|
|
Náboženství Mezoameriky z pohledu conquistadorů
Fajkus, Jaromír ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Náboženství Mezoameriky z pohledu conquistadorů (Lidská oběť očima španělských dobyvatelů v kontrastu s novodobou reflexí) Anotace Práce popisuje lidskou oběť u jednoho z nejvýznamnějších mezoamerických etnik - Aztéků - a zabývá se významem tohoto masivně prováděného rituálu a jeho dopady na domorodou společnost. Dvěma primárními kontexty, v nichž je lidská oběť interpretována, jsou politika a dieta, resp. rituální kanibalismus. Práce využívá interpretace mezoamerikanistů od 20. století po současnost, předně však má na zřeteli původní písemná svědectví španělských dobyvatelů, jichž využívá k podložení či vyvrácení vědeckých teorií a k deskripci popisovaných fenoménů. Práce si dala za cíl poukázat na pluralitu přístupů k lidské oběti, problematičnost některých z nich a složitost myšlenkových struktur, jež lidskou oběť zakládají.
|
|
|
Rituální stínání hlav v Mezoamerice
Baudiš, Adam ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obětí stětím. Jejím cílem je systematicky popsat tento v mezoamerické oblasti hojně rozšířený fenomén. Nejprve tak byly představeny hlavní proudy interpretace lidské oběti. V další kapitole byla popsána důležitost kukuřice pro mezoamerickou kulturu. Třetí část této práce představuje některé aztécké svátky spojené s rituální dekapitací, které popisuje Sahagún ve svém díle Historia general. Dále se tato práce zabývá hlavními aspekty mezoamerické míčové hry a je zde představeno a analyzováno její spojení s příběhem Hrdinských dvojčat z Popol Vuhu. Čtvrtá kapitola popisuje metody rituální dekapitace. Zabývá se otázkou fixační metody, kterou Sahagún popisuje jako "espaldas con espaldas" a otázkou nástroje používaného v této situaci. Následně je tato metoda popsána v kontextu mayských obětí. Poslední část se zabývá posmrtným zacházením s hlavou a tělem obětí. Velká část je věnována problematice tzompantli a zacházení s tělem. Jsou zde zachyceny dvě hlavní techniky - stažení z kůže a kanibalismus. Následně jsou popsány mayské techniky zacházení s hlavou, které zahrnují ukládání hlav v hrobkách a jeskyních.
|
|
|
Rituální stínání hlav v Mezoamerice
Baudiš, Adam ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obětí stětím. Jejím cílem je systematicky popsat tento v mezoamerické oblasti hojně rozšířený fenomén. Nejprve tak byly představeny hlavní proudy interpretace lidské oběti. V další kapitole byla popsána důležitost kukuřice pro mezoamerickou kulturu. Třetí část této práce představuje některé aztécké svátky spojené s rituální dekapitací, které popisuje Sahagún ve svém díle Historia general. Dále se tato práce zabývá hlavními aspekty mezoamerické míčové hry a je zde představeno a analyzováno její spojení s příběhem Hrdinských dvojčat z Popol Vuhu. Čtvrtá kapitola popisuje metody rituální dekapitace. Zabývá se otázkou fixační metody, kterou Sahagún popisuje jako "espaldas con espaldas" a otázkou nástroje používaného v této situaci. Následně je tato metoda popsána v kontextu mayských obětí. Poslední část se zabývá posmrtným zacházením s hlavou a tělem obětí. Velká část je věnována problematice tzompantli a zacházení s tělem. Jsou zde zachyceny dvě hlavní techniky - stažení z kůže a kanibalismus. Následně jsou popsány mayské techniky zacházení s hlavou, které zahrnují ukládání hlav v hrobkách a jeskyních.
|
|
|
Rituální stínání hlav v Mezoamerice
Baudiš, Adam ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obětí stětím. Jejím cílem je systematicky popsat tento v mezoamerické oblasti hojně rozšířený fenomén. Nejprve tak byly představeny hlavní proudy interpretace lidské oběti. V další kapitole byla popsána důležitost kukuřice pro mezoamerickou kulturu. Třetí část této práce představuje některé aztécké svátky spojené s rituální dekapitací, které popisuje Sahagún ve svém díle Historia general. Dále se tato práce zabývá hlavními aspekty mezoamerické míčové hry a je zde představeno a analyzováno její spojení s příběhem Hrdinských dvojčat z Popol Vuhu. Čtvrtá kapitola popisuje metody rituální dekapitace. Zabývá se otázkou fixační metody, kterou Sahagún popisuje jako "espaldas con espaldas" a otázkou nástroje používaného v této situaci. Následně je tato metoda popsána v kontextu mayských obětí. Poslední část se zabývá posmrtným zacházením s hlavou a tělem obětí. Velká část je věnována problematice tzompantli a zacházení s tělem. Jsou zde zachyceny dvě hlavní techniky - stažení z kůže a kanibalismus. Následně jsou popsány mayské techniky zacházení s hlavou, které zahrnují ukládání hlav v hrobkách a jeskyních.
|
|
|
Konce katunových period v mayském kalendáři
Dimelisová, Eleni ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním oslav konců katunových cyklů mayského kalendáře během klasického období v Tikalu. Stěžejní část práce je analýzou jednotlivých tikalských katunových stél a oltářů. Důraz je kladen především na rituály, které se při završení katunových cyklů odehrávaly. Dále se práce věnuje popisu dvoupyramidových komplexů, které byly vynalezeny v Tikalu a představovaly dějiště katunových rituálů. Klíčová slova Předkolumbovská Amerika, Mezoamerika, Mayové, mayský kalendář, katuny, rituály, stély.
|
|
|
Administrativa a ekonomika tzv. říše Aztéků
Dušek, Jakub ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
(česky) Tato diplomová práce zkoumá a ověřuje hypotézu, zdali politický celek, v literatuře tradičně nazývaný jako "aztécká říše", byl skutečně říší ekvivalentní evropským státům té doby. V návaznosti na tuto hypotézu byly stanoveny dva cíle práce. Prvním je zodpovědět na otázku, na jakých principech skutečně stál tento mocenský útvar, jak se lišily vztahy mezi jádrem říše a ostatními provinciem a co tyto vztahy ovlivňovalo. Druhým cílem je prozkoumat hospodářský systém aztécké říše, neboť ten byl značně provázán s jejími politickými kroky a ovlivňoval je. Analyzovány jsou všechny tři složky aztécké ekonomiky, tedy zásobování Trojspolku vlastními silami (intenzivní zemědělství, obchod) a odebírání tributů z podrobených území. Pozornost je také věnována dějinám "aztécké říše" a jejímu mesoamerickém kontextu. Hlavními zdroji jsou editované prameny z raně koloniální doby, zachycující situaci před příchodem Evropanů a sekundární literatura vycházející především z etnohistorického výzkumu.
|
|
|
Náboženství Mezoameriky z pohledu conquistadorů
Fajkus, Jaromír ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Náboženství Mezoameriky z pohledu conquistadorů (Lidská oběť očima španělských dobyvatelů v kontrastu s novodobou reflexí) Anotace Práce popisuje lidskou oběť u jednoho z nejvýznamnějších mezoamerických etnik - Aztéků - a zabývá se významem tohoto masivně prováděného rituálu a jeho dopady na domorodou společnost. Dvěma primárními kontexty, v nichž je lidská oběť interpretována, jsou politika a dieta, resp. rituální kanibalismus. Práce využívá interpretace mezoamerikanistů od 20. století po současnost, předně však má na zřeteli původní písemná svědectví španělských dobyvatelů, jichž využívá k podložení či vyvrácení vědeckých teorií a k deskripci popisovaných fenoménů. Práce si dala za cíl poukázat na pluralitu přístupů k lidské oběti, problematičnost některých z nich a složitost myšlenkových struktur, jež lidskou oběť zakládají.
|
|
|
Mesoamerika v klasickém období: případ Teotihuacan
Krajáková, Kristýna ; Korecká, Zuzana (vedoucí práce) ; Kašpar, Oldřich (oponent)
Cílem bakalářské práce je objasnit základní kulturní a společenskou konfiguraci mesoamerického města Teotihuacan, které v prvním tisíciletí našeho letopočtu po dobu minimálně pěti set let aktivně ovlivňovalo kulturní oblast mexické náhorní plošiny a přilehlých regionů a které, i po svém kolapsu, zůstalo integrální součástí mesoamerické kultury, ať již v podobě rozbořeného a vylidněného náboženského okrsku či jako skrytý původce přejatých prvků kultur následujících. Teotihuacan byl významným mesoamerickým urbánním centrem, které svou velikostí a stupněm sociální organizace mimořádně převyšovalo úrovně jiných sídelních struktur na tehdejším americkém kontinentu. Je odhadováno, že v šestém století n.l. bylo šestým největším městem na světě s populací dosahující až 200 000 obyvatel. Název města je odvozen z jazyka o několik století starších Aztéků nahuatlu a znamená "místo, kde se lidé stávají bohy". Toto a mnohá další neoriginální označení týkající se Teotihuacanu pramení z nedostatku primárních historických pramenů, jež ztěžuje pátrání po etnické identitě obyvatel města i jejich jazyku. Současní badatelé jsou odkázáni převážně na archeologické nálezy ať už z Teotihuacanu samotného či lokalit obchodně a politicky spřízněných. Kromě architektonických památek jsou nejčastěji zastoupenými dochovanými...
|
|
|
Kult boha Quetzalcóatla v indiánských civilizacích Mezoameriky
DOHNALOVÁ, Barbora
Cílem této bakalářské práce je představit roli boha Quetzalcóatla v indiánských civilizacích Mezoameriky. Práce se zaměřuje na kult Opeřeného Hada v předkolumbovském období. V první části přiblíží autorka mezoamerickou kulturně-geografickou oblast, poskytne stručný pohled na nejvýznamnější civilizace oblasti a dále se pak bude zabývat náboženskými představami nativních obyvatel. V následující části práce bude pozornost věnována samotnému kultu boha Quetzalcóatla, zejména chronologickému vývoji tohoto božstva a jeho vnímání indiánským obyvatelstvem. Závěr práce reflektuje vztah boha Quetzalcóatla a dobyvatele Hernána Cortése, kromě toho informuje o duchovních změnách, které prodělal mezoamerický region po příchodu Španělů.
|
host ::
RSS.