|
|
KOMUNIKACE MANTOVSKÝCH VYSLANCŮ S RUDOLFEM II. A JEHO DVOREM V LETECH 1595-1609
SCHWARZ, František
Práce se zabývá vztahem mantovského vévodství k císařskému dvoru v Praze v letech 1595 až 1609. První část se zaměřuje na složení, chod a funkce mantovského vyslanectví, z jehož příslušníků zkoumá obzvláště osobu sekretáře Aderbaleho Manerbia. Další část práce zkoumá podobu klientelské sítě mantovského vévody na pražském dvoře. Jejím cílem je vylíčit, z jakých příčin byla utvářena a prostřednictvím jakých osob byla zprostředkována komunikace císaře s Vincenzem Gonzagou. Poslední část práce zkoumá prostředky politické komunikace. Za pomoci symbolického významu jednotlivých politických darů se snaží přiblížit k tehdejšímu vnímání světa.
|
|
|
Azarja dei Rossi: Me'or ejnajim - Význam a postavení díla v židovské historiografii a jeho struktura.
Šedivý, Antonín ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce "Azarja dei Rossi: Me'or ejnajim - Význam a postavení díla v židovské historiografii a jeho struktura" se zabývá postavou Azarji dei Rossiho a jeho stěžejním dílem Me'or ejnajim, které bylo jedním z deseti významných spisů židovské historiografie v 15. a 16. století. V první části práce je představen Azarja dei Rossi jako nástupce dřívější židovské historiografie. Druhá část bakalářské práce je věnována životu a dílu Azarji dei Rossiho. Azarja dei Rossi byl italský židovský učenec, který se narodil v Mantově okolo roku 1510. Během svého života žil v mnoha italských městech, ale nakonec se vrátil do Mantovy, kde také zemřel. Jeho tvorba zahrnuje Me'or ejnajim a některá menší pojednání, která se k němu vztahují, práci o syrské verzi křesťanských evangelií a několik liturgických a světských básní. Jádro práce sestává z pojednání o struktuře Me'or ejnajim a rozboru nejdůležitějších témat, kterými se Azarja dei Rossi v tomto spise zabýval. Jsou zde představeny okruhy jako myšlení Filóna Alexandrijského, práce s nežidovskou literaturou, metody talmudických rabínů v agadických látkách Talmudu, židovská chronologie, mesianistické dohady, hebrejský a aramejský jazyk a mnohé další. Závěr práce se věnuje reakcím židovských a křesťanských myslitelů na vydání Me'or ejnajim a dei Rossiho...
|
|
|
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách
Líčeníková, Michaela ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent) ; Biegel, Richard (oponent)
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách. První ojedinělé náznaky raně barokní tvorby se v Čechách objevují již v druhém desetiletí 17. století, zejména v díle císařského architekta Giovanni Maria Filippiho. Jeho tvorbu lze považovat za přímý předstupeň architektonické produkce, která byla realizována pro jednu z nejvýraznějších osobností třicetileté války, vévodu Albrechta z Valdštejna. Okruh architektů Albrechta z Valdštejna je tvořen třemi výraznými představiteli, kteří se uplatnili individuálně i společně při projektech i realizacích Valdštejnových velkolepých záměrů. Byli to Andrea Spezza, Giovanni Pieroni a Nicolo Sebregondi. Tito tři italští architekti a stavitelé byli vůdčími osobnostmi okruhu, do kterého ještě patřila další jména jako Vincenzo Bocacci, Baccio Bianco a Giovanni Marini. Jejich aktivity lze na našem území vymezit do let 1621 až 1634 s výjimkou Giovanni Pieroniho, který se i po vévodově smrti navrhoval především opevnění v Čechách i jinde. Pro samotnou architekturu valdštejnského okruhu je důležitý i původ architektů, místa kde vyrůstali a prošli školením, stejně tak produkce, která je ovlivňovala. Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi pocházeli z území severní Itálie, Giovanni Pieroni, Baccio Bianco a Vincenzo Boccaci z Florencie. Nicolo Sebregondi byl...
|
|
|
Azarja dei Rossi: Me'or ejnajim - Význam a postavení díla v židovské historiografii a jeho struktura.
Šedivý, Antonín ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce "Azarja dei Rossi: Me'or ejnajim - Význam a postavení díla v židovské historiografii a jeho struktura" se zabývá postavou Azarji dei Rossiho a jeho stěžejním dílem Me'or ejnajim, které bylo jedním z deseti významných spisů židovské historiografie v 15. a 16. století. V první části práce je představen Azarja dei Rossi jako nástupce dřívější židovské historiografie. Druhá část bakalářské práce je věnována životu a dílu Azarji dei Rossiho. Azarja dei Rossi byl italský židovský učenec, který se narodil v Mantově okolo roku 1510. Během svého života žil v mnoha italských městech, ale nakonec se vrátil do Mantovy, kde také zemřel. Jeho tvorba zahrnuje Me'or ejnajim a některá menší pojednání, která se k němu vztahují, práci o syrské verzi křesťanských evangelií a několik liturgických a světských básní. Jádro práce sestává z pojednání o struktuře Me'or ejnajim a rozboru nejdůležitějších témat, kterými se Azarja dei Rossi v tomto spise zabýval. Jsou zde představeny okruhy jako myšlení Filóna Alexandrijského, práce s nežidovskou literaturou, metody talmudických rabínů v agadických látkách Talmudu, židovská chronologie, mesianistické dohady, hebrejský a aramejský jazyk a mnohé další. Závěr práce se věnuje reakcím židovských a křesťanských myslitelů na vydání Me'or ejnajim a dei Rossiho...
|
host ::
RSS.