|
|
Analýza jednotek Aktivních záloh ozbrojených sil České republiky a jejich možností nasazení v krizových situacích
PÍŠA, Daniel
Cílem diplomové práce je analýza existujících jednotek a právního rámce vzhledem k fyzickým, podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám, porovnání s obdobným systémem v zahraničí. Analýza a zhodnocení úrovně připravenosti, vybavenosti a možností použití vzhledem k možným plněným úkolům v krizových situacích. Teoretická část se zabývá obecným pojmem zálohy, definicí Aktivní zálohy, strukturou velení a řízení, dále systémem vyžadování sil a prostředků Armády České republiky, včetně Aktivní zálohy. Definuje krizové stavy a popisuje možnosti využití Aktivní zálohy při krizových situacích. Pojmenuje důvody a způsob povolání Aktivní zálohy do činné služby. Specifikuje povinnosti a nároky zaměstnavatele vojáka v Aktivní záloze a zároveň povinnosti Armády České republiky vůči zaměstnavatelům vojáka v Aktivní záloze. Popisuje obdobný typ jednotek Aktivní zálohy v zahraničí, konkrétně ve Spojených státech amerických jednotky Národní gardy a Armádní zálohy. Praktickou část tvoří dotazníkové šetření, v němž odpovídali respondenti přímo z řad Aktivní zálohy a vojáků z povolání starající se o agendu Aktivní zálohy. Dále je zpracována vojenská analýza DOTMLPF-I a SWOT analýza. Dotazníkové šetření je přímo cílenými otázkami využito i k doplnění analýzy DOTMLPF-I. Těžištěm práce bylo získání a analyzování dat a informací. Závěry jsou shrnuty ve zhodnocení možností nasazení Aktivní zálohy a zároveň na základě zpracovaných výsledků analýz uvedena konkrétní doporučení do krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého horizontu.
|
|
|
Neformální mocennské struktury v Gruzii za vlády Eduarda Ševardnadzeho (1992-2003)
Mirgatia, Edisher ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je zkoumání a popis příčin a mechanismů posílení neformálních mocenských struktur v Gruzii mezi lety 1992 a 2003. Případem zkoumaným v této studii jsou dvě struktury neformální moci - "Národní garda" a "Mchedrioni". Výzkum poukazuje na závislost Ševardnadzeho vlády na těchto mocenských strukturách, a také tehdejším poměrům, kdy Ševardnadze vládl za pomoci příbuzenských klanů, svých přátel a známých. Práce analyzuje mocenské postavení těchto struktur v jeho vládě. Z pohledu vzniku neformality je pro výzkum klíčový popis Ševardnadzeho vlády v Gruzii v období komunismu v letech 1972-1985. Výzkum se zde zaměřuje na to, jak pomocí neformálního jednání získával moc. V rámci výzkumu je zvláštní pozornost věnována i organizovaném zločinu a jeho angažovanosti v politice.
|
|
|
Leta 1848-1849 v Čáslavi a Kutné Hoře
Kuchařová, Simona ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce Léta 1848-1849 v Čáslavi a Kutné Hoře se zabývá odborným popisem událostí v revolučních letech ve dvou městech současného Středočeského kraje. Práce se zpočátku věnuje charakteristice obou měst v první polovině 19. století. Zaměřuje se na jejich vzhled, správní změny, školský a divadelní život, zdravotnická zařízení, významné národní buditele a v neposlední řadě i na oblast hospodářskou. Hlavní část práce podává stručný přehled reakcí na pražské březnové události v Čáslavi i v Kutné Hoře, zejména na aktivní zapojení měšťanů obou měst v zakládání Národních gard. V případě Kutné Hory se dále jednalo o založení pobočky pražského politického spolku Slovanské lípy, v Čáslavi zase o sledování správních a školských změn. Práce obsahuje dvě srovnání obou měst, nejdříve v 1. polovině 19. století a následně v revolučních letech 1848-1849. V poslední kapitole práce seznamuje se situací na venkově v letech 1848-1849 a se stížnostmi obcí Čáslavského kraje na své poměry Národnímu výboru v Praze. Jako bonus jsou do práce vloženy medailonky některých významných osobností působících v Čáslavi nebo v Kutné Hoře. Na základě písemných pramenů a odborných regionálních publikací jsou vysvětleny změny v jednotlivých oblastech lidské činnosti a popsány události, které byly reakcí na bouřlivý březen 1848 v...
|
host ::
RSS.