|
|
Evoluce množství jaderné DNA rodu Mallomonas a její souvislost s ekofyziologií
Čížková, Natálie ; Čertnerová, Dora (vedoucí práce) ; Trávníček, Pavel (oponent)
Variabilita velikosti genomu mezi eukaryoty a souvislosti vyplývající z této variability jsou z velké části stále neznámé. To platí zejména pro jednobuněčné eukaryotické organismy neboli protista, o jejichž obsahu jaderné DNA je k dispozici jen minimum údajů. Napříč studiemi zabývajícími se rostlinami či živočichy však bylo mnohokrát prokázáno, že je velikost genomu úzce spjata s velikostí buňky a může také souviset s dalšími ekofyziologickými parametry, jako je například rychlost růstu, rychlost metabolismu anebo životní strategie. U protist představuje buňka jejich celé tělo a umožnuje tak sledovat přímý vliv velikosti genomu na fenotypové projevy organismu. V této diplomové práci se podařilo pomocí průtokové cytometrie stanovit absolutní množství jaderné DNA pro 165 kmenů rodu Mallomonas (Chrysophyceae, Stramenopila) náležících k 64 druhům, čímž byla odhalena diverzita v množství jaderné DNA pro téměř 1/4 celosvětově uznávané diverzity tohoto rodu. Na základě získaných dat byla zjištěna až 100násobná variabilita v množství jaderné DNA napříč druhy Mallomonas (0.12 pg - 11.4 pg). Detekovaná vnitrodruhová variabilita v množství jaderné DNA ukazuje na působení nejrůznějších evolučních mechanismů. Násobné změny (i v rámci blízce příbuzných druhů) naznačují, že u rodu Mallomonas zřejmě dochází k...
|
|
|
Temporální změny genetické a morfologické diverzity křemičitých zlativek (Stramenopiles, Chrysophyceae)
Tučková, Kateřina ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Temporální dynamika na malé časové škále je velmi zajímavou oblastí výzkumu. Většinou jsou temporální studie dělány na škále v řádu měsíců či let. Mikroorganismy mají však mnohem kratší generační dobu a jejich změny se tudíž mohou odehrávat i na mnohem menší časové škále. Zároveň téměř žádná z temporálních studií nejde na druhovou úroveň a většinou se drží na úrovni tříd. To, že se mění dynamika druhů v rámci dní víme z pozorování, ale nebylo to nikdy řádně ověřeno. Pro studium změn na této jemné úrovni byly vybrány rody Mallomonas a Synura ze třídy Chrysophyceae. Tyto dva rody se vyznačují tvorbou křemičitých šupin na povrchu svých buněk, podle kterých jsou dobře morfologicky určitelné na druhovou úroveň. Jelikož je však určování druhů pomocí mikroskopu starou ale však tradiční metodou, byla použita i nová molekulární metoda pro určování druhů na lokalitě, tj. metabarcoding. Ukázalo se, že tyto metody přináší pro popis společenstva zlativek podobné výsledky. Zároveň se potvrdilo, že temporální dynamika probíhá na úrovni druhů, ale i na úrovni sekcí u rodu Synura. Následně se podařilo přiřadit k temporálním změnám ve společenstvu enviromentální faktory, které je způsobují. Klíčová slova: temporální dynamika na malé časové škále, Chrysophyceae, Synura, Mallomonas, transmisní elektronová mikroskopie,...
|
|
|
Vzor jako funkční znak, případová studie na zlativkách rodu Mallomonas
Knotek, Petr ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Rychtecký, Pavel (oponent)
Vzory, které lze obdivovat na povrchu mnoha živých tvorů, se mimo nám dobře známý makroskopický svět vyskytují také u mnoha mikroskopických organismů. Nicméně jejich význam a funkce jsou na rozdíl od těch makroskopických prozatím jen velmi málo probádány. U rozsivek (Bacillariophyceae) a kokolitek (Haptophyceae) již vzniklo několik hypotéz zabývajících se funkcí jejich vzorovaných schránek. Jedna z hypotéz uvažuje o schránce jako o fotonické entitě, která by mohla odrážet UV záření pryč od buňky. Další se věnují spíše jejím mechanickým vlastnostem, které se řadí mezi ty nejpůsobivější v rámci biologických struktur. Schránku na svém povrchu mají také křemičité chrysomonády (Synurales, Stramenopiles). Jejich buňka je pokryta šupinami (o velikosti kolem 4 µm), které jsou velmi pravidelně uspořádány a na povrchu tvoří křemičitou schránku. Vzor na šupinách je přitom druhově specifický a během evoluce docházelo k jeho postupné modifikaci. Tato práce si klade za cíl posoudit, zda lze vzorování křemičitých šupin u řádu Synurales považovat za funkční znak, či zda se jedná o důsledek působení neutrální evoluce. Za účelem testování možných fotonických vlastností vzorovaných struktur, byla provedena dvojice růstových experimentů, při kterých byly experimentální kultury vystaveny UVA a UVB záření. Současně byl...
|
|
| |
host ::
RSS.