|
|
Obnova městských lázní v Malých Svatoňovicích
Macek, Štěpán ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér obnovy památek. Tématem ateliérové práce bylo zamyšlení se nad vhodným využitím památkově chráněného objektu v historickém jádru obce Malé Svatoňovice a vytvoření architektonické studie. Navrhl jsem následující koncepci. Stavba by měla sloužit jako obecní dům, proto jsem zde soustředil funkce tomu odpovídající: obecní úřad, obřadní síň, muzeum, lékařské ordinace, kosmetika, lékárna, a nakonec i lázně, které zde měly dlouholetou tradici. Při obnově objektu postupuji synteticky. Zkoumám kvalitu a zachovalost jednotlivých vrstev. To nejlepší z každé vrstvy vyzdvihuji. Pokud se některá nezachovala, ale přesto měla své kvality, připomínám ji novým jazykem. Myslím, že to byl Tadao Ando, kdo řekl: „Má-li být genius loci čitelný, je třeba ho oživit a vyprovokovat invenčními vstupy.“ Slučuji moderní s historickým pomocí nadčasového.
|
|
|
Obnova městských lázní v Malých Svatoňovicích
Hlobilová, Lucie ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce navazuje na mnou vytvořenou architektonickou studii ve třetím ročníku akademického roku 2019/2020 v rámci předmětu AG035 – Ateliér architektonické tvorby V – obnova památek. Obsahem této bakalářské práce je rozpracování studie do stupně dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby. Řešený objekt byl vybudován v první polovině 18. století. V roce 1930 zachvátil obec požár včetně městských lázní. Celý krov shořel a zůstaly jen obvodové stěny. Po 6 letech rekonstrukce, se objekt znovu otevřel veřejnosti. Nacházely se zde lázně, hotel a hostinec. V současnosti zde fungují ordinace lékařů, sociální byty, Muzeum bratří Čapků, veřejné toalety, obřadní síň. Hlavním záměrem bylo navrácení pozdně barokní vzhledu objektu. Největší stavební zásah bude odebrání třetího nadzemního podlaží a odstranění falešné mansardové střechy. Ta bude nahrazena střechou valbovou s obytným podkrovím, jako tomu bylo původně. Odstraněním stávající konstrukce střechy bude snížen počet podlaží, avšak výška objektu zůstane téměř totožná. Nový tvar střechy je valbový s vaznicovou soustavou krovu. Bude zachováno veškeré původní cihelné zdivo nosných vnitřních i obvodových stěn. Také budou odstraněny novodobější přístavby ze zadní části objektu a vnitřní příčky. Dispozice bude upravena dle funkce dané části objektu. Rozdělení funkčních částí na městské lázně a krátkodobé ubytování, Muzeum bratří Čapků, obřadní síň a část vyhrazená lékařům. Vnější výraz objektu je uveden do pozdně barokní doby, dle historických fotografií a pohlednic. Fasádě bylo navráceno původní členění v podobě korunní římsy, lizén, okenních šambrán, nárožního armování. Barevnost fasády je v béžových tónech, které jsou v kontrastu s tmavě šedou střešní krytinou. Stávající okna budou nahrazená špaletovými dřevěnými okny s osmidílným členěním. Dojde také k terénním úpravám jak na náměstí, kde je navrženo kamenné schodiště zapuštěné do svažitého náměstí, tak za objektem.
|
|
|
Obnova městských lázní v Malých Svatoňovicích
Macek, Štěpán ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér obnovy památek. Tématem ateliérové práce bylo zamyšlení se nad vhodným využitím památkově chráněného objektu v historickém jádru obce Malé Svatoňovice a vytvoření architektonické studie. Navrhl jsem následující koncepci. Stavba by měla sloužit jako obecní dům, proto jsem zde soustředil funkce tomu odpovídající: obecní úřad, obřadní síň, muzeum, lékařské ordinace, kosmetika, lékárna, a nakonec i lázně, které zde měly dlouholetou tradici. Při obnově objektu postupuji synteticky. Zkoumám kvalitu a zachovalost jednotlivých vrstev. To nejlepší z každé vrstvy vyzdvihuji. Pokud se některá nezachovala, ale přesto měla své kvality, připomínám ji novým jazykem. Myslím, že to byl Tadao Ando, kdo řekl: „Má-li být genius loci čitelný, je třeba ho oživit a vyprovokovat invenčními vstupy.“ Slučuji moderní s historickým pomocí nadčasového.
|
|
|
Obnova městských lázní v Malých Svatoňovicích
Hlobilová, Lucie ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce navazuje na mnou vytvořenou architektonickou studii ve třetím ročníku akademického roku 2019/2020 v rámci předmětu AG035 – Ateliér architektonické tvorby V – obnova památek. Obsahem této bakalářské práce je rozpracování studie do stupně dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby. Řešený objekt byl vybudován v první polovině 18. století. V roce 1930 zachvátil obec požár včetně městských lázní. Celý krov shořel a zůstaly jen obvodové stěny. Po 6 letech rekonstrukce, se objekt znovu otevřel veřejnosti. Nacházely se zde lázně, hotel a hostinec. V současnosti zde fungují ordinace lékařů, sociální byty, Muzeum bratří Čapků, veřejné toalety, obřadní síň. Hlavním záměrem bylo navrácení pozdně barokní vzhledu objektu. Největší stavební zásah bude odebrání třetího nadzemního podlaží a odstranění falešné mansardové střechy. Ta bude nahrazena střechou valbovou s obytným podkrovím, jako tomu bylo původně. Odstraněním stávající konstrukce střechy bude snížen počet podlaží, avšak výška objektu zůstane téměř totožná. Nový tvar střechy je valbový s vaznicovou soustavou krovu. Bude zachováno veškeré původní cihelné zdivo nosných vnitřních i obvodových stěn. Také budou odstraněny novodobější přístavby ze zadní části objektu a vnitřní příčky. Dispozice bude upravena dle funkce dané části objektu. Rozdělení funkčních částí na městské lázně a krátkodobé ubytování, Muzeum bratří Čapků, obřadní síň a část vyhrazená lékařům. Vnější výraz objektu je uveden do pozdně barokní doby, dle historických fotografií a pohlednic. Fasádě bylo navráceno původní členění v podobě korunní římsy, lizén, okenních šambrán, nárožního armování. Barevnost fasády je v béžových tónech, které jsou v kontrastu s tmavě šedou střešní krytinou. Stávající okna budou nahrazená špaletovými dřevěnými okny s osmidílným členěním. Dojde také k terénním úpravám jak na náměstí, kde je navrženo kamenné schodiště zapuštěné do svažitého náměstí, tak za objektem.
|
host ::
RSS.