|
|
Richard Nixon a jeho pohled na komunismus mezi lety 1950 a 1960
Bandžak, Richard ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato práce si klade za cíl potvrdit či vyvrátit tezi, že Richard Nixon využíval otázky komunismu zejména jako politický kalkul, který přizpůsoboval aktuální politické a společenské situaci. Richard Nixon byl výrazným americkým republikánským politikem dvacátého století, který si po druhé světové válce vybudoval během poměrně krátké doby pověst bojovníka proti komunismu. Svou senátorskou kampaň v roce 1950 například postavil na protikomunistické rétorice útočící na jeho oponentku. Silná protikomunistická rétorika pro něj v této době byla typická spolu s hlasitou kritikou Trumanovy administrativy. Během svého úřadování na postu viceprezidenta však od této agresivní taktiky postupně opustil. Vezme-li se v úvahu například jeho pozdější prezidentská iniciativa v sedmdesátých letech na sbližování s komunistickou Čínou, stojí za úvahu, nakolik byl jeho protikomunistický postoj pouhým politickým kalkulem a nakolik měl ideový základ.
|
|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
|
|
Autobiography, Subjectivity, and Agency: Dorothy Day's The Long Loneliness
Pedersen, Elisabeth ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Lorenz - Meyer, Dagmar (oponent)
Dorothy Day (1897-1980) byla progresivní a revoluční aktivistka, která zasvětila svůj život bojům s válečnými, chudobami, bezdomovectvím a represivními kapitalistickými politikami, stále však stála za esencialistickými představami o genderu a byla kritická vůči genderové politice Emmy Goldman a mnoho feministek druhé vlny, jako je Betty Friedan. Tato analýza proto poskytuje interpretaci vztahů, rozporů, ztělesnění a mlčení v Denní autobiografii Dlouhá osamělost (1952), aby bylo možné nahlédnout do způsobu, jakým "rámuje" své "já" jako ženu mezi studenou válkou diskurs. Tato analýza se snaží kriticky prozkoumat Dorothyho autobiografii prostřednictvím feministické čočky, která chápe akt psaní autobiografie jako performativního aktu (Smith, 1998), a proto umožňuje analýzu, která se zaměřuje na pojmy subjektivita a agentura, a tak zpochybňuje fundamentalistické představy o identitě. Tato interpretace odhaluje způsoby, kterými Day umísťuje své subjektivní "já" skrze diskurs a jak autobiografické "já" zobrazuje momenty jednání, odporu a potenciálních změn, když se oba přizpůsobují hegemonickým diskurzům o ženskosti a brání jim, aby s nimi hovořily a proti veřejnému diskurzu, který ji obklopuje jako "moskevská Marie", čímž autorizuje její práci a její roli v katolické dělnici.
|
|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
|
|
Richard Nixon a jeho pohled na komunismus mezi lety 1950 a 1960
Bandžak, Richard ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato práce si klade za cíl potvrdit či vyvrátit tezi, že Richard Nixon využíval otázky komunismu zejména jako politický kalkul, který přizpůsoboval aktuální politické a společenské situaci. Richard Nixon byl výrazným americkým republikánským politikem dvacátého století, který si po druhé světové válce vybudoval během poměrně krátké doby pověst bojovníka proti komunismu. Svou senátorskou kampaň v roce 1950 například postavil na protikomunistické rétorice útočící na jeho oponentku. Silná protikomunistická rétorika pro něj v této době byla typická spolu s hlasitou kritikou Trumanovy administrativy. Během svého úřadování na postu viceprezidenta však od této agresivní taktiky postupně opustil. Vezme-li se v úvahu například jeho pozdější prezidentská iniciativa v sedmdesátých letech na sbližování s komunistickou Čínou, stojí za úvahu, nakolik byl jeho protikomunistický postoj pouhým politickým kalkulem a nakolik měl ideový základ.
|
host ::
RSS.