hraje také aktivita mitochondrií. Schopnost svalové NST závisí na ontogenetickém stádiu organismu a na vnějších podmínkách, kterým je vystaven. Kromě tepelné homeostázy mají tyto mechanismy zásadní vliv také na regulaci celotělového metabolismu a mohou sloužit jako ochrana před obezitou indukovanou dietou. Stejně jako jiné termogenní mechanismy i svalová NST je energeticky náročný proces a proto poznání jejích procesů a schopnost jejich regulace by mohlo přinést novou cestu v léčbě obezity a s ní souvisejících metabolických onemocnění. Klíčová slova: netřesová termogeneze, sarkolipin, SERCA, sval, hnědá tuková tkáň
|
|
|
Hnědá tuková tkáň a její pozitivní účinky
Máchová, Magdaléna ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Haasová, Eliška (oponent)
Hnědá tuková tkáň (BAT) je specializovaný typ tukové tkáně, která hraje významnou roli v netřesové termogenezi vyvolané nejčastěji po chladové aklimaci. Mnoho studií také zdůrazňuje roli BAT i v ovlivňování kardiovaskulárního systému a tím i obezity, diabetu mellitu 2. typu, aterosklerózy a inzulínové resistence. BAT má ochranný účinek proti oxidativnímu stresu a nedávné studie naznačují, že má také potenciální terapeutický význam pro léčbu rakoviny a osteoporózy, přičemž může hrát roli i v imunomudulačních účincích organismu. Klíčová slova: hnědá tuková tkáň, netřesová termogeneze, chladová aklimace, β- adrenergní receptor, terapeutický potenciál
|
|
|
Gamma-delta T lymfocyty v tukové tkáni
Sztoláriková, Adéla ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent)
T lymfocyty jsou unikátním typem T lymfocytů, které se díky svým vlastnostem podobným buňkám vrozené imunity řadí mezi takzvané vrozené lymfocyty. Přestože jde o minoritní typ T lymfocytů v periferní krvi, vyskytují se s vyšším zastoupením v mnoha periferních tkáních, kde se podílí na imunitních reakcích na napadení infekčními patogeny a na transformaci buněk. Mimo to mají roli i v rozvoji některých autoimunitních onemocnění. V posledních letech začíná být oceňována i role T lymfocytů v opravě poškození a udržování homeostáze tkání. Tato práce se zabývá charakterizací T lymfocytů, konkrétně T lymfocytů rezidentních v tukové tkáni. T lymfocyty mají vliv na homeostázu tukové tkáně a na celkový energetický metabolismus organismu. Popsány jsou funkce T lymfocytů za fyziologických i nefyziologických podmínek, včetně vlivu na rozvoj obezity a metabolického syndromu. Krátce jsou zmíněny i možné aplikace těchto lymfocytů v léčbě těchto onemocnění.
|
|
|
Vliv chladové expozice na tělesné charakteristiky dospělých
ANDERLOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na chování hnědé tukové tkáně (BAT), je-li aktivována chladovou expozicí. V této tkáni poté probíhá netřesová termogeneze, při níž se vytváří teplo. Z tohoto důvodu se nabízí možnost aktivovat BAT studenou sprchou, při níž dojde k dané termogenezi, a sledovat dopad na změnu tělesných charakteristik dospělého člověka. Výzkumu otužování se zúčastnilo 48 studentů ve věku 19-26 let, kteří se sprchovali studenou vodou několikrát týdně. Jedna skupina se otužovala 11 měsíců, druhá tři měsíce. Jejich tělesné složení bylo měřeno přístrojem Bodystat a kožní řasy na čtyřech místech těla pomocí kaliperu, a to vždy na začátku a na konci výzkumu. Naměřená data byla zpracována a vyhodnocena. Důležitý výsledek nalezneme u experimentálních skupin, kde s přibývajícím počtem otužování docházelo k nárůstu tukové tkáně i přesto, že výsledek není statisticky průkazný.
|
|
|
Netřesová termogeneze - UCP1 a další alternativní mechanismy
Kružíková, Nikola ; Zouhar, Petr (vedoucí práce) ; Tauchmannová, Kateřina (oponent)
Adaptivní termogeneze je přirozený mechanismus, kterým endotermní organismy cíleně zvyšují svůj bazální metabolický obrat za účelem udržení stálé tělesné teploty. Při akutním vystavení subtermoneutrálním teplotám je první reakcí organismu třes, který je postupně nahrazován netřesovou termogenezí. Netřesová termogeneze u savců je nejčastěji spojována s proteinem UCP1, který se vyskytuje ve vnitřní mitochondriální membráně buněk tukové tkáně. UCP1 v aktivním stavu odpřahuje dýchací řetězec od syntézy ATP, a tím umožňuje významné navýšení metabolického obratu. Kromě UCP1 se uvažuje i o alternativních mechanismech netřesové termogeneze - zejména o sarkolipinem zprostředkovaném odpřažení hydrolýzy ATP od čerpání vápenatých iontů pumpou SERCA v kosterních svalech, o hydrolýze kreatinfosfátu v tukové tkáni či o "prázdném" cyklování triacylglycerolů a zpětné re-esterifikaci mastných kyselin. Důkazy o významnějším zapojení těchto mechanismů do adaptivní netřesové termogeneze jsou však většinou pouze nepřímé a dosud nejednoznačně přijímané. Detailnější porozumění procesům netřesové termogeneze přitom zůstává v centru pozornosti, protože slibuje odhalit potenciální cíle pro farmakologickou manipulaci energetického výdeje a tím otevřít nové cesty k redukci obezity a s ní spojených zdravotních komplikací....
|
|
|
Vliv otužování na BMI index, resp. prevalenci obezity vybraného vzorku populace
OSTRÁ, Marie
Diplomová práce se opírá o recentní důkazy přítomnosti a funkčnosti hnědé tukové tkáně (Brown Adipose Tissue, BAT) u lidí, které přinesly zvýšený zájem o netřesovou termogenezi a roli BAT při metabolismu. Protože BAT je obecně aktivována chladovou expozicí, nabízí se otázka vztahu mezi množstvím tělesného tuku, resp. BMI indexem a pravidelnou chladovou expozicí. Výzkumu otužování (studenou sprchou několikrát týdně po dobu tří měsíců) se zúčastnilo celkem 49 probandů ve věkovém rozmezí 19 - 25 let. Všichni byli změřeni před a po otužování na přístroji Bodystat, kde bylo zjištěno procento tělesného tuku, procento aktivní tělesné hmoty (ATH), procento beztukové tělesné hmoty, procento tělesné vody, BMI a WHR index. Následně byly zjištěné charakteristiky porovnány a vyhodnoceny. Důležitým výsledkem je rozdíl v procentech tělesného tuku, kde v důsledku otužování a předpokládané aktivace BAT došlo k statisticky významné redukci tělesného tuku u experimentální skupiny žen. Lze konstatovat, že otužování může mít významný potenciál v boji proti obezitě.
|
host ::
RSS.