|
|
Diskurzivní analýza "Mamet speaku": promítání moci do jazyka a jeho limity
Skřivanová, Martina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Práce analyzuje hry Oleanna (1992) a Glengarry Glen Ross (1983) současného amerického dramatika Davida Mameta. Zabývá se použitým diskurzem a otázkou mocenských vztahů postav, které zkoumá ze sociolingvistického hlediska. Práce nejprve definuje mocenské vztahy podle Michela Foucaulta a ukazuje, že komunikace může sloužit jako nástroj, jak působit na ostatní. Práce vychází primárně z teorie Deborah Tannen o ambivalentní povaze solidarity a moci a představuje jejích pět oblastí zkoumání: nepřímost, přerušování, ticho a mnohomluvnost, zavádění nového tématu a slovní konflikt. Na vybraných dialozích z her ukazuje, jak tyto aspekty dále ovlivňují jednání a chování postav, a zkoumá účinky výpovědí včetně mocenského působení. Práce se rovněž zabývá otázkou neúspěšnosti komunikace, která je zkoumána z pohledu jazykových funkcí Romana Jakobsona, principu kooperace Paula Grice a principu zdvořilosti Geoffreyho N. Leeche. Klíčová slova Mamet, Oleanna, Glengarry Glen Ross, diskurz, moc, mocenské vztahy, neúspěšnost komunikace
|
|
|
The American Identity in the Works of David Mamet and Sam Shepard
Sičák, Michal ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřil na otázku vztahu člověka v Americe v desetiletích po druhé světové válce nejen k vlastní identitě, k mýtům Divokého západu, ale i ke konzumní společnosti. Tyto aspekty jsem porovnal v dílech dvou amerických dramatiků Sama Sheparda a Davida Mameta, kteří se podobnými otázkami v 60. a 70. letech 20. století zabývali ve své tvorbě. V teoretické části jsem se zabýval rozvojem amerického divadla mimo Broadway. Psal jsem o třech významných divadelních souborech tohoto období, jakož i o rozdílech v jejich přístupu. Komparaci děl autorů jsem založil na teorii performance, jejímž hlavním představitelem je Richard Schechner a na teorii J. L. Austina, tzv. "performatives," to jest slov, která vyjadřují konání. V této kapitole jsem se též zabýval otázkami rituálů a mýtů v postmoderní společnosti, kde jsem vycházel především z díla Victora Turnera a Marie Maclean. Dvě hlavní kapitoly mé práce se věnují porovnání dvou her od každého z autorů právě s ohledem na to, jak Shepard a Mamet staví otázku rituálů a mýtů. Ty jsou v moderní době stále více považovány za nepostačující, zevšednělé až přímo zavádějící. Postavy v jejich hrách se tak z různých důvodů nedokáží vyrovnat se společností, jsou na jejím okraji a nemohou najít cestu zpět. Na základě porovnání děl jsem dospěl k závěru, že i...
|
|
|
Diskurzivní analýza "Mamet speaku": promítání moci do jazyka a jeho limity
Skřivanová, Martina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Práce analyzuje hry Oleanna (1992) a Glengarry Glen Ross (1983) současného amerického dramatika Davida Mameta. Zabývá se použitým diskurzem a otázkou mocenských vztahů postav, které zkoumá ze sociolingvistického hlediska. Práce nejprve definuje mocenské vztahy podle Michela Foucaulta a ukazuje, že komunikace může sloužit jako nástroj, jak působit na ostatní. Práce vychází primárně z teorie Deborah Tannen o ambivalentní povaze solidarity a moci a představuje jejích pět oblastí zkoumání: nepřímost, přerušování, ticho a mnohomluvnost, zavádění nového tématu a slovní konflikt. Na vybraných dialozích z her ukazuje, jak tyto aspekty dále ovlivňují jednání a chování postav, a zkoumá účinky výpovědí včetně mocenského působení. Práce se rovněž zabývá otázkou neúspěšnosti komunikace, která je zkoumána z pohledu jazykových funkcí Romana Jakobsona, principu kooperace Paula Grice a principu zdvořilosti Geoffreyho N. Leeche. Klíčová slova Mamet, Oleanna, Glengarry Glen Ross, diskurz, moc, mocenské vztahy, neúspěšnost komunikace
|
|
|
The American Identity in the Works of David Mamet and Sam Shepard
Sičák, Michal ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřil na otázku vztahu člověka v Americe v desetiletích po druhé světové válce nejen k vlastní identitě, k mýtům Divokého západu, ale i ke konzumní společnosti. Tyto aspekty jsem porovnal v dílech dvou amerických dramatiků Sama Sheparda a Davida Mameta, kteří se podobnými otázkami v 60. a 70. letech 20. století zabývali ve své tvorbě. V teoretické části jsem se zabýval rozvojem amerického divadla mimo Broadway. Psal jsem o třech významných divadelních souborech tohoto období, jakož i o rozdílech v jejich přístupu. Komparaci děl autorů jsem založil na teorii performance, jejímž hlavním představitelem je Richard Schechner a na teorii J. L. Austina, tzv. "performatives," to jest slov, která vyjadřují konání. V této kapitole jsem se též zabýval otázkami rituálů a mýtů v postmoderní společnosti, kde jsem vycházel především z díla Victora Turnera a Marie Maclean. Dvě hlavní kapitoly mé práce se věnují porovnání dvou her od každého z autorů právě s ohledem na to, jak Shepard a Mamet staví otázku rituálů a mýtů. Ty jsou v moderní době stále více považovány za nepostačující, zevšednělé až přímo zavádějící. Postavy v jejich hrách se tak z různých důvodů nedokáží vyrovnat se společností, jsou na jejím okraji a nemohou najít cestu zpět. Na základě porovnání děl jsem dospěl k závěru, že i...
|
host ::
RSS.