|
| |
|
|
Symbolika vody v křesťanství a islámu podle Mircey Eliadeho
Bajerová, Adéla ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Ve své knize Pojednání o dějinách náboženství (1966) se rumunský badatel Mircea Eliade zabývá komparací náboženství z hlediska jejich opakujících se struktur fenoménů. Tyto "symboliky" jsou systémy hierofanií, neboli projevů posvátna, vážících se k jednomu pojícímu prvku. Obsah symbolik je udáván jak významy jednotlivých hierofanií, tak jejich vzájemnou strukturou a Eliade postuluje názor, že tato struktura je v náboženstvích vzájemně převoditelná. Cílem této práce je tedy ověřit, jestli je tato teorie platná, rozborem a komparací hierofanií dvou náboženství. Jelikož se Eliade v Pojednání o dějinách náboženství věnuje větší měrou spíše archaickým náboženstvím, tato práce se pokusí aplikovat jeho teorii na dvě živá světová náboženství. Budeme v ní ověřovat platnost symboliky vody v křesťanství, jehož symbolikou se Eliade v knize částečně zabývá, a v islámu, který v kapitole o vodní symbolice nezmiňuje.
|
|
|
Mircea Eliade jako dramatický autor
Našincová, Klára ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tato práce vymezuje autorský typ spisovatele Mircei Eliada jako dramatického autora včetně recepce jeho díla soudobými kritiky v porovnání s jeho subjektivním viděním těchto děl. Ozřejmí také pozadí jejich vzniku. Posoudíme, zda a jak souvisí Eliadovy povídky a deníky s jeho dramaty. U hry Ifigenie zhodnotíme, nakolik se Eliadův přístup liší od pojetí tvůrců, kteří zpracovali obdobné téma v minulosti (Euripidés, Jean Rotrou, Jean Racine, Johann Wolfgang Goethe) a do jaké míry čerpá z rumunských lidových balad (Jehnička a Mistr Manole). Ve zbývajících dramatických textech pak zjistíme, jak se do nich promítá Eliade jako religionista, zejména jeho teorie o teroru dějin (v dramatickém zlomku 1241), teorie o posvátném a profánním ve hře Lidé a kameny a reakce na mýtus tvořící se kolem osobnosti sochaře Constantina Brâncușie v dramatu Nekonečný sloup. Většina použitých textů (jak odborných, tak beletristických) je k dispozici v původním znění v poznámce pod čarou nebo v příloze. Překlad některých textů byl součástí odborné práce.
|
host ::
RSS.