|
|
Kvalitativní analýza laického popisu osobnosti podle morfologie tváře
Souhrada, Jan ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Poláčková Šolcová, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá spontánním, laickým hodnocení osobnosti podle tváře ve srovnání s dotazníkovými modely: 16 PF, EPQ-R a NEO-PI-R. Práce se snažila přiblížit, jak lidé spontánně hodnotí osobnost z tváře, zejména ve vztahu k rysům obsažených ve zmíněných dotaznících. Zkoumali jsme, které vlastnosti vyskytující se v dotazníkových modelech kvalitativní hodnocení neobsahuje a naopak, které vlastnosti jsou součástí laického popisu a nikoliv dotazníků. K výzkumu jsme využili dat získaných z předchozích studií. Jednalo se o dva soubory dat z rozlišných studií, sebehodnocení tváře a hodnocení tváře podle fotografie. Hodnocení byla roztříděna a porovnána s dotazníkovými modely. Nejvíce rysů z kvalitativních dat pokryl dotazník NEO-PI-R, konkrétně 90,4% rysů ze sebehodnocení a 82,89% rysů získaných z hodnocení fotografií. 16 PF obsáhl 88% a 77,81%, EPQ-R pak 86%, resp. 75,94%. Celkově nejméně hodnoceným faktorem byla Soběstačnost Cattellova 16 PF, ke které z rysů ze sebeposouzení bylo přiřazeno pouze 0,4% rysů. Nenašli jsme žádný faktor, který by mezi kvalitativními popisy zůstal zcela opomíjen. K nezařazeným rysům patřily zejména charakteristiky vztahující se k fyzickým rysům a atraktivitě. Podobně jako právě u atraktivity, také u řady dalších rysů není jednoznačné, nakolik jsou osobnostně relevantní. U...
|
|
|
Design assessment centra
Buráňová, Pavla
Bakalářská práce se zabývá tvorbou nové metodiky pro testování uchazečů o stáž v dobrovolnické studentské organizaci AIESEC. Na základě analýzy dokumentů následované rozhovory se současnými i bývalými členy AIESEC byly identifikovány a popsány kompetence ideálního člena organizace, následně byl sestaven kompetenční model. Pro assessment centrum byly navrženy modelové situace, sestaven harmonogram akce a proběhlo zaškolení hodnotitelů. Design assessment centra byl poté otestován během 7 sezení na celkovém počtu 41 účastníků, z toho 12 mužů a 29 žen ve věku od 19 do 24 let. Během realizace assessment centra byla měřena i jeho souběžná validita s částí psychologického inventáře NEO-PI-R. Byly prokázány středně silné korelace, nicméně nebylo doporučeno assessment centrum touto metodou nahradit. Navržený design assessment centra byl diskutován s ohledem na budoucí využití v organizaci, byla popsána omezení a stanovena doporučení.
|
|
|
Kvalitativní analýza laického popisu osobnosti podle morfologie tváře
Souhrada, Jan ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Poláčková Šolcová, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá spontánním, laickým hodnocení osobnosti podle tváře ve srovnání s dotazníkovými modely: 16 PF, EPQ-R a NEO-PI-R. Práce se snažila přiblížit, jak lidé spontánně hodnotí osobnost z tváře, zejména ve vztahu k rysům obsažených ve zmíněných dotaznících. Zkoumali jsme, které vlastnosti vyskytující se v dotazníkových modelech kvalitativní hodnocení neobsahuje a naopak, které vlastnosti jsou součástí laického popisu a nikoliv dotazníků. K výzkumu jsme využili dat získaných z předchozích studií. Jednalo se o dva soubory dat z rozlišných studií, sebehodnocení tváře a hodnocení tváře podle fotografie. Hodnocení byla roztříděna a porovnána s dotazníkovými modely. Nejvíce rysů z kvalitativních dat pokryl dotazník NEO-PI-R, konkrétně 90,4% rysů ze sebehodnocení a 82,89% rysů získaných z hodnocení fotografií. 16 PF obsáhl 88% a 77,81%, EPQ-R pak 86%, resp. 75,94%. Celkově nejméně hodnoceným faktorem byla Soběstačnost Cattellova 16 PF, ke které z rysů ze sebeposouzení bylo přiřazeno pouze 0,4% rysů. Nenašli jsme žádný faktor, který by mezi kvalitativními popisy zůstal zcela opomíjen. K nezařazeným rysům patřily zejména charakteristiky vztahující se k fyzickým rysům a atraktivitě. Podobně jako právě u atraktivity, také u řady dalších rysů není jednoznačné, nakolik jsou osobnostně relevantní. U...
|
|
|
Validizační studie Dotazníku typologie osobnosti GPOP: porovnání s osobnostním inventářem NEO-PI-R
Jarošová, Zuzana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá Dotazníkem typologie osobnosti GPOP (Golden Profiler of Personality) a jejím cílem je ověřit konstruktovou validitou dotazníku GPOP. Teoretická část se zaměřuje na požadavky kladené na psychometrické vlastnosti psychodiagnostických metod. Pozornost je věnována teoretickým základům GPOP - jedná se o Jungovu teorii psychologických typů a pětifaktorový model osobnosti. Dotazník GPOP je následně srovnáván s vybranými psychodiagnostickými nástroji založenými na obdobných teoretických základech a dále jsou diskutovány možnosti využití dotazníku GPOP. Empirická část představuje studii zabývající se ověřováním konstruktové validity dotazníku GPOP pomocí inventáře NEO-PI-R. Výzkum byl proveden na vzorku studentů pražských vysokých škol. Výsledky potvrzují předpokládané vztahy mezi oběma dotazníky a lze je tedy vnímat jako důkazy o konstruktové validitě dotazníku GPOP. Srovnání s českými normami ukázalo, že výběrový vzorek se od standardizačního liší. Ačkoli nelze závěry zcela generalizovat, výsledky nabízejí první ověření validity dotazníku v českém prostředí. Klíčová slova: GPOP, psychodiagnostika, Jungova typologie, validita, NEO-PI-R
|
|
|
Osobnost žen a osobnost mužů ve světle NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R)
Hřebíčková, Martina
Rodové odlišnosti pěti obecných charakteristik osobnosti byly zaznamenány u respondentů pocházejících z různých kultur. Výsledky ukazují, že ženy se posuzují jako více neurotické, přívětivé a otevřené prožívání, kdežto muži udávají vyšší míru asertivity a otevřenosti idejím. V příspěvku jsou prezentovány údaje o sebeposouzení 430 mužů a 526 žen podle české verze NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R). Potvrdily se totožné rodové odlišnosti, které byly zaznamenány u respondentů napříč různými kulturami. Na závěr uvádíme, jak lze zjištěné rodové odlišnosti objasnit (biologické teorie, model sociálních rolí, evoluční psychologie).
|
|
|
Změny pěti dimenzí osobnosti v závislosti na věku
Hřebíčková, Martina
Příspěvek je věnován zkoumání změn pěti obecných charakteristik osobnosti (neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti, svědomitosti ) v závislosti na věku. V různých kulturách bylo opakovaně zjištěno, že starší respondenti se ve srovnání s mladšími posuzují jako přívětivější, svědomitější, avšak méně extravertovaní, neurotičtí i méně otevření vůči novým zkušenostem. Příspěvek obsahuje výsledky českých studií ověřujících zmíněné změny charakteristik obsažených v pětifaktorovém modelu osobnosti v závislosti na věku při sebeposouzení i posouzení druhými. Výsledky byly srovnány s relevantními údaji z jiných zemí a byly zmíněny možnosti interpretace zjištěných změn (např. v kontextu pětifaktorové teorie osobnosti nebo evolučního přístupu k výkladu osobnosti).
|
|
| |
host ::
RSS.