|
Ruskojazyčná tištěná periodika vydávaná v České republice mezi lety 1990 až 2016
Kučerová, Marie ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Práce se zabývá ruskojazyčným periodickým tiskem v České r 1990 až 2016. Na základě kvantitativní analýzy dokumentů popisuje změny v počtu titulů, rozeznává tři typy vydavatelů a podrobně se zabývá největšími z rozhovorů s producenty těchto menšinových médií charakterizuje čtenáře českého ruskojazyčného tisku a jeho funkce. Text je také doplněn o výčet ruskojazyčných titulů, které ČR vycházely v hů a jejich závěru, že ruskojazyčných tištěných periodik v ČR ubývá. Jejich čtenáři jsou lidé různých věkových kategorií, kteří umí rusky a je jim příjemné v zyce číst. Ruskojazyčná periodika zprostředkovávají čtenářům občanské a kulturní vysvětlování ožňují asimilaci díky zprostředkovávání českým elemen
|
|
Teschen Silesia through the Minority Media. Analysis of Selected Historical and Social Issues on the Regional Territory Based on Articles of Głos Ludu and Zwrot
Matelová, Táňa ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Muryc, Jiří (oponent)
(česky): Práce se soustředí na analýzu vybraných společenských a historických témat, které se objevovaly na stránkách dvou nejvýznamnějších novin v polském jazyce vycházejících na Těšínsku, tj. Głosu Ludu a Zwrotu. Teoretická část se hlouběji zabývá problematikou polského tisku na Těšínském Slezsku od roku 1848, zaměřuje se pak zejména na historii, obsah a redaktory prvních novin v polském jazyce. Tato část se dále soustředí na vývoj polského tisku na Těšínsku ve 20. století: jeho rozkvět v první polovině století, ale také reakci na rozdělení Těšínského Slezska, důraz je pak kladen zejména na česko-polské vztahy. Práce se dále rámcově zabývá historickým vývojem a obsahem Głosu Ludu a Zwrotu v období komunismu. Kromě obsahové analýzy se práce soustředí také na dobový jazyk, tzv. newspeak. Praktická část si klade za cíl představit vnímání sebe sama a vnímání české většiny skrze menšinový tisk, a to v období prvních šesti let po pádu komunistického režimu (1990- 1995). Pomocí metody Kritické analýzy diskursu (KAD) jsou v práci zkoumány úryvky článků seřazených do následujících společensko-historických tematických celků: pozice menšiny po změně režimu, vztahy s jinými národnostmi, role jazyka, sčítání lidu a rozdělení Československa.
|