|
|
Vegetace ve městě - hodnocení časových změn vlivu vegetačního krytu na místní klima pomocí metod dálkového průzkumu Země
PAVLÍČKOVÁ, Lenka
Městský tepelný ostrov (UHI) je fenomén znatelně vyšších teplot ve městě v porovnání s okolím. Práce se zaměřuje na možný vliv expanze města na teplotu povrchu města, tedy na vliv na intenzitu městského tepelného ostrova. Pro studii je zvoleno město Cáceres ve stejnojmenné provincii Španělska. Vstupní hodnoty modelu jsou získány pomocí multispektrálních snímků Landsat. Analýza družicových snímků ukázala, že funkční vegetační pokryv a vodní plochy významně snižují teplotu povrchu, a mohou tak mít vliv na zmírnění efektu UHI. Studie však neprokázala vliv expanze města na intenzitu městského tepelného ostrova. Možným vysvětlením je, že si město s postupnou zástavbou v průběhu let udržuje konstantní poměr oblastí s nepropustnými materiály k oblastem s vegetací.
|
|
|
Vliv různých typů krajinného pokryvu na fyzikální parametry povrchu krajiny
KUNTZMAN, Jan
Cílem práce bylo zhodnocení energetických toků na plochách s různými půdními pokryvy. Pro potřeby práce bylo vybráno území v povodí Paseckého a Váčkového potoka v Novohradských horách. Na relativně malé ploše se zde nachází pět různých typů půdního pokryvu (orná půda, les, trvalý travní porost, mokřad a zástavba), u kterých byly hodnoceny funkční parametry (množství vegetace, vlhkost povrchu, radiační teplota povrchu) a prvky tepelné bilance (tok tepla do půdy, latentní teplo výparné a tok pocitového tepla). K hodnocení byly použity multispektrální satelitní snímky a pozemně měřená meteorologická data. Z výsledků práce vyplývá, že vegetace má příznivý vliv na mikroklimatické podmínky. Obzvláště trvalé vegetační kryty typu trvalých travních porostů, lesa či mokřadů vykazovaly výrazně větší vyrovnanost a stabilitu sledovaných parametrů než plochy zástavby, které měly v důsledku snížené schopnosti ochlazování díky výparu vody vyšší hodnoty teploty povrchu a toku pocitového tepla. Vegetace na rozdíl od zpevněných ploch a ploch zbavených vegetace vodu zadržuje a dále ji využívá pro evapotranspiraci. Tím ukládá energii ze Slunce do vodní páry, která v noci, kondenzujíc na podchlazených předmětech jim tuto energii opět předává. Voda tak v rámci malého vodního cyklu putuje krajinou a stabilizuje mikroklima v ní.
|
|
|
Hodnocení vodního stresu porostu pomocí metod dálkového průzkumu povrchu
ERBEN, Jiří
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením vodního stresu porostu pomocí dálkového průzkumu Země. V první části se výzkum soustředil na posouzení vodního stresu u listů slunečnic v laboratorním prostředí, pomocí spektrální analýzy odraženého záření a termovizního snímkování. Hodnoceny byly teploty listů slunečnic, ze kterých byl vypočten index vodního stresu CWSI. Dále byly hodnoceny odrazivosti listů ve vlnových délkách 350 2500 nm. Z nich byly vypočteny spektrální indexy NDVI (Normalizovaný rozdílový vegetační index) využívaný ke zjištění přítomnosti živé zelené vegetace, WI (Vodní index) sloužící k výpočtu přibližného množství vody v porostu a RVI (Jednoduchý poměrový vegetační index) používaný ke zjištění obsahu biomasy listu nebo fotosyntetické kapacity. Následně byly porovnány s CWSI. Nakonec byly indexy porovnány se spektrálními daty a z výsledných korelací byly patrné vlnové délky, které s daným indexem korelovaly více a které méně. Druhá část se soustředila na hodnocení vodního stresu na úrovni povodí IV. Řádu, konkrétně na Dehtářském povodí nedaleko Pelhřimova, kde byly hodnoceny tři největší plochy pole pšenice ozimé, pole kukuřice seté a TTP.
|
|
|
Výzkum dlouhodobých změn hodnot vegetačních indexů
Beránková, Petra ; Jedlička, Jan (oponent) ; Štych, Přemysl (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou výzkumu dlouhodobých změn hodnot vegetačních indexů konkrétně indexem NDVI (Normalizovaný diferenční vegetační index). První část je věnována detailnímu rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá výpočtem a interpretací hodnot vegetačních indexů. Hlavním tématem práce je prozkoumat vztah mezi změnami teplot a hodnot NDVI a srážek a hodnot NDVI v období 1982-2006. Tyto souvislosti jsou zkoumány pomocí korelační a regresní analýzy. Pozornost je soustředěna na oblast Česka, střední Evropy a Finska. Průměrná hodnota NDVI ve střední Evropě vzrostla v zkoumaném období o 0,0012 za rok. Průměrná hodnota NDVI v Česku vzrostla o 0,0014 za rok. Na území Česka vzrostla hodnota NDVI ve třech ročních obdobích (jaro, podzim a zima). V létě v některých oblastech poklesly hodnoty NDVI. Korelační koeficienty mezi NDVI a teplotou a NDVI a srážkami vyšly shodně nejvyšší na jaře. Klíčová slova: NDVI, vegetační indexy, teplota, srážky, střední Evropa, Česko
|
|
|
Detection of drought events using combination of satellite data and soil moisture modelling
Semerádová, Daniela ; Trnka, Miroslav ; Hlavinka, Petr ; Balek, Jan ; Bohovič, Roman ; Tadesse, T. ; Hayes, M. ; Wardlow, B. ; Žalud, Zdeněk
The use of satellite data offers a potentially well usable tool to accurate drought monitoring. The study examines the space-time possibility of agricultural drought detection using freely available data from the MODIS instrument onboard Terra and Aqua satellites that reflects vegetation condition. Vegetation greenness metrics used in this study are based on the spectral reflectance curves in the visible red and near-infrared part of the spectrum and are expressed in relation to the average for the period of 2000-2014. The results are presented in weekly time step for the whole area of the Czech Republic, and are compared to the drought monitor system, based on the SoilClim dynamic model for soil water content estimates. These data, as well as other parameters, such as soil properties and land use, are integrated at 500 meters spatial resolution.
|
|
|
Crop yield estimation in the field level using vegetation indicies
Jurečka, František ; Hlavinka, Petr ; Lukas, Vojtěch ; Trnka, Miroslav ; Žalud, Zdeněk
Remote sensing can be very useful tool for agriculture management. In this study, remote sensing methods were applied for yield estimation in the field level. There were compared remote sensing data together with yield data obtained from the field. The study area is located in Polkovice in Olomoucký region and a crop planted there in the year 2016 was spring barley as one of most important crops grown in the region. The study area in Polkovice is located at lower elevations with intensive crop production and is climatologically warmer and drier than other areas of the Czech Republic. Year 2016 was the first year when the harvest device has been used for yield analysis in this study area. The output of this method is the yield map displaying the amount of crop harvested in the particular place in the field. The yield data from the field were then compared with remote sensing data in the form of vegetation indices. Two of them were used for comparison – Normalized Difference Vegetation Index (NDVI) and a two-band Enhanced Vegetation Index (EVI2). These indices have been often used for yield estimation in different studies but mostly in larger scales. This study investigates use of NDVI and EVI2 at more detailed scale while using various remote sensing methods. Comparisons show that remote sensing data can provide accurate estimation and can be used for yield forecasting or supplement traditional ways of yield estimation. Results of the study show that yield-index correlations are stronger for satellite data than for the drone data. NDVI showed slightly stronger correlations than EVI2. Strongest correlations between vegetation indices and yields were found for NDVI from Sentinel 2.
|
|
| |
|
|
Zpracování a interpretace výnosových map jako podklad pro agronomické rozhodování
Širůček, Petr
Diplomová práce je zaměřena na zpracování výnosových map, jejich interpretaci a analýzu vztahů s ostatními prostorovými daty. Cílem práce bylo identifikovat chybové hodnoty, statisticky zpracovat výnosové záznamy a pomocí statistických metod vyhodnotit závislost mezi výnosovou mapou a dalšími prostorovými daty. Metodika práce byla založena na sběru výnosových dat sklízecí mlátičkou v průběhu dvou let v kukuřici na zrno a sladovnickém ječmeni v podmínkách zemědělského podniku. Pomocí GIS a předem nastavených nástrojů byly odstraněny chybové hodnoty z výnosových dat a vytvořeny výnosové mapy. Takto vytvořené výnosové mapy byly následně podrobeny analýze vztahu mezi vegetačním indexem NDVI, digitálním modelem terénu (DEM), senzorově měřenou elektrickou vodivostí půdy a historickými výnosovými mapami. Ve výsledcích bylo pomocí filtrace výnosových dat a odstranění chybových hodnot v závislosti na sklizené plodině a roku v průměru odstraněno od 11,3 do 13,8 % výnosových bodů, dosaženo zvýšení průměrného výnosu v rozmezí 3,6 až 4,7 % a snížení variačního koeficientu v intervalu od 7,0 do 8,6 % oproti původním výnosovým záznamům. V případě hodnocení vztahu mezi výnosovou mapou a NDVI ze satelitního dálkového průzkumu bylo v závislosti na době snímkování a vegetační fázi porostu dosaženo střední míry závislosti u kukuřice na zrno (r = 0,44) a sladovnického ječmene (r = 0,65). Při hodnocení vztahů výnosové mapy, DEM a svažitosti bylo v průměru dosaženo nízké úrovně korelace s přímou i nepřímou závislostí. U elektrické vodivosti půdy bylo dosaženo nízké až zanedbatelné míry závislosti k výnosu. Naopak nejvyšší závislosti bylo v průměru dosaženo mezi výnosovými mapami v průběhu let (r = 0,63). Získané informace slouží jako podklad pro agronomické rozhodování v podmínkách konkrétního zemědělského podniku v případě budoucího nahrazení tvorby výnosových map predikcemi výnosu na základě ostatní prostorových dat.
|
|
|
Strniskové meziplodiny ve struktuře rostlinné výroby
Handlířová, Martina
Diplomová práce se zabývá produkčními schopnostmi strniskových meziplodin a jejich vlivem na výnos následného jarního ječmene. Polní pokus byl veden od roku 2006 do roku 2013 v kukuřičné výrobní oblasti na jílovitohlinité fluvizemi glejové. Do pokusu bylo zařazeno deset druhů meziplodin. Porosty meziplodin byly zakládány po sklizni ozimé pšenice ve dvou termínech (bezprostředně po sklizni předplodiny a v polovině září). Po pěstovaných strniskových meziplodinách byl vyséván jarní ječmen. Hnojení dusíkem bylo pro zvýraznění vlivu meziplodin na všech variantách pokusu do roku 2010 vynecháno. V první řadě byla provedena analýza množství čerstvé hmoty a sušiny strniskových meziplodin v letech 2006 - 2013 a v posledním roce sledování byl vyhodnocen vegetační index NDVI. Další část pak patřila klasifikaci výnosu jarního ječmene pěstovaného po meziplodinách. Záporný vztah mezi výnosem meziplodin a výnosem jarního ječmene se projevoval na variantě bez hnojení dusíkem. Při aplikaci dusíku mělo pěstování meziplodin na výnosy jarního ječmene příznivý vliv.
|
|
|
Using remotely sensed NDVI for drought impact assessment within selected crops
Hlavinka, Petr ; Trnka, Miroslav ; Semerádová, Daniela ; Dobrovolný, P. ; Balek, J. ; Možný, M. ; Štěpánek, P. ; Hayes, M. ; Svoboda, M. ; Wardlow, B. ; Žalud, Zdeněk
The relationship between Normalized Difference Vegetation Index (NDVI) and selected agrometeorological parameters (yields of selected crops, water balance) was investigated. The source for NDVI was Spectroradiometer MODIS within satellite Terra and it was available for grids in resolution 500 x 500 m from 2000 to 2010. The analysis was conducted within 12 grids spread through Southern and Central Moravian region. The information about cultivated crops (including spring barley, winter wheat, maize for grains, sugar beet and winter rape) were collected from the farmers and water balance simulated using SoilClim model.
|
host ::
RSS.