|
|
From Neo-Ottomanism to Pragmatism? Turkey's Foreign Policy in Bosnia and Herzegovina since 2009
Makovac, Mirna ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bibliographic note MAKOVAC, Mirna. "From Neo-Ottomanism to Pragmatism? Turkey's Foreign Policy in Bosnia and Herzegovina since 2009." Master's Thesis, Charles University, 2023. Abstract The thesis aims to analyze the development of Turkey's foreign policy towards Bosnia and Herzegovina since 2009, with a focus on the reciprocity between neo-Ottomanism and pragmatism. This will be presented following the political, cultural, and economic role of Turkey in Bosnia and Herzegovina. The main argument of the thesis is that there has been a shift from a values-based approach towards a more pragmatic orientation in Turkey's relations with Bosnia and Herzegovina. The thesis aims to answer the research question of to what extent has this shift had any impact on its relations with Bosnia and Herzegovina since 2009. The findings indicate that Turkey's foreign policy in Bosnia and Herzegovina can be seen as a blend of both neo- Ottoman and pragmatic elements, depending on Turkey's activity in the country, but in recent years pragmatism prevails. In spite of that, pragmatism didn't negatively affect the positive and close relations between Turkey and Bosnia and Herzegovina but it further strengthened the ties between these countries. Keywords Turkey, Bosnia and Herzegovina, foreign policy, diplomacy, neo-Ottomanism,...
|
|
|
Neo-Ottomanism in Turkish Foreign Policy and Changes during the Erdogan Era
Hurych, Vladimír ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Neo-Ottomanism in Turkish Foreign Policy and Changes during the Erdoğan era Autor: Vladimír Hurych Abstrakt V listopadových volbách roku 2002 zaznamenala nově vzniklá Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) masivní volební vítězství, které významným způsobem přepsalo dosavadní převládající zahraničně politickou identitu země. Strana AKP založená na islámských hodnotách v čele s jejími leadery Recepem Tayyipem Erdoğanem, Abdullahem Gülem a Ahmetem Davutoğlu spustili rozsáhlou transformaci turecké společnosti a začali prosazovat hospodářské tržně orientované reformy a zdůrazňovali roli demokratických institucí a možného budoucího členství v Evropské unii. Nová vládní garnitura AKP také přímo změnila zahraničně politickou identitu - tzv. neoottomanismus. Tento koncept pramení v 90. letech ve snaze bývalého prezidenta Turguta Özala, který se již odvolával na historické, kulturní a náboženské dědictví Osmanské říše. S ohledem na měnící se domácí identitu, neoottomanismus vládnoucí strany sloužil jako ideologické vodítko pro postupnou změnu zahraničněpolitické identity s důrazem na islámský narativ a prostředky tzv. soft power. Práce analyzuje jak nová vláda AKP po roce 2002 redefinovala roli Turecka s ohledem na geopolitickou pozici země na Blízkém východě. Turecko upozorňuje na svůj význam a roli regionální...
|
|
|
Analýza neoosmanismu a jeho působení v oblasti Západního Balkánu: Komparace Srbska a Bosny a Hercegoviny
Prestaš, Ivan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce pod názvem: Neoosmanismus a jeho působení v oblasti západního Balkánu: Komparace Srbska a Bosny a Hercegoviny analyzuje stav turecké zahraniční politiky a její postoj vůči západobalkánským státům. Cílem práce je analyzovat tureckou expanzionistickou zahraniční politiku už ne z vojenského, ale z ekonomického pohledu. Práce je rozdělena do třech částí. První část je věnována Turecku a tomu, jak se měnilo jeho postavení na regionální a světové politické scéně. Následující část práce se zabývá vývojem jak bosensko- tureckých vztahů, tak i srbsko-tureckých vztahů za posledních deset let. Poslední a nejvýznamnější kapitola analyzuje ekonomický aspekt neoosmanismu. Na základě analýzy tureckých investic do výše zmíněných západobalkánských států a dalších ekonomických parametrů (vývoz a dovoz) vyplývá, že se Turecko pomocí tzv. soft power stává významným hráčem v tomto velmi bouřlivém regionu. Za pomocí komparativní analýzy dvou případových studií bylo utvrzeno, že se ve středu zájmu ještě stále nachází Bosna a Hercegovina, která je považována spolu s Albánií za nejvýznamnějšího tureckého partnera na Balkáně. Na druhé straně ochota Srbska spolupracovat s Tureckem, která se projevuje otevíráním srbského trhu pro turecké investory, by mělo v budoucnu dosáhnout anebo i přesáhnout míru investic...
|
|
|
Podoby politiky neoosmanismu na příkladu tureckých komunit v Bosně a Hercegovině a Kosovu
Blinka, Jakub ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje turecké menšině v Kosovu, a to především její roli v současných kosovsko-tureckých vztazích. V rámci práce je zkoumána percepce tureckého angažmá v Kosovu mezi příslušníky této komunity a jejich sounáležitost s kosovským státem. Téma bude navíc dáno do souvislostí s předešlým autorovým výzkumem turecké komunity v Bosně a Hercegovině. Práce je rozdělena do několika částí, v prvním oddíle je věnovaná pozornost teoretickému ukotvení na základě turecké zahraničněpolitické doktríny strategické hloubky, tzv. neoosmanismu a teoretických základech studia národa, nacionalismu a identit. Dále budou představeny historické a současné vztahy Turecka a Kosova, což bude doplněno i základními informacemi o kosovské menšině Turků. Stěžejní částí této práce je kapitola věnující se analýze dat z terénního šetření, které bylo provedeno ve dvou kosovských lokalitách (Mamuša a Prizen) v roce 2019. Výsledky této analýzy jsou porovnány se závěry výzkumu zrealizovaného v Bosně a Hercegovině v roce 2017, na jejichž základě je zhodnocena turecká strategie vůči těmto balkánským zemím. Klíčová slova: neoosmanismus, Kosovo, turecká menšina, národní identita
|
|
|
The 2016 Coup d'Etat Attempt in Turkey and its Impact in Kosovo: A look into the Media Discourse Surrounding the 2018 Gulenist Extraditions and the Resulting Turkish-Kosovo Relationship.
Day, Ryan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
The overall purpose of this thesis is three folded; to analyze Turkey's constantly changing influence since the 1990s in the Western Balkans, consider the failed 2016 coup attempt in Turkey and the anti-Gülenist campaign by Erdogan in the region (with Kosovo as the focus), and to delve into the international and local media discourse surrounding the deportations of suspected Gülenist from Kosovo with the help of Turkish intelligence on March 29, 2018. Employing a mixed methodology approach, the author evaluated existing sources in an attempt to answer the research question; "In what ways has the 2016 Coup d'état attempt in Turkey resonated in the Western Balkans, and how did the local and international media discourse portray the 2018 Gülenists extraditions from Kosovo to Turkey?" The research holds that while the media discourse displayed Kosovo and Turkey's actions as being in violation of numerous international laws, the issue was quickly swept away from the spotlight. Since 2012 (the beginning of the Erdogan-Gülen rift) and especially following the 2016 failed coup attempt in Turkey, Erdogan has been emboldened by his growing personal relationships with key Balkan politicians. This has led to continued demands (thus far met with little success) that Western Balkan states arrest and deport...
|
|
|
Neo-Ottomanism in Turkish Foreign Policy and Changes during the Erdogan Era
Hurych, Vladimír ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Neo-Ottomanism in Turkish Foreign Policy and Changes during the Erdoğan era Autor: Vladimír Hurych Abstrakt V listopadových volbách roku 2002 zaznamenala nově vzniklá Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) masivní volební vítězství, které významným způsobem přepsalo dosavadní převládající zahraničně politickou identitu země. Strana AKP založená na islámských hodnotách v čele s jejími leadery Recepem Tayyipem Erdoğanem, Abdullahem Gülem a Ahmetem Davutoğlu spustili rozsáhlou transformaci turecké společnosti a začali prosazovat hospodářské tržně orientované reformy a zdůrazňovali roli demokratických institucí a možného budoucího členství v Evropské unii. Nová vládní garnitura AKP také přímo změnila zahraničně politickou identitu - tzv. neoottomanismus. Tento koncept pramení v 90. letech ve snaze bývalého prezidenta Turguta Özala, který se již odvolával na historické, kulturní a náboženské dědictví Osmanské říše. S ohledem na měnící se domácí identitu, neoottomanismus vládnoucí strany sloužil jako ideologické vodítko pro postupnou změnu zahraničněpolitické identity s důrazem na islámský narativ a prostředky tzv. soft power. Práce analyzuje jak nová vláda AKP po roce 2002 redefinovala roli Turecka s ohledem na geopolitickou pozici země na Blízkém východě. Turecko upozorňuje na svůj význam a roli regionální...
|
|
|
Analýza neoosmanismu a jeho působení v oblasti Západního Balkánu: Komparace Srbska a Bosny a Hercegoviny
Prestaš, Ivan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce pod názvem: Neoosmanismus a jeho působení v oblasti západního Balkánu: Komparace Srbska a Bosny a Hercegoviny analyzuje stav turecké zahraniční politiky a její postoj vůči západobalkánským státům. Cílem práce je analyzovat tureckou expanzionistickou zahraniční politiku už ne z vojenského, ale z ekonomického pohledu. Práce je rozdělena do třech částí. První část je věnována Turecku a tomu, jak se měnilo jeho postavení na regionální a světové politické scéně. Následující část práce se zabývá vývojem jak bosensko- tureckých vztahů, tak i srbsko-tureckých vztahů za posledních deset let. Poslední a nejvýznamnější kapitola analyzuje ekonomický aspekt neoosmanismu. Na základě analýzy tureckých investic do výše zmíněných západobalkánských států a dalších ekonomických parametrů (vývoz a dovoz) vyplývá, že se Turecko pomocí tzv. soft power stává významným hráčem v tomto velmi bouřlivém regionu. Za pomocí komparativní analýzy dvou případových studií bylo utvrzeno, že se ve středu zájmu ještě stále nachází Bosna a Hercegovina, která je považována spolu s Albánií za nejvýznamnějšího tureckého partnera na Balkáně. Na druhé straně ochota Srbska spolupracovat s Tureckem, která se projevuje otevíráním srbského trhu pro turecké investory, by mělo v budoucnu dosáhnout anebo i přesáhnout míru investic...
|
|
|
Turecká komunita v Sarajevu po roce 1995
Blinka, Jakub ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Ve své práci se pokusím přiblížit tureckou komunitu žijící v Sarajevu. Budu zkoumat nejen motivaci Turků k přesídlení, ale i jejich vztah k bosenskému státu, jejich sociální a ekonomické zázemí, jazykovou praxi i např. volnočasové aktivity. Práce bude rozdělena do tří částí. V prvním celku se budu zabývat historickým vývojem Bosny a Hercegoviny a dědictvím, které zde zanechala Osmanská říše. V druhé části nastíním současné politicko- ekonomické vztahy Turecka a Bosny a Hercegoviny po roce 1995. Toto prohlubování vzájemných vztahů je nedílně spjato s počátkem migrace Turků do Bosny a Hercegoviny. Třetí část bude věnována samotnému terénnímu výzkumu komunity. Tuto problematiku není možné podložit přesnými čísly a oficiálními statistikami. Přestože nedávno byly zveřejněny konečné výsledky tři roky starého sčítání lidu, počet turecké komunity se nedozvíme, jelikož kolonka etnické a národnostní příslušnosti není, kromě třech konstitutivních národů, ve finální zprávě specifikována. Poznatky o komunitě se zakládají primárně na výsledcích terénního výzkumu, jelikož neexistují práce, které by se danou problematikou zabývaly. Klíčová slova turecká menšina, Bosna a Hercegovina, Sarajevo, neoosmanismus, migrace
|
|
|
Turecká zahraniční politika vůči Sýrii v letech 2002 až 2011
Jirásek, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce se zabývá tureckou zahraniční politikou vůči Sýrii v letech 2002 až 2011. V tomto období v Turecku vládla Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Ta se oproti předchozím vládám začala více angažovat na Blízkém východě a její zahraniční politika byla často nazývána "neoosmanskou". AKP zavedla do turecké zahraniční politiky koncepty "žádné problémy se sousedy" a "strategickou hloubku". Dále Turecko v tomto období začalo více využívat "soft power". Práce tyto čtyři prvky hledá v turecké zahraniční politice vůči Sýrii. Ačkoliv turecká zahraniční politika vůči Sýrii v letech 2002 až 2011 obsahuje řadu prvků neoosmanismu, "žádných problémů se sousedy", "strategické hloubky" i "soft power", nedá se říci, že by byla řízena zcela těmito koncepty.
|
|
|
The aspects of neo-Ottomanism in the Turkish foreign policies toward Albania, Bosnia-Herzegovina and Kosovo
Nagy, Gergely ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce se zabývá aspekty neo-Ottomanism v turecké zahraniční politiky na tři balkánské země - Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo - se zaměřením na vývoj v posledním desetiletí. Turecko se stalo docela aktivní na Balkáně a v těchto zemích v posledních několika letech však tento aktivismus není bez antecendents. Tyto oblasti byly jádrem evropského území Osmanské říše, a po rozpuštění této jednotky, Turecko stále připojen zvláštní význam těchto zemí, i když během studené války byly vztahy chladič. Na druhou stranu, s pádem železné opony, vzestup AK strany vládní pozice a Ahmet Davutoglu se stal ministrem zahraničních věcí v Turecku, na Balkáně začal dostávat konkrétní "výsluní" v turecké zahraniční politiky. Nové nápady,, výrazy přístupy byly začleněny do které sebevědomý a asertivní zahraniční politiku Turecka. Nicméně, tato nová politika, jen neo-Ottomanism v mnoha případech, infered kritiky i od západu a od místních politiků na Balkáně taky. Práce si klade za cíl předělat a předělat tento výraz zvýraznění jiné, pozitivní prvky toho. Turecko politické, ekonomické, kulturní a vojenské vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou a Kosovem se vyvíjejí bezprecedentní rychlostí v těchto dnech ale Osmanská minulosti a etnické rozdíly zpochybňují v některých případech o záměrech v Turecku. Nicméně, ekonomika...
|
host ::
RSS.