Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy
Vlha, Radovan ; Kvapilová Brabcová, Radoslava (vedoucí práce) ; Ivašina, Natalia (oponent) ; Mladenova, Margarita (oponent)
Název: Počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy Autor: Mgr. Radovan Vlha Katedra: Katedra českého jazyka Školitel: prof. PhDr. Radoslava Kvapilová Brabcová, CSc. Abstrakt Práce se zabývá počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy. Hlavní metodou je analýza pramenných textů, archeologických artefaktů a analogické srovnání se stavem v Evropě devátého století. Rozvoj vzdělanosti na Velké Moravě započal s příchodem cyrilometodějské misie, která vycházela z byzantského pojetí vzdělávání. Misie však zcela vědomě navázala na předchozí vyučovací snahy bavorských misionářů, což dokazuje rozšíření křesťanství na území Velké Moravy před rokem 863. Zprvu byla využívána učební centra západních misionářů, později byly budovány nové areály, za nejvýznamnější považujeme Sady u Uherského Hradiště. Byli zde vzděláváni žáci pocházející z aristokratických vrstev, učební náplň byla tvořena zejména staroslověnštinou, modlitbami, teologií a hudbou, v některých případech také latinou. S učebními centry byl spojen i rozvoj řemesel potřebných ke stavbě kostelů, zdobení šperků zatížených křesťanskou tematikou a tvorbou knih. Práce také analyzuje stav v zemích, kam se uchýlili žáci byzantské misie po jejich vyhnání z Velké Moravy. Klíčová slova Konstantin-Filosof; Metoděj; Velká Morava; vzdělanost; vzdělávání
Křesťanské kořeny moderní pedagogiky
Špunda, Pavel ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
V této diplomové práci se zabývám problematikou prezentování křesťanských kořenů v primárním vzdělávání. Dále upozorňuji na odklon pojetí člověka, jako bytost tělesně - duchovní. V současnosti je preferována spíše tělesná dimenze. Poukazuji na pedagogický odkaz věrozvěstů, svatých Cyrila a Metoděje, který bývá opomíjen, také na jejich odvahu, spojenou s důvěrou v odkaz Ježíše Krista Mnou uváděné tři církevní řády, nejsou kromě jezuitů, ve školství zmiňovány. Co se týká jezuitů, zcela chybí pozitivní pohled a informace o přínosu pro současný model výchovy a vzdělávání. Tento přínos popisuji také u zbývajících dvou řádů, tedy piaristů a salesiánů, které nejsou do kurikulárních dokumentů zařazeny. Také pedagogický odkaz Jana Amose Komenského není podán jako dílo, které je zaměřeno na obě dimenze člověka a omezuje se pouze na praktickou část jeho pedagogického díla. Proto poukazuji na tyto disproporce, popisuji přínos jednotlivých uváděných osobností a institucí (řádů), včetně jejich vnímání a zaměření na člověka a to nejen na jeho tělesnou stránku, ale také na tu duchovní. V závěru práce navrhuji způsob prezentování těchto křesťanských kořenů v RVP ZV, uvádím didaktické pomůcky, použitelné pro jejich výuku u jednotlivých stupňů a období v primárním školství.
Počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy
Vlha, Radovan ; Kvapilová Brabcová, Radoslava (vedoucí práce) ; Ivašina, Natalia (oponent) ; Mladenova, Margarita (oponent)
Název: Počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy Autor: Mgr. Radovan Vlha Katedra: Katedra českého jazyka Školitel: prof. PhDr. Radoslava Kvapilová Brabcová, CSc. Abstrakt Práce se zabývá počátky a projevy vzdělanosti na území Velké Moravy. Hlavní metodou je analýza pramenných textů, archeologických artefaktů a analogické srovnání se stavem v Evropě devátého století. Rozvoj vzdělanosti na Velké Moravě započal s příchodem cyrilometodějské misie, která vycházela z byzantského pojetí vzdělávání. Misie však zcela vědomě navázala na předchozí vyučovací snahy bavorských misionářů, což dokazuje rozšíření křesťanství na území Velké Moravy před rokem 863. Zprvu byla využívána učební centra západních misionářů, později byly budovány nové areály, za nejvýznamnější považujeme Sady u Uherského Hradiště. Byli zde vzděláváni žáci pocházející z aristokratických vrstev, učební náplň byla tvořena zejména staroslověnštinou, modlitbami, teologií a hudbou, v některých případech také latinou. S učebními centry byl spojen i rozvoj řemesel potřebných ke stavbě kostelů, zdobení šperků zatížených křesťanskou tematikou a tvorbou knih. Práce také analyzuje stav v zemích, kam se uchýlili žáci byzantské misie po jejich vyhnání z Velké Moravy. Klíčová slova Konstantin-Filosof; Metoděj; Velká Morava; vzdělanost; vzdělávání
Křesťanské kořeny moderní pedagogiky
Špunda, Pavel ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
V této diplomové práci se zabývám problematikou prezentování křesťanských kořenů v primárním vzdělávání. Dále upozorňuji na odklon pojetí člověka, jako bytost tělesně - duchovní. V současnosti je preferována spíše tělesná dimenze. Poukazuji na pedagogický odkaz věrozvěstů, svatých Cyrila a Metoděje, který bývá opomíjen, také na jejich odvahu, spojenou s důvěrou v odkaz Ježíše Krista Mnou uváděné tři církevní řády, nejsou kromě jezuitů, ve školství zmiňovány. Co se týká jezuitů, zcela chybí pozitivní pohled a informace o přínosu pro současný model výchovy a vzdělávání. Tento přínos popisuji také u zbývajících dvou řádů, tedy piaristů a salesiánů, které nejsou do kurikulárních dokumentů zařazeny. Také pedagogický odkaz Jana Amose Komenského není podán jako dílo, které je zaměřeno na obě dimenze člověka a omezuje se pouze na praktickou část jeho pedagogického díla. Proto poukazuji na tyto disproporce, popisuji přínos jednotlivých uváděných osobností a institucí (řádů), včetně jejich vnímání a zaměření na člověka a to nejen na jeho tělesnou stránku, ale také na tu duchovní. V závěru práce navrhuji způsob prezentování těchto křesťanských kořenů v RVP ZV, uvádím didaktické pomůcky, použitelné pro jejich výuku u jednotlivých stupňů a období v primárním školství.
Český Řím
Petiška, Eduard ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Kulturní prvky vycházející z Říma pronikly do mnoha kultur na celém světě. Jejich vliv zasáhl i do zemí střední Evropy, českou nevyjímaje; právě analýza uzlových bodů české kultury a kultur prezentovaných Římem je předmětem této práce, přičemž pozornost je věnována těm dílčím tématům, která mají obecnější teoretické konsekvence pro kulturologii. První část práce se věnuje nejstarším zmínkám o vzájemném vztahu těchto lokalit. Na ni navazuje kapitola o Marobudovi, který jako odchovanec Říma svou říši obohatil o prvky antické kultury. S počátky české státnosti je spojena významná dvojice - Cyril a Metoděj - práce se zaměřuje na cestu a pobyt bratří v Římě jako nezbytnou součást úspěchu jejich mise. Jedni z nejznámějších českých světců, sv. Václav a sv. Vojtěch, měli k Římu vřelý vztah; promítl se do jejich života, smýšlení a jednání, které podstatně zasáhlo do naší kultury. Dvě kapitoly se proto zabývají uvedenými osobnostmi a doklady o jejich vztahu k Římu. Značná pozornost je věnována Karlu IV., který do tohoto města podnikl několik cest a byl jím natolik zaujat, že se mu Prahu rozhodl připodobnit. Práce zaznamenává některé jeho úspěchy při Imitatio Romae, zmiňuje Vyšehrad a Karlštejn, popisuje také jeho zaujetí pro římskou symboliku, které ho ovlivnilo a reflektovalo se v soudobé kultuře. Práce...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.