|
|
Vzdělávání zdravotnických záchranářů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob
KRUPOVÁ, Nikol
Bakalářská práce se zabývá vzděláváním zdravotnických záchranářů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Teoretická část se skládá ze základních poznatků o zdravotnické záchranné službě, popisuje její jednotlivá pracoviště jako je vzdělávací a výcvikové středisko a pracoviště krizové připravenosti. Dále jsou v teoretické části popsány postupy, jakým způsobem probíhá příprava zaměstnanců zdravotnických záchranných služeb na mimořádné události s hromadným postižením osob a jaké jsou jejich činnosti v případě jejího vzniku. Praktická část byla realizována na základě kvalitativního šetření prostřednictvím rozhovorů se zástupci jednotlivých zdravotnických záchranných služeb. Rozhovory byly uskutečněny se zaměstnanci vzdělávacího výcvikového střediska nebo pracoviště krizové připravenosti. Bylo provedeno 14 polostrukturovaných rozhovorů v období od 1.12.2021 do 1.6.2022. Cílem bakalářské práce bylo zmonitorování přístupu jednotlivých poskytovatelů zdravotnických záchranných služeb v problematice přípravy primárně nelékařských zdravotnických pracovníků na mimořádné události s hromadným postižením osob. Výzkumná část zrcadlí úroveň přípravy jednotlivých poskytovatelů na problematiku vzdělávání a přípravy zaměstnanců záchranných služeb. Výstupem práce je obecný přehled o způsobu přípravy jednotlivých zdravotnických záchranných služeb v České republice na mimořádné události s hromadným postižením osob.
|
|
|
Historie zdravotnické záchranné služby na území ČR
Závadová, Irena ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá historickým vývojem institutu záchranné služby jako činnosti koordinované včetně vývoje personálního a věcně-technického zabezpečení, právního ukotvení a vývoje prestiže oboru, včetně prestiže v době současné se zaměřením na území České republiky. Cílem tedy bylo zmapovat jednotlivá období z hlediska poskytování koordinovaných záchranných činností, popsat jejich právní vymezení v čase a zaznamenat personální a věcně-technické vybavení. Pro zjištění uvedených cílů bylo použito kvalitativního výzkumného šetření za použití historické analýzy se studiem historických pramenů, včetně kvantitativního výzkumného šetření pro objektivizaci dat získaných z dotazníkového šetření, mapujícího názor veřejnosti nejen k prestiži oboru samotného, ale i otázek s touto problematikou korespondujících. Práce udává přehled událostí zasazených do historického rámce, vedoucích k vzniku prvních zařízení poskytujících služby záchranné, včetně jejich dalšího vývoje. Z tohoto hlediska představuje nejen jednotlivá období, ale i poskytovatele těchto činností. Předkládá vývoj právního vymezení záchranných služeb, rovněž i personální a materiálně technické podmínky poskytovatelů v jednotlivých časových obdobích. Odpovídá na otázky ohledně prestiže oboru i jeho historického vývoje. Tyto informace mohou sloužit nejen...
|
|
|
Analýza okolností ovlivňujících fyzické napadání posádek zdravotnické záchranné služby
KLEINOVÁ, Natálie
V této bakalářské práci se zabývám analýzou okolností ovlivňujících fyzické napadání posádek zdravotnické záchranné služby. Byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo porovnat mezi respondenty četnost napadení fyzického a verbálního. Druhým cílem bylo zmapovat nejčastější příčiny fyzického napadení posádek zdravotnické záchranné služby a třetím cílem bylo zmapovat znalosti sebeobrany respondentů. K těmto třem cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky. Celá práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na vysvětlení základních pojmů týkající se agrese, agresivního jedince a jaké známe formy agresivního chování. Dále se zabývám obsáhlejšími kapitolami, jako jsou příčiny agresivního chování, které jsem rozdělila do několika skupin. Následně se také snažím popsat princip napadení. Důležitou kapitolou jsou pravidla komunikace a jednání s agresivní osobou, čemu by měli členové posádek věnovat pozornost a také čemu se vyvarovat. V této kapitole uvádím i odlišnosti komunikace s vybranými typy agresivních jedinců. V závěru jsou popsány možnosti zpacifikování agresivní osoby a právní sebeobrana posádek. Výzkumnou část tvoří zpracované výsledky dotazníků vyplněné členy posádek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Moravskoslezského kraje, kterých bylo dohromady 52. Další částí jsou výsledky polostrukturovaných rozhovorů, které mi poskytli 4 zdravotničtí záchranáři pracující v Moravskoslezském kraji. Cílem bylo vybrat takové respondenty, kteří se setkali s napadením ať už verbálním či fyzickým, v případě rozhovorů se jednalo pouze o respondenty, kteří zažili fyzické napadení. Rozmezí praxe, kterou za sebou respondenti mají, je od několika málo let až po desítky roků. Dotazníky vyplňovali řidiči, zdravotničtí záchranáři i lékaři, pracující na ZZS. Výsledky dotazníků byly zaznamenány do grafů a výsledky rozhovorů sumarizovány.
|
|
|
Řízení změny evidence majetku pomocí čárových kódů na Zdravotnické záchranné službě
Spurný, Martin ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Mathauser, Radek (oponent)
1 ABSTRAKT Tak, jak se hlavní město Praha postupně rozrůstalo, jak do počtu obyvatel, tak do rozlohy, musela se stejně tak rozšiřovat i Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy (ZZS HMP). V současné době jsou výjezdové skupiny ZZS HMP rozmístěny na 18 výjezdových stanovištích po celém území Prahy. Vysoký počet výjezdových skupin klade velké nároky na technicko - materiální zabezpečení provozu. Jedna z oblastí, kde byla zjištěna potřeba změny, je evidence majetku. Stávající systém je nedostačující a není schopen pružně reagovat na časté změny v evidenci majetku. Velký počet výjezdových stanovišť, které jsou rozmístěny na velkém území, na kterých jsou jednotlivé sanitní vozy, vyvolal potřebu rychlého vyhledávání a zaevidování hmotného majetku tak, aby celý proces byl co nejefektivnější a nebyl překážkou v provozu výjezdových skupin. Proto se přistoupilo na evidenci majetku pomocí čárových kódů. Při kontrolách, změnách v evidenci nebo zaevidování nového majetku se pomocí mobilních terminálů se čtečkou čárového kódu, který je vlastně malým počítačem, provede operace v evidenci rychle a efektivně. Cílem této práce je popsat řízení změny evidence majetku pomocí čárových kódů u Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. Díky této změně v procesu evidence majetku se zkrátí čas, kdy byly posádky při...
|
|
|
Psychická zátěž dispečerů zdravotnické záchranné služby
HUDEČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží dispečerů zdravotnických záchranných služeb. Zaměřila jsem se v ní na postižení této problematiky, její následnou analýzu a popis na základě výzkumu. Prvním cílem bylo zmapovaní názorů dispečerů operačních středisek na psychickou náročnost jejich práce. Druhým pak jejich mínění o otázce - zda počet dispečerů ve službě jedné směny má vliv na jejich psychickou zátěž. Výzkum vychází z dotazníkového šetření a výzkumným objektem bylo 40 pracovníků operačních středisek v celém jihočeském kraji. (Pozn. Celorepublikový výzkum by byl technicky těžko proveditelný vzhledem k nepravděpodobné návratnosti rozeslaných dotazníků). V úvodních kapitolách stručně popisuji operační středisko, činnosti, které dispečeři každodenně vykonávají a snažím se formulovat zásady správné komunikace, jež by měla být vedena během hovoru s volajícím na tísňové lince. Popisuji také obecné znaky stresu, faktory, které k němu vedou a stavy, propukající při jeho dlouhodobém působení na člověka. Konkrétně v práci popisuji posttraumatickou stresovou poruchu, syndrom vyhoření a zmiňuji se také o prevenci, jak se těmto rizikovým faktorům bránit. V druhé části práce jsem se zaměřila na výsledky výzkumu, který byl proveden kvantitativní technikou, rozdáním 45 dotazníků, z nichž bylo zpětně zpracováno 40. Výzkum a výsledky tvoří podstatnou část práce a přináší důkazy o tom, že pracovníci operačních středisek prožívají psychickou zátěž, na níž má vliv mnoho faktorů, z nichž některé jsou do jisté míry ovlivnitelné a s jejich uvědoměním lze alespoň částečně tuto zátěž snížit. Práce využívá rovněž komparační metody s možností porovnání psychické zátěže mezi jednotlivými dispečery. V neposlední řadě obsahuje také inspiraci k zamyšlení nad touto problematikou a osobní návrhy, jak by bylo možno pozitivně přispět ke snížení této zátěže a vůbec k dalšímu rozvoji řešení tohoto problému.
|
|
|
Výkony záchranných týmů RZP, RLP- v čase
BOŽOVSKÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice zdravotnické záchranné služby a jejích výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci a rychlé záchranné pomoci a časům, během nichž vykonávají členové těchto výjezdových skupin svou činnost. Zdravotnická záchranná služba zajišťuje poskytování odborné neodkladné přednemocniční péče postiženým na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Tuto přednemocniční neodkladnou péči poskytují postiženým členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby. Výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby mají povahu skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP), skupiny rychlé lékařské pomoci (RLP) a skupiny letecké záchranné služby (LZS). Systém zdravotnické záchranné služby je koncipován na principu návaznosti a doplňování možností jednotlivých úrovní poskytujících neodkladnou přednemocniční péči a na principu organizace zdravotnické záchranné služby tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy, s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele. Při likvidaci následků mimořádných událostí s výskytem hromadných zdravotnických ztrát by měl být záchranný systém na úrovni okresu schopen ošetřit 50 postižených osob (ve statutárních městech až 150 postižených osob).
|
host ::
RSS.