|
|
Staroměstský graduál (NK ČR, XVII. A. 40), 1561-1567, z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Staroměstský graduál Základním cílem práce je monografické zpracování Staroměstského graduálu (XVII.A.40) z let 1561-1567 v kontextu tvorby dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, a to se zvláštním důrazem ke Žlutickému graduálu. Vedle kritického zhodnocení literatury k tématu obsahuje práce též kodikologickou, formální a ikonografickou analýzu rukopisu. Dalším cílem práce je důkladný rozbor iluminací rukopisu a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Staroměstský graduál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 2.1. Jeho iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka, kterému je věnována kapitola 2.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky a velmi rafinované pojetí krajiny. Staroměstský graduál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé...
|
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
|
Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Brodský, Pavel (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů 16. století. První část se věnuje osobnosti písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499-1572, a nejvýraznějším iluminátorům, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další iluminátory. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí "melantrišské tisky", podle kterých umělci tvořili. Náměty vyskytující se v tomto typu rukopisu jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě těchto motivů se však v graduálech setkáme v hojné míře i s různými formami prezentace donátorů či demonstrativním zobrazením konfese objednavatelů. Nedílnou součástí dekorací kodexů je též bohatá ornamentální složka, která v sobě zahrnuje jak groteskní motivy, tak rozviliny z druhově určitelných rostlin. Druhá část disertace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je...
|
|
|
Litomyšlský graduál z dílny Matouše Ornyse z Lindperka
Moučková, Barbora ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
klíčová slova: Litomyšlský graduál, Matouš Ornys z Lindperka, 16. století, Čechy, literátská bratrstva Základním cílem práce je monografické zpracování Litomyšlského graduálu z let 1561-63 v kontextu tvorby dílny Matouše Ornyse z Lindperka. Kromě kritického zhodnocení literatury k tématu sleduje práce i dílčí kulturněhistorické souvislosti spojitelné se zmíněným rukopisem, a to se zvláštním zřetelem na problematiku objednavatelů - literátských bratrstev, jejichž roli a úlohu v rámci společnosti novověkého města se snaží přesněji formulovat. Důraz je kladen na specifika podmíněná jejich utrakvistickou konfesijní příslušností a korporativním charakterem zakázky. Po zasazení díla do kulturně historických souvislostí, je proveden základní kodikologický rozbor složení rukopisu, na který navazuje důsledný popis knižní vazby. Následující ikonografický rozbor vnitřní výzdoby graduálu se věnuje nejen námětům vloženým do těla iluminovaných iniciál, ale i motivům bordurové výzdoby. Důležitou formální a srovnávací analýzy malířské složky graduálu je sledování vztahů iluminací k ostatním graduálům prohlubující základní orientaci v problematice analogií Litomyšlského graduálu k dobovému českému malířství.
|
|
|
Staroměstský graduál (NK ČR, XVII. A. 40), 1561-1567, z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Staroměstský graduál Základním cílem práce je monografické zpracování Staroměstského graduálu (XVII.A.40) z let 1561-1567 v kontextu tvorby dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, a to se zvláštním důrazem ke Žlutickému graduálu. Vedle kritického zhodnocení literatury k tématu obsahuje práce též kodikologickou, formální a ikonografickou analýzu rukopisu. Dalším cílem práce je důkladný rozbor iluminací rukopisu a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Staroměstský graduál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 2.1. Jeho iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka, kterému je věnována kapitola 2.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky a velmi rafinované pojetí krajiny. Staroměstský graduál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé...
|
host ::
RSS.