Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Léčba a vývoj léčiv proti volně žijícím patogenním amébám
Jankovcová, Klára-Marie ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Vinopalová, Martina (oponent)
Volně žijící patogenní améby jsou kosmopolitně rozšířené jednobuněčné eukaryotické organismy, které mohou způsobovat řadu závažných infekcí u lidí a zvířat. Jsou příčinou amébových encefalitid, velmi vzácných a akutních infekčních onemocnění centrální nervové soustavy, které téměř vždy vedou ke smrti pacienta. Navzdory rostoucímu významu těchto patogenů v posledních letech se vývoj léčebných postupů a léčiv proti nim jeví jako velmi neúčinný a neuspokojivý. Léčba a vývoj léčiv je komplikován především komplexní biologickou strukturou patogenů a omezenými znalostmi metabolických drah a v nich probíhajících biochemických reakcí, které jsou pro vývoj účinné léčby klíčové. V této bakalářské práci se věnuji patogenním druhům Naegleria fowleri, Balamuthia mandrillaris a patogennímu rodu Acanthamoeba, který je původcem encefalitidy i akantamébové keratitidy. V první části této práce obecně představuji zástupce volně žijících patogenních améb a popisuji klinický obraz jednotlivých onemocnění. Druhá část je věnována problematice léčby. Nejprve jsou popsány současné terapeutické možnosti a úskalí léčby amébových encefalitid a akantamébové keratitidy. Následně je popsán probíhající vývoj léčiv proti Naegleria fowleri, Balamuthia mandrillaris a Acanthamoeba.
Možnosti léčby neléčitelné améby Naegleria fowleri
Veselý, Martin ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Arbon, Dominik (oponent)
Naegleria fowleri je volně žijící prvok, který má schopnost proniknout do těla dosud zdravého člověka a způsobovat zde meningoencefalitidu. Rychlý průběh, nepřiměřeně silná imunitní reakce a chybějící účinná léčiva jsou důvody, proč končí toto onemocnění téměř vždy fatálně. Vzhledem k relativní vzácnosti této choroby není pro farmaceutické firmy lukrativní vyvíjet zcela nový lék. Jedinou cestou, jak pátrat po účinných léčivech je testování těch, které již byly schváleny pro jiný účel. Klinické testy však kvůli nízké nemocnosti a rychlému průběhu nepřipadají v úvahu a výzkum v této oblasti je tak omezen na zvířecí model nemoci a hodnocení účinku léků proti samotnému patogenu in vitro. Současně používaná medikace zahrnuje léky, které jsou silně toxické nebo špatně pronikají do místa zánětu. V budoucnu by však mohla být proti N. fowleri uplatňována účinnější a šetrnější chemoterapie. Tato práce shrnuje poznatky o patogenní amébě, současně používaných léčivech a představuje nová, experimentálně vyzkoušená terapeutika.
Volně žijící améby jako původci nákaz člověka
Markovičová, Ivana ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Volně žijící améby jako původci nákaz člověka jsou celosvětově rozšířené organismy se schopností dvojího života a to jak v přírodě, která je jejich přirozeným prostředím, tak uvnitř napadeného organismu. Cílem této bakalářské práce je shrnout základní dostupné informace volně žijících patogenních druhů Naegleria fowleri, Balamuthia mandrillaris a patogenního rodu Acanthamoeba, které napadají CNS a jsou původci vzácných, avšak závažných onemocnění, často vedoucích ke smrti pacienta. Vyjímkou je zde akantamébová keratitida, která v neléčených případech vede ke snížení vizu či úplné slepotě. V jednotlivých kapitolách se práce věnuje způsobu přenosu, mechanismu patogeneze a patofyziologii za účelem přiblížení patogenity těchto tří volně žijících améb.
Diagnostika a terapie nákaz volně žijícími amébami patogenními pro člověka
Štofaniková, Petra ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Stejskal, František (oponent)
Naegleria fowleri, Balamuthia mandrillaris a Acanthamoeba spp. patří mezi volně žijící améby, které vzácně způsobují lidská onemocnění. N. fowleri vyvolává primární amébovou meningoencefalitidu převážně u dětí a mladých dospělých. B. mandrillaris je původcem balamutiové amébové encefalitidy a nehojících se kožních lézí. Améby rodu Acanthamoeba jsou etiologickým agens ložiskové granulomatózní amébové encefalitidy. Klinický obraz je podobný balamutiové, ale onemocní převážně jedinci imunokompromitovaní. Postižené u nich mohou být i plíce a kůže. Onemocnění centrálního nervového systému končí převážně fatálně. Akantaméba u lidí bez poškození imunity způsobuje akantamébovou keratitidu. Zvýšené riziko představuje nesprávné používání kontaktních čoček a trauma rohovky. Bez správné terapie může akantamébová keratitida způsobit až ztrátu zraku. U všech onemocnění vyvolaných volně žijícími amébami je pro dosažení lepší prognózy nevyhnutná časná diagnóza a zahájení účinné terapie. Tato práce pojednává o současných diagnostických a terapeutických možnostech u těchto onemocnění.
Molekulární charakterizace vybraných kmenů améb rodu Naegleria, potenciálních lidských patogenů.
ZÍTKOVÁ, Klára
Rod Naegleria patří mezi eukaryotické organizmy, které obecně označujeme jako améby (měňavky). Pojmenování je odvozené od způsobu jejich pohybu, při kterém mění svůj tvar. Améby neboli měňavky, zahrnují velké množství rozdílných a rozmanitých rodů se zástupci, kteří mohou být pro člověka patogenní stejně jako druh Naegleria fowleri. Např. rod Acanthamoeba a Entamoeba, původci akantamébové keratitidy resp. měňavkové úplavice a dalších závažných potíží. Přes povrchní podobnost nejsou negleriím příbuzné: patří mezi Amoebozoa, Naegleria mezi Heterolobosea. Nejvýznamnějším druhem tohoto početného rodu je améba Naegleria fowleri. Jako jediná je patogenní pro člověka a po nakažení způsobuje onemocnění, které se nazývá primární amébová meningoencefalitida. Invazivním stádiem je v případě neglérie měňavkový trofozoit. Přechodnou formou jejího životního cyklu je flagelát, nebo také bičíkovec; jejich charakteristickým znakem je přítomnost bičíků. Za nepříznivých podmínek se mění v rámci svého životního cyklu do stádia cysty. Velkou část práce zahrnují informace o druhu Naegleria fowleri a primární amébové meningoencefalitidě, kterou u člověka způsobuje (PAM). Objasňují se zde zdroje infekce a rizikové faktory napadení. Délka inkubační doby a objevení se prvních příznaků. Další kapitola se týká mechanismu vniknutí do organizmu, jak lze tuto infekci správně diagnostikovat a detekovat a také možnost léčby, při včasném rozpoznání vzniklých příznaků. Možnosti případné prevence a epidemiologie, zahrnující zmínku o největší epidemii, která proběhla v rámci České Republiky. V praktické části této práce je popsána vlastní studie s metodickým postupem, výsledky a vyhodnocením stanovených hypotéz. Cílem experimentální části byla analýza poskytnuté DNA neglerií. Na základě stanovených cílů a hypotéz jsem zjišťovala, o jaké druhy neglerií se konkrétně jedná. Výsledná fylogenetická analýza byla obohacena o vzorky, které již byly dříve sekvenované, ale nebyly dosud zahrnuty do žádné z analýz. První fáze studie zahrnovala izolaci DNA. Následujícím krokem bylo za pomoci PCR amplifikace a sekvenace ITS zjistit, zdali se opravdu jedná o améby rodu Naegleria, a poté zařazením do fylogenetické analýzy určit druhy tohoto rodu. Ke zpracování výsledných sekvencí jsem využila programu BioEdit a program ClustalX jsem použila pro alignování. Výsledné fylogenetické stromy byly vytvořeny za pomocí programu PAUP a jejich následná vizualizace proběhla díky programu TreeView. K samotnému sekvenování bylo využito služeb firmy Seqme.Za pomoci fylogenetických stromů se mi podařilo zjistit, kterým druhům zkoumané vzorky odpovídají a tím částečně potvrdit první z hypotéz, že bude možné zkoumané sekvence přiřadit k identickým druhům. Mezi výsledné druhy patří: N. americana zahrnující dva zástupce, s N. canariensis je celkem identických dvanáct vzorků, N. dobsoni dle fylogenetické analýzy odpovídají tři sekvence ITS a s N. pagei a N. tihangensis je shodný vždy jeden zástupce. Několik vzorků (GERK, MSED4, ALM1A, 62K4 a GG1BV) nebylo možné pomocí molekulárních metod identifikovat s žádným popsaným druhem a lze je považovat za druhy nové. Na základě tohoto zjištění bylo možné potvrdit druhou hypotézu, týkající se nedostatečného prozkoumání nových druhů a tedy potvrdit následné objevení pravděpodobně druhů nových. Data spíše potvrzují hypotézu č. 3 říkající, že na jedné lokalitě převládne vždy jeden (dominantní) druh rodu. A na základě tohoto částečně potvrdit hypotézu č. 4, která oponuje hypotéze č. 3.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.