|
| |
|
|
Československé akční umění a performance mezi lety 1963 a 1989: byla svobodná tvorba omezována Státní bezpečností?
Coverini, Valeria ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Práce zkoumá přístup v omezování svobody umělecké tvorby Státní bezpečnosti v případě československých akčních umělců. Zabývá se obdobím mezi lety 1963 až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Na konkrétních reprezentativních příkladech zkoumá intenzitu a vývoj omezování svobody tvorby ze strany Státní bezpečnosti. Ze sta zkoumaných umělců jsem vybrala ty nejsledovanější Státní policií a po vyhodnocení zúžené skupiny umělců jsem vybrala čtyři umělce, kteří tvoří reprezentativní vzorek zahrnující území Česka i Slovenska, období tvorby a závažnost omezení. Vybranými akčními umělci jsou Eugen Brikcius, Milan Knížák, Alex Mlynárčik a Tomáš Ruller. Ve zvláštní kapitole rozebírám rok 1989, který se svým charakterem liší od předchozích let. Fakt, že byla svoboda tvorby akčních umělců v Českoslovenku omezována je nediskutabilní. Hlavní otázkou výzkumu zůstává, zda se omezování tvůrčí svobody akčních umělců ze strany Státní bezpečnosti lišilo v průběhu 60., 70. a 80. let, případně jestli se lišilo a jak v Česku a na Slovensku. Intenzitu omezování definuji vězněním, omezením cestování, pokutou, žádostí o spolupráci se Státní bezpečností nebo například nemožností získat vzdělání či práci v závislosti na umělecké tvorbě.
|
|
|
Myšlení a hodnoty tří uměleckých generací české avantgardy (1919-1989)
Bulíček, Jan ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Machovec, Martin (oponent)
Tato práce si klade za cíl provést diskursivní komparaci tří generací (1918 - 1989) uměleckých teoretiku a poukázat tak na jejich podobnost. Konkrétně jsou to hlavní osobnosti a mluvčí české umělecké avantgardy a undergroundu, jimiž jsou Karel Teige, Vladimír Boudník, Egon Bondy, Milan Knížák a Ivan Martin Jirous. Tato práce analyzuje interpretační modely obsažené v manifestech a manifestačních textech (2. kapitola) a rekonstrukce prožívání a zakoušení avantgard založené na historické práci s prameny osobní povahy (3. kapitola). Výsledkem této analýzy je popis rozdílů a (dynamiky) vývoje avantgard, ale především charakteristika avantgardního a undergroundového mentálního světa. Z analýzy vyplývá, že umělecká avantgarda (Teige) i underground (Jirous, Knížák), stejně jako druhá generace stojící na pomezí avantgardy a undergroundu (Boudník, Bondy) vykazují velkou podobnost s mnoha společnými rysy. Jednotlivé rysy společné avantgardě i undergroundu jsou shrnuty v závěru práce. Klíčová slova avantgarda, underground, české umění, manifest, prožitek, Karel Teige, Vladimír Boudník, Egon Bondy, Milan Knížák, Ivan Martin Jirous
|
|
| |
host ::
RSS.