Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
Filmový odbor ministerstva informací 1945 - 1953
Stavárková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Filmový odbor ministerstva informací v letech 1945 - 1953" se zabývá kulturní politikou v Československu po druhé světové válce. V úvodní části byl nastíněn vývoj jednání o poválečném uspořádání v obnoveném Československu. V této části byly zmíněny historické souvislosti se zaměřením na zahraniční a domácí odboj. Významná část práce je věnována vzniku a vývoji ministerstva informací a jeho vlivu na kulturní politiku státu, zejména pak činnosti filmového odboru, který se po zestátnění filmového průmyslu v létě roku 1945 stal jedním z nejdůležitějších odborů v rámci ministerstva. Komunistická strana Československa využila odbor a kinematografii pro šíření komunistické ideologie ve společnosti. V kontextu historických souvislostí byla analyzována také role Kulturně - propagačního oddělení ÚV KSČ a problematika dovozu a distribuce zahraničních filmů. Vývoj role ministerstva informací a filmového odboru v rámci kulturní politiky státu je v diplomové práci nastíněn také v souvislosti s událostmi v únoru roku 1948 a sleduje jej až do zrušení ministerstva informací a osvěty v roce 1953.
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
Filmový odbor ministerstva informací 1945 - 1953
Stavárková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Filmový odbor ministerstva informací v letech 1945 - 1953" se zabývá kulturní politikou v Československu po druhé světové válce. V úvodní části byl nastíněn vývoj jednání o poválečném uspořádání v obnoveném Československu. V této části byly zmíněny historické souvislosti se zaměřením na zahraniční a domácí odboj. Významná část práce je věnována vzniku a vývoji ministerstva informací a jeho vlivu na kulturní politiku státu, zejména pak činnosti filmového odboru, který se po zestátnění filmového průmyslu v létě roku 1945 stal jedním z nejdůležitějších odborů v rámci ministerstva. Komunistická strana Československa využila odbor a kinematografii pro šíření komunistické ideologie ve společnosti. V kontextu historických souvislostí byla analyzována také role Kulturně - propagačního oddělení ÚV KSČ a problematika dovozu a distribuce zahraničních filmů. Vývoj role ministerstva informací a filmového odboru v rámci kulturní politiky státu je v diplomové práci nastíněn také v souvislosti s událostmi v únoru roku 1948 a sleduje jej až do zrušení ministerstva informací a osvěty v roce 1953.
Novinářská organizace v letech 1945-1948
Cebe, Jan ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Předkládaná práce s názvem Novinářská organizace v letech 1945-1948 se pokouší zachytit období rekonstrukce a budování novinářského spolkového života od konce nacistické okupace do komunistického převratu v únoru 1948. Ačkoliv zachycuje jen velmi krátký časový úsek z bohaté historie českých novinářských spolků, domníváme se, že jde o období zcela zásadní. Změny, které organizace v tomto období prodělala pod tlakem vnějších i vnitřních podmínek, a kroky, na nichž se podílela, či které dokonce sama iniciovala nejen v oblasti novinářského života, ale v oblasti médií vůbec, totiž měly často dalekosáhlé důsledky pro vývoj českých médií pro následujících 40 let a do jisté míry ovlivňují spolkový život českých novinářů i média samotná dodnes. Práce je rozčleněna do devíti kapitol. Úvodní kapitola se zaměřuje na období příprav založení nové novinářské organizace. Druhá kapitola se zabývá procesem tzv. "očisty", v jehož rámci novinářská organizace posuzovala a v řadě případů i trestala aktivity novinářů v období nacistické okupace. Třetí kapitola zachycuje proces vytváření poválečné mediální legislativy, především pak roli, již v tomto procesu hrála novinářská organizace. Čtvrtá kapitola se soustředí na nejdůležitější momenty vnitřního spolkového života. Pátá kapitola je věnována Sdružení vězněných novinářů. Šestá...
Václav Kopecký - ministr ideolog (Ministerstvo informací v letech 1945-1953)
ŠVADLENA, Ladislav
Anotace Václav Kopecký ? ministr ideolog (Ministerstvo informací v letech 1945 ? 1953) Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, České Budějovice 2010. 86 stran textu, 7 stran obrazových příloh. Tato předkládaná diplomová práce se zabývá politickým a osobním životem významného komunistického politika, ministra informací a osvěty Václava Kopeckého. Je zaměřená především na jeho působení ve funkci již zmíněného ministerstva v letech 1945 ? 1953. Celá práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Po úvodu následuje první kapitola, rozdělená do tří podkapitol, které se zabývají zmapováním života Václava Kopeckého. Druhá kapitola rozdělená do dvou podkapitol je zaměřená na jeho ministerské působení, přičemž první podkapitola je zaměřena na léta 1945 ? 1948, a druhá podkapitola na léta 1948 ? 1953. Následující třetí kapitola se zabývá Kopeckého texty vzniklými v letech 1945 ? 1948. Poslední čtvrtá kapitola je zaměřena na Kopeckého texty vzniklé v letech 1948 ? 1953. Po této kapitole následuje závěr a shrnutí práce. Poslední část předkládané práce tvoří seznam pramenů, literatury a příloh.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.