Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ochrana ozónové vrstvy Země z pohledu práva
Žujová, Magdaléna ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
106 Resumé Ozonová vrstva Země je důležitou součástí plynného obalu Země nacházející se ve stratosféře v rozmezí 20-50 km. Jejím účelem je pohlcovat UV záření, které jinak velmi negativně ovlivňuje život na Zemi. Tato schopnost byla v průběhu dvacátého století oslabována emisemi látek, jejichž nebezpečnost v tomto směru se prokázala až daleko později. Do roku 1987 různými chemickými reakcemi zejména atomů chlóru vznikla na jižním pólu Země vzhledem k úbytku ozónu ozonová díra, která není dosud plně zhojena. Riziko ohrožení lidských životů vedlo za použití principu předběžné opatrnosti v roce 1985 k přijetí Vídeňské úmluvy a následně roku 1987 i jejího prováděcího protokolu, který obsahoval konkrétní povinnosti především v oblasti omezování výroby a spotřeby látek poškozujících ozonovou vrstvu a obchodování s nimi. Protokol byl později několikrát upraven dodatky. Práce obsahuje popis těchto aktů s ohledem na jejich vývoj a aktuální stav poznání. Na evropské úrovni zachycuje vývoj evropského práva životního prostředí se zaměřením na ochranu ozonové vrstvy a proces inkorporace mezinárodních aktů v této oblasti do práva EU s popisem jednotlivých jejích aktů a srovnáním míry regulací výroby a spotřeby regulovaných látek, které ozonovou vrstvu poškozují s akty mezinárodními i prostřednictvím přehledných tabulek...
Ochrana ozónové vrstvy Země z pohledu práva
Žujová, Magdaléna ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
106 Resumé Ozonová vrstva Země je důležitou součástí plynného obalu Země nacházející se ve stratosféře v rozmezí 20-50 km. Jejím účelem je pohlcovat UV záření, které jinak velmi negativně ovlivňuje život na Zemi. Tato schopnost byla v průběhu dvacátého století oslabována emisemi látek, jejichž nebezpečnost v tomto směru se prokázala až daleko později. Do roku 1987 různými chemickými reakcemi zejména atomů chlóru vznikla na jižním pólu Země vzhledem k úbytku ozónu ozonová díra, která není dosud plně zhojena. Riziko ohrožení lidských životů vedlo za použití principu předběžné opatrnosti v roce 1985 k přijetí Vídeňské úmluvy a následně roku 1987 i jejího prováděcího protokolu, který obsahoval konkrétní povinnosti především v oblasti omezování výroby a spotřeby látek poškozujících ozonovou vrstvu a obchodování s nimi. Protokol byl později několikrát upraven dodatky. Práce obsahuje popis těchto aktů s ohledem na jejich vývoj a aktuální stav poznání. Na evropské úrovni zachycuje vývoj evropského práva životního prostředí se zaměřením na ochranu ozonové vrstvy a proces inkorporace mezinárodních aktů v této oblasti do práva EU s popisem jednotlivých jejích aktů a srovnáním míry regulací výroby a spotřeby regulovaných látek, které ozonovou vrstvu poškozují s akty mezinárodními i prostřednictvím přehledných tabulek...
Ekonomické nástroje v mezinárodních smlouvách o ochraně životního prostředí
Hlaváčová, Jana ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Diplomová práce se zabývá užitím ekonomických nástrojů v mezinárodních smlouvách o ochraně životního prostředí a jejich vztahem k mezinárodnímu ekonomickému právu. Cílem práce je analyzovat možnosti užití ekonomických nástrojů, zhodnotit jejich účinnost a potenciál lépe zajistit dodržování smluvních závazků a zjistit, za jakých podmínek je možné jich užít tak, aby se nedostaly do střetu s ustanoveními mezinárodního ekonomického práva. Mnohé ekonomické nástroje operují různými způsoby s restrikcemi mezinárodního obchodu, mohou se tak dostat do konfliktu s právem tuto oblast upravující, hlavně s ustanoveními dohod Světové obchodní organizace. Analyzovány jsou proto hlavní principy a ustanovení Všeobecné dohody o clech a obchodu, kterých se mohou taková opatření dotýkat. Nejvíce pozornosti je věnováno interpretaci výjimek, které užití restrikcí legalizují. Opatření za účelem ochrany životního prostředí nesmí být diskriminační či představovat nedovolenou restrikci obchodu proti principům a ustanovením smluv WTO. Z rozhodovací praxe Dispute Settlement Body WTO plyne, že taková omezení jsou možná jen na základě mezinárodní dohody. Případ omezení trhu na základě MEA dosud nebyl řešen, konkrétní posouzení tedy bude muset poskytnout až budoucí rozhodování. Proto je nyní třeba důsledná koordinace normotvorné...
Postup zajišťování hlavních závazků ČR‚ plynoucích z Vídeňské úmluvy a Montrealského protokolu
TECHEM, Praha
Studie je podkladem pro rozhodování MŽP o zabezpečení dosud neplněných závazků, které ČR vyplývají z Vídeňské smlouvy a Montrealského protokolu. Jedná se zejména o vytvoření podmínek pro bezpečný sběr, regeneraci a recyklaci regulovaných látek a sběr výrobků tyto regulované látky obsahujících, regeneraci a recyklaci regulovaných látek pro zajištění ekonomického dožití stávajících zařízení, která regulované látky používají jako pracovní média, zajištění ekologicky vhodného zneškodňování již nepotřebných regulovaných látek. Ve studii jsou uvedeny varianty řešení.
Globální environmentální smlouvy a jejich efektivita
Tachecí, Petra ; Chlapcová, Ivana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá globálními environmentálními smlouvami a jejich efektivitou. Jejím cílem je odhalit příčiny úspěchu některých smluv a naopak důvody neúspěchu smluv jiných. V teoretické části jsou vysvětleny specifika environmentálních problémů, následuje úvod do mezinárodního práva životního prostředí a představení mezinárodních environmentálních smluv. V praktické části jsou srovnávány dvě známé mezinárodní smlouvy z oblasti atmosféry, které se zabývají podobným problémem, avšak dosáhly velmi rozdílných výsledků. Účelem postupného porovnávání různých aspektů obou smluv je odhalit, jaké okolnosti zapřičinily obrovský úspěch Montrealského protokolu při ochraně ozonové vrstvy, a proč podobně koncipovaný Kjótský protokol neuspěl v boji proti změně klimatu. Poslední kapitola vyvozuje závěry tohoto srovnání a definuje podstatné charakteristiky, které jsou pro efektivitu globálních environmentálních smluv klíčové.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.