|
|
Biokompozitní materiály v nábytkářství
Kopecká, Magdaléna
Tato bakalářská práce se zaobírá problematikou využití biomateriálů jako alternativních náhrad neobnovitelných materiálů a surovin pro zajištění budoucí ekologické udržitelnosti. Za referenční biokompozit, jako alternativu k neobnovitelným materiálům, bylo zvoleno houbové mycelium. Jsou popsány základní vlastnosti tohoto biomateriálu, způsob výroby, ale i požadavky na bezpečnost. Dále byly provedeny vybrané zkoušky fyzikálních a mechanických vlastností. Jednalo se o měření vlhkosti, hustoty, bobtnání a stanovení pevnosti v tahu kolmo na rovinu desky. Všechna měření byla prováděna v souladu s ČSN, výsledky měření byly popsány a statisticky ověřeny.
|
|
|
Návrh nábytkového prvku s využitím materiálu z houbového mycelia
Paulasová, Dominika
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití materiálu z houbového myce-lia v oblasti nábytkářství. Cílem bylo navrhnout nábytkový prvek tak, aby byly zo-hledněny vlastnosti materiálu. Teoretická část informuje o materiálu, jeho výrobě, vlastnostech a možnostech zpracování. Rešerše poskytuje pohled do současného vývoje materiálů z mycelia a možnostech jeho využití. Praktická část se zabývá návrhem lavice jejíž sedák je tvořen myceliem. Experimentální část proto obsahu-je měření vybraných materiálových charakteristik, jako je rázová houževnatost, tvrdost podle Brinella, hustotní profil, rozlupčivost a ohyb. Měření porovnává vzorky s odlišnými vstupními parametry, jako je doba prorůstání podhoubím a počáteční zhuštění při formování.
|
|
| |
|
|
Životní strategie arbuskulárně mykorhizních hub
Fričová, Renata ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulární mykorhiza je symbiotické soužití cévnatých rostlin a arbuskulárně mykorhizních (AM) hub z podkmene Glomeromycotina. Vzhledem k tomu, že v současné chvíli je jen málo známo o životních strategiích AM hub, je těžké predikovat jejich populační dynamiku ve společenstvech. Je však patrné, že AM houby se mezi sebou liší celou řadou znaků. Fyziologické a ekologické rozdíly hub mohou ovlivnit jak výsledky jejich vzájemné kompetice, tak kooperaci s rostlinami a sukcesní dynamiku celého společenstva hub. Abychom rozšířili své znalosti o životních strategiích AM hub, je nezbytné prohloubit naše porozumění znaků a faktorů ovlivňujících vztah obou symbiontů. Tato bakalářské práce je koncipována jako rešerše, jejímž cílem je shrnout poznatky o rozdílných vlastnostech AM hub a vlivu těchto vlastností na jejich životní strategie. Klíčová slova: arbuskulárně mykorhizní houby, životní strategie, hostitelská rostlina, vlastnosti, mycelium, kolonizace, kompetice, společenstvo, sukcese
|
|
|
Přestup rtuti z kontaminovaných lesních půd do mycelia hub
Hrachovinová, Jana
Bakalářská práce se zabývá přestupem rtuti z kontaminovaných lesních půd do mycelia hub. Teoretická část se věnuje stručné charakteristice rtuti, dále jsou v ní uvedeny základní informace o historii rtuti, o formách rtuti, a především o její toxicitě. Teoretická část se dále zabývá popisem dvou druhů hub, jejichž mycelium bylo použito pro sledování akumulace rtuti. Jedná se konkrétně o václavku cibulkotřennou (Armillaria cepistipes) a hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus). Mimo tyto základní informace jsou v práci zmíněny i stručné informace o Jedové hoře, odkud pochází všechny rtutí kontaminované vzorky půd. V praktické části bakalářské práce je podrobněji rozepsána kultivace mycelií hub, dále jejich odběr, uchovávání a analýza obsahu rtuti ve vzorcích, která byla provedena pomocí atomové absorpční spektrometrie na přístroji AMA 254. Kontrolní lesní půda obsahovala 0,122 ± 0,011 mg/kg Hg, kontaminovaná lesní půda 1S obsahovala 22,428 ± 2,297 mg/kg Hg, půda 2S obsahovala 105,893 ± 4,577 mg/kg Hg a půda 5S obsahovala 12,954 ± 0,912 mg/kg Hg. Obsah rtuti v kontaminovaných lesních půdách byl v porovnání s kontrolní půdou statisticky významně vyšší. Statisticky významně vyšší obsah rtuti byl nalezen v myceliu hlívy pouze při kultivaci na vysoce kontaminovaných půdách (půdy 1S a 2S). Při kultivaci mycelií na méně kontaminovaných půdách (5S půda a kontrolní půda) nebyl pozorován statisticky významný rozdíl v obsahu rtuti akumulovaném myceliem hlívy a václavky. Koncentrace obsahu rtuti v obou testovaných myceliích rostla lineárně s rostoucí koncentrací rtuti v kontaminovaných lesních půdách v celém sledovaném časovém úseku. Dle zjištěných biokoncentračních faktorů, které se pro mycelium václavky pohybovaly v rozmezí 0,13 – 0,41 a pro mycelium hlívy v rozmezí 0,16 – 0,56, se mycelium václavky cibulkotřenné (Armillaria cepistipes) a hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) řadí do kategorie středních akumulátorů rtuti.
|
|
|
Hodnocení patogenity Hymenoscyphus fraxineus in vitro na různých živných médiích
Bačová, Aneta
Bakalářská práce se zabývá patogenem Hymenoscyphus fraxineus, který způsobuje vážné chřadnutí jasanů v celé Evropě. V první části práce jde o shrnutí dosavadních poznatků o dané problematice, které jsou dostupné v literatuře. Hlavním směrem výzkumu je pak laboratorní zkoumání 15 kmenů této houby, se snahou najít nejlepší médium pro její růst. Základem je tedy pět různých médií (MEA, AMEA, MOS, PDA, ADA), na které byl patogen naočkován, a kde byla zkoumána rychlost jeho růstu v průběhu šesti týdnů. Jedno z médií, agar s jasanovými pilinami, přitom bylo použito pro tento patogen poprvé. Vedlejším směrem zkoumání byla dále závislost rychlosti růstu na barvě mycelia, kdy byly vybrány skupiny kmenů s mycelii tmavými, světlými a kmeny s viry. Nejlepší růst byl zjištěn na nově vytvořeném médiu ADA, kdy se jedná o piliny získané z jasanových větviček, přidané do klasického agarového média. Závislost rychlosti růstu na barvě mycelia potvrzena nebyla. Celý tento výzkum může přispět ke zlepšení laboratorních postupů určených ke studiu tohoto patogenu, a tak pomoci pro vývoj ochrany jasanů proti napadení.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.