|
|
Geografická charakteristika průmyslu na Mladoboleslavsku
Šturmová, Tereza ; Ženka, Jan (vedoucí práce) ; Kopačka, Ludvík (oponent)
Cílem předložené bakalářské práce je zmapovat nejvýznamnější geografické dopady transformace průmyslu na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav po roce 1989. Mladoboleslavsko je jeden z mála přirozeně vzniklých a vyvíjejících se průmyslových klastrů v Česku se specifickou velikostní i odvětvovou strukturou hospodářství (superdominance Škoda Auto) a masivním přílivem PZI. V Mladé Boleslavi neměla restrukturalizace průmyslu příliš velké dopady na fyzickou ani funkční strukturu města. Dominantními funkcemi města zůstaly funkce obytná a průmyslová, případně obslužná. V mikroregionální měřítku došlo díky rostoucí životní úrovni k rozsáhlé rezidenční suburbanizaci. Nejvýznamnější změnou geografické struktury města Mladá Boleslav byla výstavba nových průmyslových zón na periferiích města a v katastru přiléhajících obcí a s tím spojená modernizace technické infrastruktury a nárůst silniční dopravy. Mladá Boleslav v průběhu více než dvacetileté transformace průmyslu po roce 1989 nejen zachovala, ale dále posílila výraznou funkční specializaci na automobilový průmysl. Klíčová slova: transformace průmyslu, Mladoboleslavsko, PZI, brownfields, greenfields
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Syndrom vyhoření je vážným a stále častěji diskutovaným tématem. Jeho závažnost se dotýká nejen pracovníků zaměstnaných v sociálních službách, ale také jednotlivých zařízení. Vhodnou prevencí by bylo možné předejít ztrátě kvalifikovaných pracovníků. Předložená práce zkoumá možnosti vhodné prevence syndromu a je zaměřena na pracovníky v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, popsány příčiny vzniku, fáze, klinický obraz, léčba, prevence a specifická rizika této práce. Závěrečná kapitola je věnována možnostem osobního rozvoje, který má zamezit vzniku syndromu vyhoření. V praktické části je zvolena metoda výzkumu kombinovanou formou, a to kvantitativní pomocí dotazníků pro pracovníky v sociálních službách a kvalitativní realizovanou rozhovory s vedoucími pracovníky. Výsledky jsou zpracovány slovně a graficky. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň prevence u vybraných pracovníků v sociálních službách na Mladoboleslavsku. Komparací výsledků bylo zjištěno, že úroveň prevence jak ze strany zaměstnavatelů, tak i jednotlivých pracovníků je uspokojivá. Většina pracovníků svou práci vykonává s radostí, ale zároveň s pocitem nedostatečného finančního ohodnocení a obavou o budoucí zdraví z namáhavé práce. Dle výsledků je vypracováno doporučení...
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Syndrom vyhoření je vážným a stále častěji diskutovaným tématem. Jeho závažnost se dotýká nejen pracovníků zaměstnaných v sociálních službách, ale také jednotlivých zařízení. Vhodnou prevencí by bylo možné předejít ztrátě kvalifikovaných pracovníků. Předložená práce zkoumá možnosti vhodné prevence syndromu a je zaměřena na pracovníky v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, popsány příčiny vzniku, fáze, klinický obraz, léčba, prevence a specifická rizika této práce. Závěrečná kapitola je věnována možnostem osobního rozvoje, který má zamezit vzniku syndromu vyhoření. V praktické části je zvolena metoda výzkumu kombinovanou formou, a to kvantitativní pomocí dotazníků pro pracovníky v sociálních službách a kvalitativní realizovanou rozhovory s vedoucími pracovníky. Výsledky jsou zpracovány slovně a graficky. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň prevence u vybraných pracovníků v sociálních službách na Mladoboleslavsku. Komparací výsledků bylo zjištěno, že úroveň prevence jak ze strany zaměstnavatelů, tak i jednotlivých pracovníků je uspokojivá. Většina pracovníků svou práci vykonává s radostí, ale zároveň s pocitem nedostatečného finančního ohodnocení a obavou o budoucí zdraví z namáhavé práce. Dle výsledků je vypracováno doporučení...
|
|
|
Geografická charakteristika průmyslu na Mladoboleslavsku
Šturmová, Tereza ; Ženka, Jan (vedoucí práce) ; Kopačka, Ludvík (oponent)
Cílem předložené bakalářské práce je zmapovat nejvýznamnější geografické dopady transformace průmyslu na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav po roce 1989. Mladoboleslavsko je jeden z mála přirozeně vzniklých a vyvíjejících se průmyslových klastrů v Česku se specifickou velikostní i odvětvovou strukturou hospodářství (superdominance Škoda Auto) a masivním přílivem PZI. V Mladé Boleslavi neměla restrukturalizace průmyslu příliš velké dopady na fyzickou ani funkční strukturu města. Dominantními funkcemi města zůstaly funkce obytná a průmyslová, případně obslužná. V mikroregionální měřítku došlo díky rostoucí životní úrovni k rozsáhlé rezidenční suburbanizaci. Nejvýznamnější změnou geografické struktury města Mladá Boleslav byla výstavba nových průmyslových zón na periferiích města a v katastru přiléhajících obcí a s tím spojená modernizace technické infrastruktury a nárůst silniční dopravy. Mladá Boleslav v průběhu více než dvacetileté transformace průmyslu po roce 1989 nejen zachovala, ale dále posílila výraznou funkční specializaci na automobilový průmysl. Klíčová slova: transformace průmyslu, Mladoboleslavsko, PZI, brownfields, greenfields
|
|
|
Vývoj regionálního tisku na Mladoboleslavsku od roku 1945 do počátku normalizace
Skála, Jan ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj regionálních periodik na Mladoboleslavsku v období od roku 1945 do počátku normalizace v roce 1969 vzhledem k historickému, politickému a společenskému pozadí. Hlavním cílem práce je ukázat, jak vypadala a o čem psala nejvýznamnější regionální periodika. V době třetí republiky to byly týdeníky politických stran: sociálnědemokratický Hlas lidu a komunistické Naše Pojizeří (později Naše noviny). Během padesátých let plnily funkci ústředního regionálního tisku na Mladoboleslavsku vesnické noviny Nová vesnice, které se na konci padesátých let transformovaly v okresní noviny Mladoboleslavsko, později přejmenované na Zář Mladoboleslavska. Významnými tituly na okrese byly také závodní časopis Automobilových závodů Ventil a v šedesátých letech kulturní měsíčník Život mladoboleslavské kultury. Diplomová práce podává historický přehled a formálně obsahovou analýzu zmíněných regionálních periodik. Pro doplnění širšího kontextu hlavního tématu autor shrnuje vývoj regionálních tištěných médií před rokem 1945, ve vymezeném období 1945 - 1969 stručně připomíná politické dějiny Československa a metody řízení médií a podává společenskou, demografickou a ekonomickou charakteristiku okresu Mladá Boleslav. Portrétuje také výraznou novinářskou osobnost regionu a pamětníka doby Josefa Donáta.
|
|
|
Možnosti využití volného času mládeže v období adolescence na Mladoboleslavsku
ZIKMUND, Jiří
Práce se zabývá problematikou trávení volného času mládeže v období adolescence, to znamená mezi 15. a 20. rokem. Jejím cílem je vytvoření přehledu možností využití volného času na Mladoboleslavsku. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy volný čas, volnočasové aktivity a volnočasové zařízení. Dále je zde charakterizována mládež v období adolescence a region Mladoboleslavsko. Metodologická část je obsažena ve třetí kapitole. Zde je popsán proces výzkumu. Jsou zde obsaženy otázky, které byly základem pro výzkumnou část. Podstatou výzkumu bylo zjištění přítomnosti volnočasových zařízení v obcích Mladoboleslavska. Ve čtvrté kapitole jsou zachyceny výsledky výzkumu. K tomuto účelu jsou použity přehledné tabulky, které jsou doplněny komentářem. Poslední kapitola se nazývá interpretace, jejím účelem je shrnutí výsledků.
|
host ::
RSS.