Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Porovnání konvenčních PTP a PTN s proudovými a napěťovými senzory
Dvořák, Petr ; Drápela, Jiří (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konvenčními přístrojovými transformátory a proudovými a napěťovými senzory. První polovina práce popisuje zejména základní pojmy a třídy přesnosti těchto převodníků používaných v elektrických rozvodnách. Důraz je kladen především na vzájemné rozdíly. Ve druhé polovině práce je uveden přesný typ převodníků, které jsou instalovány v rozvodně Medlánky. Z dlouhodobého monitoringu z této rozvodny je provedena analýza naměřených dat a porovnání výsledků z klasických přístrojových transformátorů oproti výsledkům z modernějších senzorů.
Porovnání použití přístrojových transformátorů a senzorů v aplikacích s ochranou REF 542plus
Hrycík, Tomáš ; Majer, Karol (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na využití přístrojových transformátorů a senzorů v oblasti průmyslového chránění. Jedná se o přístrojový transformátor proudu, přístrojový transformátor napětí, proudový senzor využívající Rogowského cívku a napěťový senzor, který je založen na principu napěťového děliče. Pomocí těchto měřících členů získáváme údaje o veličinách měřených v rozvaděčích vysokého napětí. Bez nich by nebylo možné tyto veličiny porovnávat a následně zpracovávat nebo vyhodnocovat. K vyhodnocení slouží ochranný terminál REF542plus, který zastává funkci měřící, monitorovací, ovládací a ochrannou. Po zvládnutí teorie týkající se senzorů a přístrojových transformátorů, si řekneme něco o zpracování vstupního analogového signálu, jaké jsou rozdíly mezi zpracováním signálu ze senzorů a klasických konvenčních transformátorů. Zmíníme se o typech analogových karet ochranného terminálu. Pro senzory jsou konstruovány jinak než pro přístrojové transformátory. Pro zpracování signálu hrají velkou roli frekvenční filtry a analogově digitální převodník (sigma-delta).Popíšeme si funkce a možnosti zařízení REF542plus. Praktická část bude založena na testování ochranných funkcí ve spojení ochranného terminálu se senzory a přístrojovými transformátory. Jako ochranné funkce pro testování jsme vybrali zemní směrovou ochranu a diferenciální (rozdílovou ochranu). Tyto ochrany jsou teoreticky popsány ve vlastní kapitole. Měření bude provedeno sekundárně, tzn. vstupní veličiny na analogovou kartu REF542plus budou simulovány testerem. Ve výsledku se dozvíme jak je ochranný terminál schopný zpracovávat tyto signály.Zaměříme se na nízké nastavení ochranných funkcí a použijeme pro měření malé proudy a napětí. Tak bychom mohli ověřit funkčnost ochrany při jejích krajních možnostech. Budeme proměřovat vypínací charakteristiky u obou ochranných funkcí a zároveň měřit vypínací časy, tj. za jakou dobu je ochrana schopna zareagovat a sepnout vypínací výstup.
Návrh digitálního optického výstupu
Kubáč, Stanislav ; Beneš, Petr (oponent) ; Klusáček, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce popisuje principy meření střídavého proudu a napětí pomocí konvečních a nekonvečních senzorů. Poukazuje na specifické parametry spojené s principy měření, výhody a nevýhody jednotlivých postupů měření, typy výstupních signálů, přesnosti, omezení, způsob napájení a jiné. Součástí práce je nalezení optimalní měřicí metody, kterou by bylo možné aplikovat do praxe pro měření střídavách proudů a napětí. Podstatná část práce se pak týká realizace optimální metody měření střídavého proudu.
Studium vlastností membránového napěťového senzoru ASAP1 exprimovaného v buněčné linii HEK 293
Sanetrníková, Dominika ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se v úvodu věnuje seznámení s plasmidovou DNA, která se v podobě vektoru využívá v molekulární biologii. Ve formě fluorescenčních sond lze plasmidy využít pro měření změn membránového potenciálu. Do jejich struktury se přidává barvivo fluorofor. Důležitým zástupcem této práce je fluorescenční sonda ASAP1, která obsahuje zelený fluorescenční protein, jehož reakcí na změnu membránového potenciálu je pokles intenzity emitovaného světla. Cílem práce bylo provést chemickou transfekci tohoto plasmidu do buněčné linie HEK293 a provést jeho charakterizaci. V práci je rovněž navržena metoda pro analýzu časového průběhu změn fluorescence v závislosti na depolarizaci buněčné membrány. V závěru práce je popsán uskutečněný experiment včetně diskuze získaných výsledků.
Porovnání konvenčních PTP a PTN s proudovými a napěťovými senzory
Dvořák, Petr ; Drápela, Jiří (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konvenčními přístrojovými transformátory a proudovými a napěťovými senzory. První polovina práce popisuje zejména základní pojmy a třídy přesnosti těchto převodníků používaných v elektrických rozvodnách. Důraz je kladen především na vzájemné rozdíly. Ve druhé polovině práce je uveden přesný typ převodníků, které jsou instalovány v rozvodně Medlánky. Z dlouhodobého monitoringu z této rozvodny je provedena analýza naměřených dat a porovnání výsledků z klasických přístrojových transformátorů oproti výsledkům z modernějších senzorů.
Studium vlastností membránového napěťového senzoru ASAP1 exprimovaného v buněčné linii HEK 293
Sanetrníková, Dominika ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se v úvodu věnuje seznámení s plasmidovou DNA, která se v podobě vektoru využívá v molekulární biologii. Ve formě fluorescenčních sond lze plasmidy využít pro měření změn membránového potenciálu. Do jejich struktury se přidává barvivo fluorofor. Důležitým zástupcem této práce je fluorescenční sonda ASAP1, která obsahuje zelený fluorescenční protein, jehož reakcí na změnu membránového potenciálu je pokles intenzity emitovaného světla. Cílem práce bylo provést chemickou transfekci tohoto plasmidu do buněčné linie HEK293 a provést jeho charakterizaci. V práci je rovněž navržena metoda pro analýzu časového průběhu změn fluorescence v závislosti na depolarizaci buněčné membrány. V závěru práce je popsán uskutečněný experiment včetně diskuze získaných výsledků.
Porovnání použití přístrojových transformátorů a senzorů v aplikacích s ochranou REF 542plus
Hrycík, Tomáš ; Majer, Karol (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na využití přístrojových transformátorů a senzorů v oblasti průmyslového chránění. Jedná se o přístrojový transformátor proudu, přístrojový transformátor napětí, proudový senzor využívající Rogowského cívku a napěťový senzor, který je založen na principu napěťového děliče. Pomocí těchto měřících členů získáváme údaje o veličinách měřených v rozvaděčích vysokého napětí. Bez nich by nebylo možné tyto veličiny porovnávat a následně zpracovávat nebo vyhodnocovat. K vyhodnocení slouží ochranný terminál REF542plus, který zastává funkci měřící, monitorovací, ovládací a ochrannou. Po zvládnutí teorie týkající se senzorů a přístrojových transformátorů, si řekneme něco o zpracování vstupního analogového signálu, jaké jsou rozdíly mezi zpracováním signálu ze senzorů a klasických konvenčních transformátorů. Zmíníme se o typech analogových karet ochranného terminálu. Pro senzory jsou konstruovány jinak než pro přístrojové transformátory. Pro zpracování signálu hrají velkou roli frekvenční filtry a analogově digitální převodník (sigma-delta).Popíšeme si funkce a možnosti zařízení REF542plus. Praktická část bude založena na testování ochranných funkcí ve spojení ochranného terminálu se senzory a přístrojovými transformátory. Jako ochranné funkce pro testování jsme vybrali zemní směrovou ochranu a diferenciální (rozdílovou ochranu). Tyto ochrany jsou teoreticky popsány ve vlastní kapitole. Měření bude provedeno sekundárně, tzn. vstupní veličiny na analogovou kartu REF542plus budou simulovány testerem. Ve výsledku se dozvíme jak je ochranný terminál schopný zpracovávat tyto signály.Zaměříme se na nízké nastavení ochranných funkcí a použijeme pro měření malé proudy a napětí. Tak bychom mohli ověřit funkčnost ochrany při jejích krajních možnostech. Budeme proměřovat vypínací charakteristiky u obou ochranných funkcí a zároveň měřit vypínací časy, tj. za jakou dobu je ochrana schopna zareagovat a sepnout vypínací výstup.
Návrh digitálního optického výstupu
Kubáč, Stanislav ; Beneš, Petr (oponent) ; Klusáček, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce popisuje principy meření střídavého proudu a napětí pomocí konvečních a nekonvečních senzorů. Poukazuje na specifické parametry spojené s principy měření, výhody a nevýhody jednotlivých postupů měření, typy výstupních signálů, přesnosti, omezení, způsob napájení a jiné. Součástí práce je nalezení optimalní měřicí metody, kterou by bylo možné aplikovat do praxe pro měření střídavách proudů a napětí. Podstatná část práce se pak týká realizace optimální metody měření střídavého proudu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.